Právo: Proměnu Boleváku musí posvětit nový posudek
18.11.2005 | PLZEŇ | Právo | Patrik Biskup |
Realizaci projektu na radikální změnu ekosystému v největším plzeňském rybníku Bolevák, kterou plánují místní vodohospodáři pro zlepšení kvality vody, musí ještě posvětit odborníci z Jihočeské univerzity.
Ti by měli přezkoumat stávající posudek, o který se projekt opírá.
„Souhlas s biomanipulací v rybníku schválila rada města. Protože chceme mít ještě dalšího odborného garanta, rozhodli jsme se zadat oponentní posudek na celou technologii a tím získat jistotu, že jdeme správným směrem,“ řekl vedoucí úseku lesního a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Richard Havelka.
Pokud oponentní posudek vyzní příznivě, začne se podle Havelky na jaře s redukcí rybí obsádky, což je klíčová podmínka pro omezení živinového koloběhu v rybníce a tím i změny ekosystému. Protože vzhledem k extrémně malé výměně vody nelze rybník vypustit a ryby tak jednoduše vylovit, hledají vodohospodáři vhodný způsob, jak je dostat z vody ven.
„Letos jsme si ověřili, že jako nejoptimálnější varianta se jeví síťové odlovy na plné vodě. Zkoušeli jsme lovit také elektrickým agregátem, což se ale příliš neosvědčilo,“ pokračoval Havelka.
Cílem celého projektu je eliminovat nebezpečné sinice. Padesátihektarový rybník ročně navštíví přibližně tři sta tisíc rekreantů. Patří také mezi revíry pro sportovní rybáře. „Kaprovité ryby nahradíme rybami dravými a na dno necháme vysadit vodní rostliny. Optimální by bylo zredukovat rybí obsádku na dvacet procent stávajícího stavu,“ vysvětlil Havelka.
Podle jednoho z garantů projektu Jindřicha Důrase z Povodí Vltavy je v rybníku nyní nastaven takový stav, při kterém koloběh živin běží výhradně mezi rybami a planktonem. „Chceme přidat ještě další prvek, a to jsou ponorné rostliny. Ty dokážou velmi úspěšně konkurovat právě planktonu, a pokud jimi osázíme 20 až 30 procent plochy dna, tak už si ohlídají, aby tam nenarostl vodní květ a s ním spojené obávané sinice, které produkují nepříznivé látky,“ konstatoval Důras.
Snaha vodohospodářů o redukci a obměnu rybí obsádky nepotěšila řadu rybářů, kteří si kupují povolenku k rybolovu na Bolevák právě kvůli chytání velkých kaprů. „V čtyřistaleté historii Boleváku tam vždycky byli kapři. Jedině velký kapr dokáže obrátit dno a zabránit tak tlejícím procesům například z napadaného listí,“ řekl bývalý poslanec parlamentu Milan Zuna, který jezdí rybařit na Bolevák už 20 let. Podle něho nikomu nevadí, že bahno v některých místech víří především lidé, kteří se tam koupou.
„Stačilo by tam bahno vybagrovat nebo chemicky ošetřit a bylo by po problému,“ myslí si Zuna, který je právním konzultantem Povodí Ohře.
reklama
„Souhlas s biomanipulací v rybníku schválila rada města. Protože chceme mít ještě dalšího odborného garanta, rozhodli jsme se zadat oponentní posudek na celou technologii a tím získat jistotu, že jdeme správným směrem,“ řekl vedoucí úseku lesního a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Richard Havelka.
Pokud oponentní posudek vyzní příznivě, začne se podle Havelky na jaře s redukcí rybí obsádky, což je klíčová podmínka pro omezení živinového koloběhu v rybníce a tím i změny ekosystému. Protože vzhledem k extrémně malé výměně vody nelze rybník vypustit a ryby tak jednoduše vylovit, hledají vodohospodáři vhodný způsob, jak je dostat z vody ven.
„Letos jsme si ověřili, že jako nejoptimálnější varianta se jeví síťové odlovy na plné vodě. Zkoušeli jsme lovit také elektrickým agregátem, což se ale příliš neosvědčilo,“ pokračoval Havelka.
Cílem celého projektu je eliminovat nebezpečné sinice. Padesátihektarový rybník ročně navštíví přibližně tři sta tisíc rekreantů. Patří také mezi revíry pro sportovní rybáře. „Kaprovité ryby nahradíme rybami dravými a na dno necháme vysadit vodní rostliny. Optimální by bylo zredukovat rybí obsádku na dvacet procent stávajícího stavu,“ vysvětlil Havelka.
Podle jednoho z garantů projektu Jindřicha Důrase z Povodí Vltavy je v rybníku nyní nastaven takový stav, při kterém koloběh živin běží výhradně mezi rybami a planktonem. „Chceme přidat ještě další prvek, a to jsou ponorné rostliny. Ty dokážou velmi úspěšně konkurovat právě planktonu, a pokud jimi osázíme 20 až 30 procent plochy dna, tak už si ohlídají, aby tam nenarostl vodní květ a s ním spojené obávané sinice, které produkují nepříznivé látky,“ konstatoval Důras.
Snaha vodohospodářů o redukci a obměnu rybí obsádky nepotěšila řadu rybářů, kteří si kupují povolenku k rybolovu na Bolevák právě kvůli chytání velkých kaprů. „V čtyřistaleté historii Boleváku tam vždycky byli kapři. Jedině velký kapr dokáže obrátit dno a zabránit tak tlejícím procesům například z napadaného listí,“ řekl bývalý poslanec parlamentu Milan Zuna, který jezdí rybařit na Bolevák už 20 let. Podle něho nikomu nevadí, že bahno v některých místech víří především lidé, kteří se tam koupou.
„Stačilo by tam bahno vybagrovat nebo chemicky ošetřit a bylo by po problému,“ myslí si Zuna, který je právním konzultantem Povodí Ohře.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
