MF Dnes: Protesty lidí posunou větrníky dál od vesnice
15.5.2006 | HORNÍ ČÁSTKOV | MF Dnes | Bohumil Zeman |
Protesty třicítky obyvatel osady Horní Částkov u Habartova donutily k ústupkům firmu Caurus, která chce na částkovském vrchu postavit tři větrné elektrárny
Při veřejném projednávání tohoto záměru firma ve čtvrtek večer lidem slíbila, že místo starých koupí moderní větrníky, posune je dál od vesnice a hluk elektráren objektivně změří národní referenční laboratoř. „Tyto podmínky jsou pro nás zcela přijatelné,“ řekl spolumajitel firmy Caurus Miroslav Horálek. První dům tak bude od větrného parku 410 metrů daleko (původně to mělo být jen 353 metrů). Elektrárny už asi zastavit nemůžeme, tak je aspoň omezíme. Stejně nechápu, proč to nepostaví ještě o kilometr dál,“ zlobil se částkovský občan Stanislav Kosobut.
Lidé v osadě mají největší obavy, že je bude ve dne v noci obtěžovat hluk svištících vrtulí. V posudku, který si nechala firma zpracovat, odborníci spočítali, že při průměrné rychlosti větru 5,7 metru za vteřinu se k prvnímu domu donese hluk 39,3 decibelu. Tedy těsně pod hranicí normy pro noční hluk (40 decibelů).
Jiří Kníř z Horního Částkova však na vlastní pěst požádal u Národní referenční laboratoře o další posudek. A ten překvapivě ukázal jinou a dramatičtější hodnotu - 44 decibelů. „Ten váš původní výpočet byl prostě špatný,“ kritizoval Jiří Kníř. To připustil i Karel Nykles, jenž pro firmu sepsal zprávu o vlivu elektráren na životní prostředí. „Asi byl při
Krajská hygienická stanice má na základě těchto nových skutečností v nejbližších dnech oznámit, jestli jí původní nepřesná hluková studie stačí. Když ne, oznámí to odboru životního prostředí krajského úřadu a ten si nechá udělat nový „hlukový“ posudek od Národní referenční laboratoře. „My ho objednáme, řízení budeme muset na dva měsíce přerušit a svoláme nové veřejné projednání,“ naznačila další postup vedoucí krajského odboru životního prostředí Eliška Vršecká.
Firmě Caurus se takové zpoždění kvůli jednomu dokumentu zdá zbytečné. „Jsem si jist, že posunem elektráren o šedesát metrů a použitím nové technologie dojde k utlumení hluku a nepřekročíme ani hodnotu 39 decibelů. Dvouměsíční lhůta by odložila stavbu až do příštího roku,“ naléhal Miroslav Horálek. Šedesát metrů vysoké větrníky o výkonu tisíc kilowatt by chtěl postavit už letos na podzim.
Hygienici naznačili, že nové výpočty hluku budou zřejmě potřebovat. „Doporučovala bych to. Je to i v zájmu investora, aby měl jistotu, že nebude muset snižovat výkon elektráren,“ uvedla Jaroslava Sirotková z krajské hygienické stanice. Kdyby totiž firma překračovala hlukovou normu, musela by snížit otáčky vrtulí.
Lidem větrníky vadí. „Z Chebu jsme se odstěhovali do Horního Částkova, abychom měli klid. A vy nás budete hlukem otravovat i tady. Navíc se nemůžete zaručit, že se to nestane,“ vytýkala firmě jedna z místních žen.
