MF Dnes: Průplav Moravou. Přínos, či pohroma?
19.5.2005 | VÝCHODNÍ MORAVA | MF Dnes | Vojtěch Cekota |
Vidina průplavu mezi Dunajem, Odrou a Labem někoho straší, jiní naopak dělají vše pro to, aby se co nejdříve uskutečnila. Kritiky nalézá velkolepý projekt nejen mezi ekology, ale také v obcích, kudy má kanál procházet.
Na trase uvažované vodní cesty nemohou města a obce navrhovat aktivity, které by stavbě průplavu v budoucnu zabránily. Například průmyslové objekty nebo bydlení. „V Kroměříži prochází trasa průplavu lokalitou Horní Zahrady, kde by bylo možné stavět rodinné domy, a lokalitou u Bílan, kterou by bylo možné použít pro průmysl. Záměr stavby průplavu tomuto využití brání,“ říká mluvčí městského úřadu Pavel Zrna.
Průplav Dunaj-Odra-Labe v takzvané obchvatové variantě okolo Kroměříže zároveň tvoří protipovodňovou ochranu města. „Protože realizace průplavu v Kroměříži připadá v úvahu nejdříve za několik desítek let, lze předpokládat, že protipovodňová opatření budou uskutečněna samostatně a dříve,“ domnívá se Zrna.
Negativních dopadů obchvatové varianty průplavu u Kroměříže by bylo hodně. „Průplav by zasáhl do lesa Zámečku, Horního lesa a chráněného přírodního prvku Stonáč. Bylo by potřeba provést poměrně velké zábory zemědělské půdy a rozsáhlé výkopové práce s následnou přepravou a uložením zeminy. Zcela nedořešený je vliv na proudění spodních vod, které jsou v prostoru blízké průmyslové zóny znečištěny ropnými látkami,“ vysvětlil Josef Koplík z kroměřížské radnice.
Při zvažované „říční“ variantě vodní cesty přes Kroměříž korytem Moravy by došlo k výraznému zásahu do života přímo ve městě. „Zejména přemostění Moravy a úpravu prostoru u vlakového nádraží nelze řešit bez výrazných negativních dopadů. Negativní vliv by průplav měl i na Podzámeckou zahradu, která je významnou historickou kulturní památkou,“ dodal Koplík. Podobné problémy mají i další města a obce na trase uvažované vodní cesty.
„Z ekonomického hlediska se mi zdá, že jde o nerealizovatelný projekt. Měl by velmi dlouhou ekonomickou návratnost. Neustálé udržování této trasy v územních plánech asi působí obcím problémy,“ soudí ředitel Regionální rozvojové agentury východní Moravy Jaromír Schneider. Mezi skeptiky se v tomto ohledu řadí i poslanec Evropského parlamentu Tomáš Zatloukal: „Vize splavnění kanálu je stará desítky let. Abychom to mohli seriózně posoudit, museli bychom mít studii proveditelnosti. A ta také není. Proto je těžké se k celé věci z mého pohledu vyjádřit. Jestli jsem této myšlence nakloněn nebo ne, to je spíš pocitová záležitost. Já osobně nejsem zastáncem tohoto projektu. Mně je bližší myšlenka na využití vodní cesty jen pro turistický ruch.“ Přesto existuje i početná skupina zastánců projektu. Letos vzniklo na podporu výstavby vodní cesty Dunaj-Odra-Labe ve Vraném nad Vltavou dokonce samostatné občanské sdružení Porta Moravica. To pořádá pro příznivce stavby 9. června ve Zlíně mezinárodní konferenci.
Podle poslance Miloše Melčáka bude plánovaná vodní cesta důležitá nejen pro dopravu. „Bude mít význam pro zásobování rozsáhlých oblastí vodou. Byl by to jakýsi pozemní vodovod, který by vyrovnával deficity na jižní Moravě a v dohledné budoucnosti zřejmě i na území Čech. A naopak by rychleji odváděl přebytky vody při případných povodních,“ říká Melčák.
Dopadů na životní prostředí se Miloš Melčák neobává. „Zodpovědná příprava stavby a moderní stavební technologie jsou zárukou minimalizace negativních dopadů. Zahraniční zkušenosti to plně potvrzují. Některé průplavy bezproblémově vedou napříč chráněnými územími a přírodními rezervacemi,“ dodává.
