Právo: Prodej hnědouhelných dolů jde do finiše
4.12.2003 | PRAHA | Právo | Martin Procházka |
Privatizace hnědouhelných společností Severočeských dolů a Sokolovské uhelné jde do finiše. Za necelé dva týdny otevřou státní úředníci obálky s nabídkami zájemců, kteří prošli takzvaným předkvalifikačním kolem.
Vláda by o nabídkách měla rozhodnout do konce roku. Podle odborníků je favoritem na koupi Severočeských dolů (SD) společnost Appian Group, ale ani dva další uchazeči (Penta a JaT) se nevzdávají. Bez zjevného favorita je soutěž o koupi státního podílu v Sokolovské uhelné, kde jsou ve hře jen dva uchazeči - Karbon Invest a současný manažerský tým. Jaký bude mít na privatizaci vliv nedávné obvinění šéfů Karbon Investu a OKD z hospodářského deliktu, není zatím jasné. Appian na své nabídce pracuje už dlouho a jeho představitelé jsou již delší dobu v kontaktu s místními politiky. "S Appianem jsme již jednali například o tom, jaký by měla jejich případná přítomnost přínos pro region i pro zaměstnance dolů. Jsem si jist, že zaměstnancům dolů by přinesla nadstandardní podmínky," řekl Právu náměstek hejtmana Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna (ČSSD). Představitelé odborů Mostecké uhelné společnosti (MUS), která Appianu patří, mají s touto společností poté, co z MUS fakticky odešel stát, dobré zkušenosti. "Co se týče komunikace s vedením firmy, je nyní přímější a jedná se s konkrétními lidmi, funguje to," řekl Právu předseda odborových organizací Mostecké uhelné společnosti Vlastimil Waic.
Odbory SD nesouhlasí
"Vůbec nesouhlasím s privatizací jako takovou. Nevidím totiž důvod, proč privatizovat podnik, ze kterého má stát ročně miliardu korun zisku," řekl Právu předseda odborů Severočeských dolů Josef Hutař. Privatizace se podle něho obvykle provádí zejména z důvodu, že stát je špatný správce. "To však u naší společnosti neplatí. Od roku 1994 vykazujeme každoročně zisk mezi 800 milióny až 1,3 miliardy korun," vysvětlil Hutař. Podle Waice je však spíše než finanční výnos z privatizace důležitá perspektiva zaměstnanosti. "Zaměstnanost v regionu musí jít ruku v ruce s dosaženou cenou. Čím větší cenu stát prodejem utrží, tím horší podmínky budou mít potom zaměstnanci privatizovaných dolů. Je logické, že nový majitel bude chtít návratnost své investice. Přemrštěná cena může potom vyústit v propouštění," prohlásil Waic. Hutařovi se navíc nelíbí podmínky, za kterých vláda doly prodává. "Soutěž byla nastavena tak, aby vyhrál jediný zájemce," prohlásil. Naopak Waic pokládá pravidla za správná. "Například oceňuji to, že byly ze soutěže vyloučeny zahraniční, zejména německé firmy. Máme obavy z toho, že by německé společnosti mohly těžbu zastavit a budou dovážet svou elektřinu," uvedl Waic. "V České republice působí v těžbě hnědého uhlí dvě polostátní firmy a jedna privátní. Myslím si, že by podmínky měly být rovné pro všechny firmy. Když je tedy jedna firma privátní měly by být privátní i ostatní," argumentuje ve prospěch privatizace státních podílů Waic s tím, že jinak by doly se státní účastí mohly být zvýhodňovány třeba při vyjednávání s jinou státní firmou, např. s ČEZ.
Spojení dolů má přinést výhody
Stoupenci Appianu, kterých je v regionu dost, tvrdí, že z důvodu udržení konkurenceschopnosti a životaschopnosti dolů by bylo nejlepší, aby se Severočeské doly spojily s Mosteckou uhelnou. Obě společnosti těží v podstatě ze stejného ložiska a případné propojení by znamenalo výrazné snížení nákladů. "Podle odborných studií by se tyto dvě společnosti na společném ložisku měly v budoucnu spojit," tvrdí Waic. Vyšší konkurenceschopnost je podle něho nutná v boji s ostatními zdroji energie jako například plynem či jadernou energetikou. Hutař naopak s propojením nesouhlasí. "Máme strach z toho, že když se společnosti spojí, dojde k výraznému propouštění. Obě firmy mají totiž mnoho dceřiných společností, které mají stejnou či velmi podobnou náplň činnosti. Podle odhadů může při případném sloučení dojít k propuštění až dvou tisíc lidí," upozorňuje Hutař. To Waic odmítá. "Nelze vyloučit, že by při propojení byla některá místa nadbytečná. Může se ale na druhou stranu ukázat, že je třeba některá oddělení posílit," řekl Právu. Podle něho navíc nelze vyloučit, že by k propouštění došlo i v případě, že by doly propojeny nebyly.
