Právo: Program výroby bioetanolu máme dobrý, držme se ho

Vláda v srpnu roku 2003 schválila Program „Podpora výroby bioetanolu pro přimíchávání do automobilových benzínů, pro záměnu metanolu při výrobě metylesteru řepkového oleje a metyltercbutylesteru a jako alternativního paliva s podporou jeho uplatnění na tuzemském trhu“, který předpokládá podporu výroby bioetanolu pro dopravní účely z porostů hustě setých obilovin, založených použitím certifikovaného osiva. Takto postavený program do roku 2010 znamená garanci osetí až 226 300 hektarů orné půdy. To je plocha, jejíž klasické využití je ve vazbě na vstup ČR do EU z důvodů platných omezení a kvót prakticky nemožné a která tak nebude využita pro potravinářské ani krmné účely. Navíc se tím vhodně doplní nynější systémy hospodaření na orné půdě a zároveň se významně snižuje riziko vzniku tzv. černého úhoru, neboli půdy, která zůstává mimo evidenci ležet ladem. Nutnost použití certifikovaného osiva však vyvolává u prvovýrobců řadu otázek a dohadů o důvodech a ekonomických aspektech této podmínky. Především se argumentuje tím, že líh lze vyrobit prakticky ze všeho. Proč tedy u obilí používat dražší certifikovaná osiva? Použití certifikovaného osiva je však logickým požadavkem pro jasnou deklaraci použité odrůdy, tedy zároveň pro deklaraci obsahu škrobu. Ten jako jediný ze všech látek obsažených v obilce umožňuje realizaci destilačního procesu. Z pohledu zpracovatele je zásadní rozdíl, zda ke zpracování dostane neidentifikovatelnou směs zbytků či přebytků potravinářské pšenice sice s vysokým obsahem pro tento proces bezcenného lepku, ale s minimálním obsahem škrobu, anebo kvalitní surovinu. Proto je deklarovaná odrůda jedinou pojistkou potřebného obsahu škrobu v surovině. Není také žádným tajemstvím, že potenciální výrobci lihu připravují systémy přísných vstupních kontrol kvality suroviny. Tato praxe je u jiných zpracovatelů běžná a nikdo se jí nedovolí bránit. Sladaři nakupují jen sladařský ječmen předem stanovených kvalit a odrůd, vyžadují použití certifikovaného osiva a ještě kontrolují vstupní kvalitu při příjmu ječmene do sladoven. Obdobný proces začínají postupně zavádět u potravinářské pšenice mlynáři, obdobné trendy je možno zaznamenat i v krmivářském průmyslu, kde pro výrobu některých speciálních směsí je opět vyžadována deklarovaná úroveň vstupní kvality, tedy odrůda. Ve vazbě na základní strategický záměr - naplnit nutná ekologická opatření při maximálním využití vlastních zdrojů v oblasti vstupů i produkce a maximální plochy orné půdy v celém spektru agrotechnických podmínek v ČR - bylo odborníky z ministerstva zemědělství, zemědělského výzkumu, Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace i zemědělské praxe pro výrobu bioetanolu pro dopravní účely podpořeno použití hustě setých obilovin, konkrétně pšenice. Tedy plodiny, kterou lze jednoduše, bezrizikově a efektivně pěstovat ve všech klimatických podmínkách. Schválený program je zásadním přínosem pro zemědělskou praxi, neboť v rámci platné evropské legislativy i dalších dohod umožňuje zahájení procesu využívání obnovitelných zdrojů energie v dopravě, a to s plným využitím vlastních výrobních zdrojů od výroby osiv až po produkci obilovin a výrobu bioetanolu pro dopravní účely. Plní také stabilizační funkci pro venkov a zemědělskou prvovýrobu, protože nejen plně využívá zemědělskou půdu, jejíž jiné ekonomické využití by bylo velice problematické, ale na rozdíl od jiných programů dává též relativní jistotu předem stanoveného odbytu veškeré produkce za předem dohodnuté ceny. Pro tyto záruky oprávněně budí na českém venkově již nyní velký zájem. Bylo by proto velikou a nevratnou politickou a ekonomickou chybou ustoupit z nastavených parametrů systému a uvažovat o možnosti předání výroby a dodávek jednotlivých součástí mimo český agrární sektor a české dodavatele. Dalším nebezpečím pro životaschopnost celého systému jsou průtahy v legislativních opatřeních a v zahájení výstavby jednotlivých výrobních kapacit. V opačném případě totiž reálně hrozí, že Česká republika sice začne plnit své ekologické povinnosti vyplývající z evropských a světových dohod, avšak bioetanol se bude dovážet z produkce mimo český agrární sektor a český zemědělec tomu bude zpovzdálí jen smutně přihlížet.

---

reklama

---