Stanislav Kosobut se zase obává, že kvůli elektrárnám klesnou ceny místních nemovitostí. „Jak nám budete ztráty kompenzovat? Elektrárny budou jako strašák vidět ze všech stran.“ Horálek: „Necítíme žádnou zodpovědnost za nějaké vaše další finanční nároky. Nejsou hmatatelné. Garantuji, že hluk tu nebude.“ Výhrady mají obyvatelé osady i k přístupu města Habartov, pod které Horní Částkov spadá. Lidé tvrdí, že se jich habartovští radní nezastali a se stavbou větrníků hned souhlasili. „Město rozhodlo za občany. To se nám nelíbí. Radnice s námi nekomunikovala,“ řekl Jiří Kníř. „My jsme jen vydali stanovisko, že větrné elektrárny nejsou v rozporu s územním plánem,“ bránil se starosta Lubomír Pokora.
reklama
Lidé v osadě mají největší obavy, že je bude ve dne v noci obtěžovat hluk svištících vrtulí. V posudku, který si nechala firma zpracovat, odborníci spočítali, že při průměrné rychlosti větru 5,7 metru za vteřinu se k prvnímu domu donese hluk 39,3 decibelu. Tedy těsně pod hranicí normy pro noční hluk (40 decibelů).
Jiří Kníř z Horního Částkova však na vlastní pěst požádal u Národní referenční laboratoře o další posudek. A ten překvapivě ukázal jinou a dramatičtější hodnotu - 44 decibelů. „Ten váš původní výpočet byl prostě špatný,“ kritizoval Jiří Kníř. To připustil i Karel Nykles, jenž pro firmu sepsal zprávu o vlivu elektráren na životní prostředí. „Asi byl při
Krajská hygienická stanice má na základě těchto nových skutečností v nejbližších dnech oznámit, jestli jí původní nepřesná hluková studie stačí. Když ne, oznámí to odboru životního prostředí krajského úřadu a ten si nechá udělat nový „hlukový“ posudek od Národní referenční laboratoře. „My ho objednáme, řízení budeme muset na dva měsíce přerušit a svoláme nové veřejné projednání,“ naznačila další postup vedoucí krajského odboru životního prostředí Eliška Vršecká.
Firmě Caurus se takové zpoždění kvůli jednomu dokumentu zdá zbytečné. „Jsem si jist, že posunem elektráren o šedesát metrů a použitím nové technologie dojde k utlumení hluku a nepřekročíme ani hodnotu 39 decibelů. Dvouměsíční lhůta by odložila stavbu až do příštího roku,“ naléhal Miroslav Horálek. Šedesát metrů vysoké větrníky o výkonu tisíc kilowatt by chtěl postavit už letos na podzim.
Hygienici naznačili, že nové výpočty hluku budou zřejmě potřebovat. „Doporučovala bych to. Je to i v zájmu investora, aby měl jistotu, že nebude muset snižovat výkon elektráren,“ uvedla Jaroslava Sirotková z krajské hygienické stanice. Kdyby totiž firma překračovala hlukovou normu, musela by snížit otáčky vrtulí.
Lidem větrníky vadí. „Z Chebu jsme se odstěhovali do Horního Částkova, abychom měli klid. A vy nás budete hlukem otravovat i tady. Navíc se nemůžete zaručit, že se to nestane,“ vytýkala firmě jedna z místních žen.
Stanislav Kosobut se zase obává, že kvůli elektrárnám klesnou ceny místních nemovitostí. „Jak nám budete ztráty kompenzovat? Elektrárny budou jako strašák vidět ze všech stran.“ Horálek: „Necítíme žádnou zodpovědnost za nějaké vaše další finanční nároky. Nejsou hmatatelné. Garantuji, že hluk tu nebude.“ Výhrady mají obyvatelé osady i k přístupu města Habartov, pod které Horní Částkov spadá. Lidé tvrdí, že se jich habartovští radní nezastali a se stavbou větrníků hned souhlasili. „Město rozhodlo za občany. To se nám nelíbí. Radnice s námi nekomunikovala,“ řekl Jiří Kníř. „My jsme jen vydali stanovisko, že větrné elektrárny nejsou v rozporu s územním plánem,“ bránil se starosta Lubomír Pokora.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