Uvolnění limitů udrží těžbu
K udržení těžby a zaměstnanosti v regionu má přispět i plán ministerstva průmyslu a obchodu uvolnit těžební limity. Tento krok je součástí takzvané zelené varianty energetické koncepce, kterou ministerstvo navrhuje vládě ke schválení. Limity byly zavedeny počátkem 90. let, jejich platnost by měla skončit v nejbližší době. Odboráři, představitelé obcí imístní politici jsou přesvědčeni, že uvolnění těžebních limitů je správným krokem a že se lidé v žádném případě nemusí obávat, že by je majitelé dolů nutili stěhovat se jinam. "Když majitel dolů nabídne lidem slušné peníze, nikdo se podle mého názoru nebude bránit," prohlásil Hutař."Myslím, že s tím lidé nebudou mít problém. Ti, kdo mají domy ve špatném stavu, budou rádi, že mohou jít do nového. Ti, kteří domy opravili, samozřejmě veliký zájem stěhovat se mít nebudou," řekl Právu starosta Meziboří Petr Červenka. Politici navíc v uvolnění limitů vidí i přesun pravomocí z Prahy přímo do míst, kterých se to týká. "Vítám to, že si budeme o této záležitosti rozhodovat sami a nebudeme muset poslouchat direktivy z Prahy," řekl Foldyna.
Polemika kolem účasti ČEZ
Odboráři Severočeských dolů připouštějí, že by jako svého nového majitele nejraději viděli energetickou skupinu ČEZ, která již v dolech koupila za 3,5 miliardy korun minoritní podíl. Meziresortní komise však ČEZ v předkvalifikaci vyloučila. Vláda však nechce dopustit vertikální propojení těžby, výroby energie a distribuce elektřiny. Doporučují tedy spíše udržení konkurence a oddělení těžby od výroby a prodeje. Ozývají se i hlasy, že by při vítězství Appianu došlo k monopolizaci těžby a ohrožení pozice ČEZ, který je hlavním odběratelem hnědého uhlí. "Hovoří se o tom, že by mohl vzniknout monopol v hnědém uhlí a ohrožovat tak ČEZ. Podle mě je to nesmysl, protože hnědé uhlí je pouze jednou z komodit, které se používají k výrobě energie. Je tu i jaderná energie, voda či například výroba z biomasy. Nemyslím si tedy, že by případná koncentrace do rukou jednoho majitele byla škodlivá," uvedl Waic. Za hrozbu pro udržení či jen pozvolné snižování těžby a tím i nutnost propouštění však vidí Waic případnou stavbu dalších dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín. O tomto kroku uvažuje ministerstvo průmyslu. "Zprovoznění dalších dvou bloků Temelína by znamenalo nutnost snížení těžby uhlí o 12 miliónů tun ročně, stejně jako je tomu tak po zprovoznění nynějších dvou bloků," vysvětlil Waic.
Těžba hnědého uhlí v České republice (2002)
těžba (milióny tun) tržní podíl (v procentech)
Severočeské doly 21,39 44
Mostecká uhelná 16,6 34
Sokolovská uhelná 10,37 22
Pramen: MUS
reklama
Odbory SD nesouhlasí
"Vůbec nesouhlasím s privatizací jako takovou. Nevidím totiž důvod, proč privatizovat podnik, ze kterého má stát ročně miliardu korun zisku," řekl Právu předseda odborů Severočeských dolů Josef Hutař. Privatizace se podle něho obvykle provádí zejména z důvodu, že stát je špatný správce. "To však u naší společnosti neplatí. Od roku 1994 vykazujeme každoročně zisk mezi 800 milióny až 1,3 miliardy korun," vysvětlil Hutař. Podle Waice je však spíše než finanční výnos z privatizace důležitá perspektiva zaměstnanosti. "Zaměstnanost v regionu musí jít ruku v ruce s dosaženou cenou. Čím větší cenu stát prodejem utrží, tím horší podmínky budou mít potom zaměstnanci privatizovaných dolů. Je logické, že nový majitel bude chtít návratnost své investice. Přemrštěná cena může potom vyústit v propouštění," prohlásil Waic. Hutařovi se navíc nelíbí podmínky, za kterých vláda doly prodává. "Soutěž byla nastavena tak, aby vyhrál jediný zájemce," prohlásil. Naopak Waic pokládá pravidla za správná. "Například oceňuji to, že byly ze soutěže vyloučeny zahraniční, zejména německé firmy. Máme obavy z toho, že by německé společnosti mohly těžbu zastavit a budou dovážet svou elektřinu," uvedl Waic. "V České republice působí v těžbě hnědého uhlí dvě polostátní firmy a jedna privátní. Myslím si, že by podmínky měly být rovné pro všechny firmy. Když je tedy jedna firma privátní měly by být privátní i ostatní," argumentuje ve prospěch privatizace státních podílů Waic s tím, že jinak by doly se státní účastí mohly být zvýhodňovány třeba při vyjednávání s jinou státní firmou, např. s ČEZ.
