MF Dnes: Proti základně jsou obce i ekologové
18.7.2006 | BRDY | MF Dnes | František J. Kubík |
Mezi místa, která přicházejí v úvahu pro vybudování americké protiraketové základny v Česku, patří i Jince v Brdech.
Území vojenského újezdu má rozlohu 26 tisíc hektarů, což je jedna šestina okresu Příbram. Prostor využívají k výcviku vojáci, především příslušníci dělostřelecké brigády v Jincích. Cvičí tu ale i letectvo, brigáda rychlého nasazení a další útvary Armády České republiky. Kromě vojáků jinecký újezd využívají také policisté, hasiči a zdravotničtí záchranáři. „Výhodou Brd je, že zde můžeme cvičit střelbu na velkou vzdálenost. Nebýt tohoto výcvikového prostoru, prakticky bychom neměli kde cvičit,“ řekl plukovník Jaroslav Vácha, velitel 13. dělostřelecké brigády Jince.
Brdy jsou i zásobárnou kvalitní pitné vody. Především to je důvod, proč se někteří lidé výstavby americké protiraketové základny v této lokalitě obávají.
„Myslím si, že kdyby zde měli základnu Američané, už zde nebude vojenský výcvikový prostor. A kdyby naši dělostřelci neměli kde cvičit, ztratí smysl i zdejší posádka, kde je zaměstnána spousta lidí od nás z obce. Obávám se, že by přišli o práci. A vůbec není jisté, že by sehnali novou u Američanů,“ uvedla Emílie Hurychová, starostka Jinců.
Starostka Jinců: Lidé by se už do lesů
nedostali Současný stav podle ní většině obyvatel obce vyhovuje. „Už jsme si na soužití s vojáky zvykli. Víme kdy, kdo a kde střílí. Připravuje se otevření okrajových částí pro turisty a cyklisty. Myslím si, že kdyby tu byla protiraketová základna, vše se výrazně zpřísní a lesy v okolí obce budou pro naše lidi naprosto nepřístupné,“ doplnila Emílie Hurychová. Případné změny, která by mohla nastat v Brdech po výstavbě protiraketové základny, se obává i příbramský biolog a ochránce přírody David Fischer. „Tím, že zde více než 80 let hospodaří vojáci, zůstala v Brdech zachována relativně čistá a zdravá příroda. Nejcennější jsou zde malé vodní toky a bezlesé biotopy. Co by znamenala pro zdejší krajinu protiraketová základna, si nedovedu představit,“ řekl David Fischer, zoolog Hornického muzea Příbram. Příbramský starosta Ivan Fuksa považuje zprávu, že by Američané svoji protiraketovou základnu mohli stavět v Brdech, za zajímavou. „Pokud by se tak stalo, znamenalo by to pro celý region spoustu pracovních příležitostí. Zatím k tomu ale nemohu říci nic bližšího, dokud jsem se neseznámil s podmínkami, za jakých by se u nás základna budovala,“ uvedl Ivan Fuksa.
V posledních patnácti letech už Brdy nejsou tak přísně střeženým prostorem, jako bývaly dříve, a tak si místní lidé zvykli, že si sem občas zajdou na výlet, na houby nebo na borůvky.
„To by skončilo. Kdyby tu byla americká základna, nikdo se tam ani nepodívá. Určitě by nám to nic nepřineslo,“ myslí si Josef Vondrášek, starosta města Rožmitál pod Třemšínem, které podobně jako Jince a Příbram rovněž sousedí s brdským vojenským prostorem.
reklama
Brdy jsou i zásobárnou kvalitní pitné vody. Především to je důvod, proč se někteří lidé výstavby americké protiraketové základny v této lokalitě obávají.
„Myslím si, že kdyby zde měli základnu Američané, už zde nebude vojenský výcvikový prostor. A kdyby naši dělostřelci neměli kde cvičit, ztratí smysl i zdejší posádka, kde je zaměstnána spousta lidí od nás z obce. Obávám se, že by přišli o práci. A vůbec není jisté, že by sehnali novou u Američanů,“ uvedla Emílie Hurychová, starostka Jinců.
Starostka Jinců: Lidé by se už do lesů
nedostali Současný stav podle ní většině obyvatel obce vyhovuje. „Už jsme si na soužití s vojáky zvykli. Víme kdy, kdo a kde střílí. Připravuje se otevření okrajových částí pro turisty a cyklisty. Myslím si, že kdyby tu byla protiraketová základna, vše se výrazně zpřísní a lesy v okolí obce budou pro naše lidi naprosto nepřístupné,“ doplnila Emílie Hurychová. Případné změny, která by mohla nastat v Brdech po výstavbě protiraketové základny, se obává i příbramský biolog a ochránce přírody David Fischer. „Tím, že zde více než 80 let hospodaří vojáci, zůstala v Brdech zachována relativně čistá a zdravá příroda. Nejcennější jsou zde malé vodní toky a bezlesé biotopy. Co by znamenala pro zdejší krajinu protiraketová základna, si nedovedu představit,“ řekl David Fischer, zoolog Hornického muzea Příbram. Příbramský starosta Ivan Fuksa považuje zprávu, že by Američané svoji protiraketovou základnu mohli stavět v Brdech, za zajímavou. „Pokud by se tak stalo, znamenalo by to pro celý region spoustu pracovních příležitostí. Zatím k tomu ale nemohu říci nic bližšího, dokud jsem se neseznámil s podmínkami, za jakých by se u nás základna budovala,“ uvedl Ivan Fuksa.
V posledních patnácti letech už Brdy nejsou tak přísně střeženým prostorem, jako bývaly dříve, a tak si místní lidé zvykli, že si sem občas zajdou na výlet, na houby nebo na borůvky.
„To by skončilo. Kdyby tu byla americká základna, nikdo se tam ani nepodívá. Určitě by nám to nic nepřineslo,“ myslí si Josef Vondrášek, starosta města Rožmitál pod Třemšínem, které podobně jako Jince a Příbram rovněž sousedí s brdským vojenským prostorem.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
