MF Dnes: Příprava revitalizace řeky Doubravy vázne
11.11.2004 | PODOUBRAVÍ | MF Dnes | Petra Marková |
Řeka Doubrava dělá starosti mnoha obcím až už kvůli častým záplavám či erozím. Příprava projektu, který by pomohl s potřebnými úpravami, však vázne.
Na slabou až nulovou podporu ostatních členských obcí Svazku obcí Podoubraví si postěžoval starosta Libice nad Doubravou Jaromír Saidl. Právě kvůli tomu nechce mít dále sám na bedrech akci, jež měla oživit řeku Doubravu. Cílem revitalizace je upravit tok řeky, který v minulosti poškodilo hospodaření, převážně meliorace, a tím vlastně pomoci celému povodí.
Dnes řeka trápí své okolí třeba záplavami. Větší či menší úpravy se měly týkat území od Ranského rybníka na katastru Krucemburku až po Pařížovskou přehradu blízko Běstviny. Obce chtěly vypracovat projekt a s ním se pak ucházet i o evropské peníze. Teď ale hrozí, že bohulibá aktivita skončí "v kytkách".
"Když se věc dostala do stadia, kdy bychom měli zadat studii, začali být ostatní neteční. Já bych pokračoval, kdybych měl podporu, ale takhle?" namítá Saidl. "Přitom problémy s rozvodněnou Doubravou se Libice zas tolik netýkají. Ti, jichž naopak ano, nereagují. Asi mají dojem, že jsou jiné priority. Já jsem toto považoval za možnost udělat v rámci svazku společnou akci. Ale na to je potřeba celá parta," vysvětlil Saidl.
Kroků, které by měly pomoci Doubravě, je více. Částečně by se mělo obnovit meandrování řeky čili navrácení do původního koryta, jinde se zase uvažuje o obnovení soustavy rybníků. Revitalizace toku by měla například pomoci vyřešit potíže, jež dnes velká voda způsobuje u Bílku nedaleko Chotěboře.
"Zástupci Povodí Labe i obou chráněných krajinných oblastí, Železných hor i Žďárských vrchů, slíbili víceméně symbolickou pomoc, s tím se počítalo. Bylo řečeno, že chce-li projekt uspět, musí se snažit především obce. Aktivní byl Krucemburk a Ždírec, naopak třeba Chotěboř se nezapojila vůbec. Přitom v Bílku, místní části, jsou každoročně povodně. Když se toho někdo chopí jako tahoun, klidně pomůžu. Nechci utéct, ale nechci zůstat sám," poznamenal Saidl.
Krucemburská starostka Jaroslava Pecinová Saidla chápe. "Starosta má bohužel pravdu, ale bylo by škoda nechat to zapadnout. Asi to zůstane jako černý Petr Krucemburku a Ždírci. Bylo jasně řečeno, že je to běh na dlouhou trať. Kdyby se nám do konce volebního období podařilo dopracovat k projektu, byl by to úspěch a pak bychom mohli začít shánět peníze. Budu tlačit na předsedu svazku Uchytila, aby oslovil obce, jichž se to týká. Nebo je oslovíme spolu a budeme na ně tlačit," poznamenala Pecinová.
Starosta Malče Karel Musílek míní, že více životaschopné budou akce menších celků, například když se spolu domluví dvě tři obce, které trápí podobný problém. "Ale zaštítit by to mělo Podoubraví. Nás třeba nepálí ani tak povodně, ale spíš eroze," říká Musílek.
"Starosta Saidl se snažil, ale nenašel podporu. Ale není to jen netečností starostů. Co organizace, které s tím mají co do činění, především Povodí Labe?" namítá sobíňovský starosta Ladislav Málek. "Já bych třeba nechtěl, aby se řeka vracela do původního koryta. Dřív jsme tu měli záplavy, dnes jsme jich naopak ušetřeni. Chtěli bychom se vrátit před rok 1890, kdy tady byly rybníky," naznačil Málek. Jestli se projekt rozdrobí, otázkou je, nakolik se zadaří dosáhnout na dotace. "Možná se chytí jen některé obce, které budou cítit, že zásah je nutný. Nebude to třeba v tak velké míře, jak se plánovalo," míní Málek.