Proti vymazání vodní cesty z územních plánů je i náměstek hejtmana Jaroslav Drozd. „Byl bych spíše pro to, aby se trasa kanálu v územních plánech fixovala. Protože kdyby se územní ochrana zrušila, a někdy v budoucnu se přece jen vodní cesta Dunaj-Odra-Labe stavěla, bylo by to mnohem nákladnější a pro obyvatele a města bolestnější,“ říká Drozd.
reklama
Průplav Dunaj-Odra-Labe v takzvané obchvatové variantě okolo Kroměříže zároveň tvoří protipovodňovou ochranu města. „Protože realizace průplavu v Kroměříži připadá v úvahu nejdříve za několik desítek let, lze předpokládat, že protipovodňová opatření budou uskutečněna samostatně a dříve,“ domnívá se Zrna.
Negativních dopadů obchvatové varianty průplavu u Kroměříže by bylo hodně. „Průplav by zasáhl do lesa Zámečku, Horního lesa a chráněného přírodního prvku Stonáč. Bylo by potřeba provést poměrně velké zábory zemědělské půdy a rozsáhlé výkopové práce s následnou přepravou a uložením zeminy. Zcela nedořešený je vliv na proudění spodních vod, které jsou v prostoru blízké průmyslové zóny znečištěny ropnými látkami,“ vysvětlil Josef Koplík z kroměřížské radnice.
Při zvažované „říční“ variantě vodní cesty přes Kroměříž korytem Moravy by došlo k výraznému zásahu do života přímo ve městě. „Zejména přemostění Moravy a úpravu prostoru u vlakového nádraží nelze řešit bez výrazných negativních dopadů. Negativní vliv by průplav měl i na Podzámeckou zahradu, která je významnou historickou kulturní památkou,“ dodal Koplík. Podobné problémy mají i další města a obce na trase uvažované vodní cesty.
„Z ekonomického hlediska se mi zdá, že jde o nerealizovatelný projekt. Měl by velmi dlouhou ekonomickou návratnost. Neustálé udržování této trasy v územních plánech asi působí obcím problémy,“ soudí ředitel Regionální rozvojové agentury východní Moravy Jaromír Schneider. Mezi skeptiky se v tomto ohledu řadí i poslanec Evropského parlamentu Tomáš Zatloukal: „Vize splavnění kanálu je stará desítky let. Abychom to mohli seriózně posoudit, museli bychom mít studii proveditelnosti. A ta také není. Proto je těžké se k celé věci z mého pohledu vyjádřit. Jestli jsem této myšlence nakloněn nebo ne, to je spíš pocitová záležitost. Já osobně nejsem zastáncem tohoto projektu. Mně je bližší myšlenka na využití vodní cesty jen pro turistický ruch.“ Přesto existuje i početná skupina zastánců projektu. Letos vzniklo na podporu výstavby vodní cesty Dunaj-Odra-Labe ve Vraném nad Vltavou dokonce samostatné občanské sdružení Porta Moravica. To pořádá pro příznivce stavby 9. června ve Zlíně mezinárodní konferenci.
Podle poslance Miloše Melčáka bude plánovaná vodní cesta důležitá nejen pro dopravu. „Bude mít význam pro zásobování rozsáhlých oblastí vodou. Byl by to jakýsi pozemní vodovod, který by vyrovnával deficity na jižní Moravě a v dohledné budoucnosti zřejmě i na území Čech. A naopak by rychleji odváděl přebytky vody při případných povodních,“ říká Melčák.
Dopadů na životní prostředí se Miloš Melčák neobává. „Zodpovědná příprava stavby a moderní stavební technologie jsou zárukou minimalizace negativních dopadů. Zahraniční zkušenosti to plně potvrzují. Některé průplavy bezproblémově vedou napříč chráněnými územími a přírodními rezervacemi,“ dodává.
Proti vymazání vodní cesty z územních plánů je i náměstek hejtmana Jaroslav Drozd. „Byl bych spíše pro to, aby se trasa kanálu v územních plánech fixovala. Protože kdyby se územní ochrana zrušila, a někdy v budoucnu se přece jen vodní cesta Dunaj-Odra-Labe stavěla, bylo by to mnohem nákladnější a pro obyvatele a města bolestnější,“ říká Drozd.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