Spojení dolů má přinést výhody
Stoupenci Appianu, kterých je v regionu dost, tvrdí, že z důvodu udržení konkurenceschopnosti a životaschopnosti dolů by bylo nejlepší, aby se Severočeské doly spojily s Mosteckou uhelnou. Obě společnosti těží v podstatě ze stejného ložiska a případné propojení by znamenalo výrazné snížení nákladů. "Podle odborných studií by se tyto dvě společnosti na společném ložisku měly v budoucnu spojit," tvrdí Waic. Vyšší konkurenceschopnost je podle něho nutná v boji s ostatními zdroji energie jako například plynem či jadernou energetikou. Hutař naopak s propojením nesouhlasí. "Máme strach z toho, že když se společnosti spojí, dojde k výraznému propouštění. Obě firmy mají totiž mnoho dceřiných společností, které mají stejnou či velmi podobnou náplň činnosti. Podle odhadů může při případném sloučení dojít k propuštění až dvou tisíc lidí," upozorňuje Hutař. To Waic odmítá. "Nelze vyloučit, že by při propojení byla některá místa nadbytečná. Může se ale na druhou stranu ukázat, že je třeba některá oddělení posílit," řekl Právu. Podle něho navíc nelze vyloučit, že by k propouštění došlo i v případě, že by doly propojeny nebyly.
Uvolnění limitů udrží těžbu
K udržení těžby a zaměstnanosti v regionu má přispět i plán ministerstva průmyslu a obchodu uvolnit těžební limity. Tento krok je součástí takzvané zelené varianty energetické koncepce, kterou ministerstvo navrhuje vládě ke schválení. Limity byly zavedeny počátkem 90. let, jejich platnost by měla skončit v nejbližší době. Odboráři, představitelé obcí imístní politici jsou přesvědčeni, že uvolnění těžebních limitů je správným krokem a že se lidé v žádném případě nemusí obávat, že by je majitelé dolů nutili stěhovat se jinam. "Když majitel dolů nabídne lidem slušné peníze, nikdo se podle mého názoru nebude bránit," prohlásil Hutař."Myslím, že s tím lidé nebudou mít problém. Ti, kdo mají domy ve špatném stavu, budou rádi, že mohou jít do nového. Ti, kteří domy opravili, samozřejmě veliký zájem stěhovat se mít nebudou," řekl Právu starosta Meziboří Petr Červenka. Politici navíc v uvolnění limitů vidí i přesun pravomocí z Prahy přímo do míst, kterých se to týká. "Vítám to, že si budeme o této záležitosti rozhodovat sami a nebudeme muset poslouchat direktivy z Prahy," řekl Foldyna.
Polemika kolem účasti ČEZ
Odboráři Severočeských dolů připouštějí, že by jako svého nového majitele nejraději viděli energetickou skupinu ČEZ, která již v dolech koupila za 3,5 miliardy korun minoritní podíl. Meziresortní komise však ČEZ v předkvalifikaci vyloučila. Vláda však nechce dopustit vertikální propojení těžby, výroby energie a distribuce elektřiny. Doporučují tedy spíše udržení konkurence a oddělení těžby od výroby a prodeje. Ozývají se i hlasy, že by při vítězství Appianu došlo k monopolizaci těžby a ohrožení pozice ČEZ, který je hlavním odběratelem hnědého uhlí. "Hovoří se o tom, že by mohl vzniknout monopol v hnědém uhlí a ohrožovat tak ČEZ. Podle mě je to nesmysl, protože hnědé uhlí je pouze jednou z komodit, které se používají k výrobě energie. Je tu i jaderná energie, voda či například výroba z biomasy. Nemyslím si tedy, že by případná koncentrace do rukou jednoho majitele byla škodlivá," uvedl Waic. Za hrozbu pro udržení či jen pozvolné snižování těžby a tím i nutnost propouštění však vidí Waic případnou stavbu dalších dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín. O tomto kroku uvažuje ministerstvo průmyslu. "Zprovoznění dalších dvou bloků Temelína by znamenalo nutnost snížení těžby uhlí o 12 miliónů tun ročně, stejně jako je tomu tak po zprovoznění nynějších dvou bloků," vysvětlil Waic.
Těžba hnědého uhlí v České republice (2002)
těžba (milióny tun) tržní podíl (v procentech)
Severočeské doly 21,39 44
Mostecká uhelná 16,6 34
Sokolovská uhelná 10,37 22
Pramen: MUS
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
