MF Dnes: Protipovodňové hráze stále chybí
27.7.2004 | PRAHA | MF Dnes | (rap, zuč) |
Dva roky po ničivé povodni nejsou mnohé obce a města na středočeských řekách chráněny o mnoho lépe než v minulosti.
Hráze, valy nebo jiné stavby stále chybí a vesnice na březích Labe či Vltavy by znovu zničila i menší povodeň, než byla ta předloňská. Lidé v obcích sice obnovili svoje domy, ale ty nejsou před zaplavením chráněné nijak víc, než byly ty staré.
„Spíš, než abychom čekali na nějaké hráze, které stát nebo někdo zaplatí, pomůže modlení, aby se neopakovala ta hrůza,“ řekla obyvatelka nejvíce zdecimované obce Zálezlice na Mělnicku. Spolu s manželem obnovila domek na své zahradě, kudy se před dvěma roky přehnaly dva metry vody. Právě Zálezlice v těchto dnech schválily územní plán, v němž počítají s valem na ochranu obce.
„Největší problém jsou peníze. Nejdřív musíme vykoupit pozemky, na kterých má val stát. Pak se může začít stavět, pokusíme se sehnat peníze, kde to půjde,“ uvedla zastupitelka obce Zdeňka Čížková. Jenže stavba valu vyjde asi na třicet milionů korun a obec má rozpočet necelé tři miliony ročně. Přesto tamní lidé doufají, že peníze někdo dá.
„Škody z povodní dosahují zhruba sto padesáti milionů a pořád s následky bojujeme, neustále se odváží odpad na skládky, nejsou hotové všechny silnice,“ dodala Čížková.
Většina lidí už bydlí v novém, pár rodin čeká na kolaudace, jejich stavby se zpozdily především kvůli nedostatku peněz.
Podle středočeského hejtmana Petra Bendla kraj na výstavbu hrází nemá. „Neumíme to řešit. Od státu nedostaneme ani korunu a můžeme pomoct jen minimálně. Snad se povede získat něco od Evropské unie,“ uvedl Bendl s tím, že stát, respektive ministerstvo pro místní rozvoj, dluží kraji ještě přes tři miliony korun na náklady, které měly obce s odstraňováním povodňových škod. „Byly to opravy obecního majetku, třeba chodníky nebo zbourané zdi. My sice ministerstvo urgujeme, ale zatím bezvýsledně. Připadá mi, že už se na to neštěstí zapomnělo,“ kritizoval Bendl.
Podle náměstka hejtmana Františka Váchy, který má na starosti životní prostředí, je kraj na velkou vodu připraven mnohem lépe než v roce 2002. „Fakt ale je, že na takovou vodu, jako přišla tenkrát, se zcela připravit nejde,“ připustil Vácha. Podle něj by se lidé už měli včas dozvědět správná čísla z povodí řek a měli by být včas varováni před hrozícím nebezpečím.
Svůj názor na ochranu obcí hrázemi má starostka další zaplavené obce Jindra Hudcová z Libiše. „Nemá smysl hráze stavět. Stačí, aby se nestavělo v ohrožených oblastech, které jsou pravidelně zaplavovány. Jenže to nemá smysl lidem říkat, stejně tam zase staví,“ řekla včera Hudcová. Lidé ale namítají, že jejich prázdné pozemky nikdo nekoupí za takovou cenu, aby to stačilo na nové bydlení jinde.
O mnoho lépe na tom nejsou s protipovodňovými opatřeními ani jinde v kraji, snad jen v Berouně. Tam už se podle ČTK podařilo alespoň namontovat zpětné záklopky na městské kanalizaci. Měly by zabránit tomu, aby se zvýšená spodní voda dostala do ulic kanalizací.
reklama
„Spíš, než abychom čekali na nějaké hráze, které stát nebo někdo zaplatí, pomůže modlení, aby se neopakovala ta hrůza,“ řekla obyvatelka nejvíce zdecimované obce Zálezlice na Mělnicku. Spolu s manželem obnovila domek na své zahradě, kudy se před dvěma roky přehnaly dva metry vody. Právě Zálezlice v těchto dnech schválily územní plán, v němž počítají s valem na ochranu obce.
„Největší problém jsou peníze. Nejdřív musíme vykoupit pozemky, na kterých má val stát. Pak se může začít stavět, pokusíme se sehnat peníze, kde to půjde,“ uvedla zastupitelka obce Zdeňka Čížková. Jenže stavba valu vyjde asi na třicet milionů korun a obec má rozpočet necelé tři miliony ročně. Přesto tamní lidé doufají, že peníze někdo dá.
„Škody z povodní dosahují zhruba sto padesáti milionů a pořád s následky bojujeme, neustále se odváží odpad na skládky, nejsou hotové všechny silnice,“ dodala Čížková.
Většina lidí už bydlí v novém, pár rodin čeká na kolaudace, jejich stavby se zpozdily především kvůli nedostatku peněz.
Podle středočeského hejtmana Petra Bendla kraj na výstavbu hrází nemá. „Neumíme to řešit. Od státu nedostaneme ani korunu a můžeme pomoct jen minimálně. Snad se povede získat něco od Evropské unie,“ uvedl Bendl s tím, že stát, respektive ministerstvo pro místní rozvoj, dluží kraji ještě přes tři miliony korun na náklady, které měly obce s odstraňováním povodňových škod. „Byly to opravy obecního majetku, třeba chodníky nebo zbourané zdi. My sice ministerstvo urgujeme, ale zatím bezvýsledně. Připadá mi, že už se na to neštěstí zapomnělo,“ kritizoval Bendl.
Podle náměstka hejtmana Františka Váchy, který má na starosti životní prostředí, je kraj na velkou vodu připraven mnohem lépe než v roce 2002. „Fakt ale je, že na takovou vodu, jako přišla tenkrát, se zcela připravit nejde,“ připustil Vácha. Podle něj by se lidé už měli včas dozvědět správná čísla z povodí řek a měli by být včas varováni před hrozícím nebezpečím.
Svůj názor na ochranu obcí hrázemi má starostka další zaplavené obce Jindra Hudcová z Libiše. „Nemá smysl hráze stavět. Stačí, aby se nestavělo v ohrožených oblastech, které jsou pravidelně zaplavovány. Jenže to nemá smysl lidem říkat, stejně tam zase staví,“ řekla včera Hudcová. Lidé ale namítají, že jejich prázdné pozemky nikdo nekoupí za takovou cenu, aby to stačilo na nové bydlení jinde.
O mnoho lépe na tom nejsou s protipovodňovými opatřeními ani jinde v kraji, snad jen v Berouně. Tam už se podle ČTK podařilo alespoň namontovat zpětné záklopky na městské kanalizaci. Měly by zabránit tomu, aby se zvýšená spodní voda dostala do ulic kanalizací.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