Malou angažovanost odmítá chotěbořský starosta Tomáš Škaryd. "Chotěboř se angažuje, odbor životního prostředí je účastník každého jednání a řízení v této záležitosti.
Revitalizace Doubravy je ale záležitost, již musí připravit několik vůdčích osobností, ostatní se přidají. Vzdávat by se to nemělo, budeme jednat, kdo se za to jako lídr postaví," řekl.
reklama
Dnes řeka trápí své okolí třeba záplavami. Větší či menší úpravy se měly týkat území od Ranského rybníka na katastru Krucemburku až po Pařížovskou přehradu blízko Běstviny. Obce chtěly vypracovat projekt a s ním se pak ucházet i o evropské peníze. Teď ale hrozí, že bohulibá aktivita skončí "v kytkách".
"Když se věc dostala do stadia, kdy bychom měli zadat studii, začali být ostatní neteční. Já bych pokračoval, kdybych měl podporu, ale takhle?" namítá Saidl. "Přitom problémy s rozvodněnou Doubravou se Libice zas tolik netýkají. Ti, jichž naopak ano, nereagují. Asi mají dojem, že jsou jiné priority. Já jsem toto považoval za možnost udělat v rámci svazku společnou akci. Ale na to je potřeba celá parta," vysvětlil Saidl.
Kroků, které by měly pomoci Doubravě, je více. Částečně by se mělo obnovit meandrování řeky čili navrácení do původního koryta, jinde se zase uvažuje o obnovení soustavy rybníků. Revitalizace toku by měla například pomoci vyřešit potíže, jež dnes velká voda způsobuje u Bílku nedaleko Chotěboře.
"Zástupci Povodí Labe i obou chráněných krajinných oblastí, Železných hor i Žďárských vrchů, slíbili víceméně symbolickou pomoc, s tím se počítalo. Bylo řečeno, že chce-li projekt uspět, musí se snažit především obce. Aktivní byl Krucemburk a Ždírec, naopak třeba Chotěboř se nezapojila vůbec. Přitom v Bílku, místní části, jsou každoročně povodně. Když se toho někdo chopí jako tahoun, klidně pomůžu. Nechci utéct, ale nechci zůstat sám," poznamenal Saidl.
Krucemburská starostka Jaroslava Pecinová Saidla chápe. "Starosta má bohužel pravdu, ale bylo by škoda nechat to zapadnout. Asi to zůstane jako černý Petr Krucemburku a Ždírci. Bylo jasně řečeno, že je to běh na dlouhou trať. Kdyby se nám do konce volebního období podařilo dopracovat k projektu, byl by to úspěch a pak bychom mohli začít shánět peníze. Budu tlačit na předsedu svazku Uchytila, aby oslovil obce, jichž se to týká. Nebo je oslovíme spolu a budeme na ně tlačit," poznamenala Pecinová.
Starosta Malče Karel Musílek míní, že více životaschopné budou akce menších celků, například když se spolu domluví dvě tři obce, které trápí podobný problém. "Ale zaštítit by to mělo Podoubraví. Nás třeba nepálí ani tak povodně, ale spíš eroze," říká Musílek.
"Starosta Saidl se snažil, ale nenašel podporu. Ale není to jen netečností starostů. Co organizace, které s tím mají co do činění, především Povodí Labe?" namítá sobíňovský starosta Ladislav Málek. "Já bych třeba nechtěl, aby se řeka vracela do původního koryta. Dřív jsme tu měli záplavy, dnes jsme jich naopak ušetřeni. Chtěli bychom se vrátit před rok 1890, kdy tady byly rybníky," naznačil Málek. Jestli se projekt rozdrobí, otázkou je, nakolik se zadaří dosáhnout na dotace. "Možná se chytí jen některé obce, které budou cítit, že zásah je nutný. Nebude to třeba v tak velké míře, jak se plánovalo," míní Málek.
Malou angažovanost odmítá chotěbořský starosta Tomáš Škaryd. "Chotěboř se angažuje, odbor životního prostředí je účastník každého jednání a řízení v této záležitosti.
Revitalizace Doubravy je ale záležitost, již musí připravit několik vůdčích osobností, ostatní se přidají. Vzdávat by se to nemělo, budeme jednat, kdo se za to jako lídr postaví," řekl.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
