MF Dnes: Přírodní skvosty uchvacují krásou i tajemstvím
24.8.2010 | KARLOVY VARY | MF Dnes | Radek Duchoň |
V Karlovarském kraji lze najít celou řadu pozoruhodných přírodních útvarů. A protože se příjemně oteplilo, je možné za nimi vyrazit a vidět je na vlastní oči. Například na takzvané rotavské varhany je úchvatný pohled.
Kynžvartský kámen, Kamenný hřib, viklan Dominik, Goethův kámen a v neposlední řadě Zkamenělý les nebo Železná hůrka. To je jen několik z mnoha názvů velice zajímavých přírodních úkazů, které mohou lidé - kromě těch již obecně známých v podobě Vlčích jam u Horní Blatné či Vysokého kamene na Chebsku - spatřit v Karlovarském kraji. Na tato místa se dá většinou bez problémů dojít či dojet na kole.
Nevšední podívaná se naskytne lidem nedaleko Kynžvartu. „V okolí Kynžvartu leží na několika místech ohromné žulové balvany. Největší z nich, Kynžvartský kámen, je chráněný jako přírodní památka,“ uvedl Jaromír Tvrdý z firmy Geologický průzkum. „Další zajímavé povrchové útvary lze pozorovat i na skupině balvanů u Kynžvartu. Kromě dvojice výrazných rovnoběžných pseudoškrapů, což jsou prý stopy po tajemném nebeském vozu, lze na vrcholu jednoho z nich nalézt takzvanou skalní mísu. To je pravidelná prohlubeň oválného tvaru,“ vysvětlil Tvrdý.
Kamenný hřib v Šindelové fascinuje všechny návštěvníky rovněž svým objemem. „U Rybničné na Karlovarsku stojí zase balvan zvaný Dominik. Místo vyhledávali výletníci už od 18. století. Svědčí o tom několik starých nápisů s letopočty 1776 a 1796. Viklan je dnes chráněnou přírodní památkou,“ řekl. Lidé mohou zavítat i na Goethovu trasu na Chebsku. Touto trasou projížděl J. W. Goethe při svých cestách do Čech. Lze zde spatřit Goethovu skalku a Goethův kámen. „Je u silnice. Básník prý u cesty pravidelně sedával a svačil. Je na něm pamětní deska,“ pokračoval Tvrdý.
Chlubí se kamennými pařezy
V severních svazích bývalého uhelného lomu mezi budoucím jezerem Medard a Habartovem je v plánu stezka se zaměřením na geologii Sokolovské pánve, těžbu uhlí a rekultivaci krajiny. Velkou zajímavostí zde jsou kamenné pařezy.
„U Železné hůrky lze zase ve staré lomové stěně pozorovat struskovité uloženiny, které vznikly náhlým utuhnutím vyvrhované žhavé lávy,“ dodal geolog.
Kraj, vedení obcí a nejrůznější instituce plánují další podobná místa zatraktivnit. Touto cestou se vydaly například Potůčky či Abertamy, kde vznikly naučné stezky.
„Stezka vede z Abertam přes horu Plešivec na Pstruží a zpět. Upozorňuje i na zajímavé přírodní lokality,“ řekl starosta Abertam Zdeněk Lakatoš.
reklama
Nevšední podívaná se naskytne lidem nedaleko Kynžvartu. „V okolí Kynžvartu leží na několika místech ohromné žulové balvany. Největší z nich, Kynžvartský kámen, je chráněný jako přírodní památka,“ uvedl Jaromír Tvrdý z firmy Geologický průzkum. „Další zajímavé povrchové útvary lze pozorovat i na skupině balvanů u Kynžvartu. Kromě dvojice výrazných rovnoběžných pseudoškrapů, což jsou prý stopy po tajemném nebeském vozu, lze na vrcholu jednoho z nich nalézt takzvanou skalní mísu. To je pravidelná prohlubeň oválného tvaru,“ vysvětlil Tvrdý.
Kamenný hřib v Šindelové fascinuje všechny návštěvníky rovněž svým objemem. „U Rybničné na Karlovarsku stojí zase balvan zvaný Dominik. Místo vyhledávali výletníci už od 18. století. Svědčí o tom několik starých nápisů s letopočty 1776 a 1796. Viklan je dnes chráněnou přírodní památkou,“ řekl. Lidé mohou zavítat i na Goethovu trasu na Chebsku. Touto trasou projížděl J. W. Goethe při svých cestách do Čech. Lze zde spatřit Goethovu skalku a Goethův kámen. „Je u silnice. Básník prý u cesty pravidelně sedával a svačil. Je na něm pamětní deska,“ pokračoval Tvrdý.
Chlubí se kamennými pařezy
V severních svazích bývalého uhelného lomu mezi budoucím jezerem Medard a Habartovem je v plánu stezka se zaměřením na geologii Sokolovské pánve, těžbu uhlí a rekultivaci krajiny. Velkou zajímavostí zde jsou kamenné pařezy.
„U Železné hůrky lze zase ve staré lomové stěně pozorovat struskovité uloženiny, které vznikly náhlým utuhnutím vyvrhované žhavé lávy,“ dodal geolog.
Kraj, vedení obcí a nejrůznější instituce plánují další podobná místa zatraktivnit. Touto cestou se vydaly například Potůčky či Abertamy, kde vznikly naučné stezky.
„Stezka vede z Abertam přes horu Plešivec na Pstruží a zpět. Upozorňuje i na zajímavé přírodní lokality,“ řekl starosta Abertam Zdeněk Lakatoš.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
