MF Dnes: Ptáci: jejich budoucnost je nejistá
8.3.2008 | PRAHA | MF Dnes | Eva Boburková |
Změny klimatu už se projevují i v ptačí říši. Do konce 21. století od nás patrně zcela zmizí lejsek černohlavý, sýc rousný či drozd kvíčala, nový domov tu najde vlha pestrá, cetie jižní a výreček.
Jak se změní hnízdní areál evropských ptačích druhů v průběhu tohoto století vlivem klimatických změn? To naznačuje nedávno vydaný Klimatický atlas hnízdního rozšíření ptáků Evropy. Modeluje, kde budou ležet oblasti s vhodnými klimatickými podmínkami pro 431 evropských druhů ptáků. Modely jsou založeny na údajích o současném výskytu, klimatických podmínkách a na scénářích nárůstu průměrné teploty na Zemi o 3 °C a emisí skleníkových plynů.
Přizpůsobí se?
Budoucnost řady ptačích druhů je chmurná. Podle zprávy Světového fondu na ochranu přírody WWF Klimatické změny a ptačí druhy z roku 2006 může oteplování v Evropě vyhubit třetinu ptačích druhů (ale také až 72 procent v severní Austrálii). Klimatické změny znamenají zásadní změnu životních podmínek pro hnízdění, obživu, migraci, rozmnožování. Do jisté míry se mohou ptáci na změněné podmínky adaptovat - posouvají termín tahu, snůšky vajec, či se vůbec stěhují do nových krajů za zimou či teplem. Ale ne vždy jsou takového přizpůsobení schopní.
Klimatický atlas hnízdního rozšíření ptáků v Evropě, který vznikl za spolupráce Durhamské univerzity, katalánského vydavatelství Lynx Edicions, univerzity v Cambridge, britské Královské společnosti na ochranu ptáků, organizace BirdLife International a Evropské rady pro sčítání ptáků nyní předpovídá budoucnost 431 evropských ptačích druhů. Hnízdní areály se budou v průměru posouvat zhruba o 550 kilometrů na severovýchod. Některým severským a středomořským druhům přitom hrozí vymizení z Evropy (a jsouli to pouze evropské druhy, tak vymizení úplné). Prostor vhodný k životu se zmenší v průměru o pětinu, některé druhy se rozšíří, jiné zcela opustí současnou oblast výskytu a pro některé ptáky budou změny zcela fatální. Zejména v kombinaci s hrozbami, jimž jsou ptáci vystaveni i v současnosti.
Změny klimatu obecně dopadnou nejvíce na druhy žijící v severní Evropě a na Pyrenejském poloostrově.
Místo sýce výreček Jaké nejvýznamnější změny čekají podle klimatického atlasu naše území a nám známé ptačí druhy? Například pěvec lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca) naše kraje úplně opustí a jeho domovem už bude jen Skandinávie. I sýc rousný (Aegolius funereus) patrně zcela vymizí z celé střední Evropy. Stáhne se na sever a možná také do oblasti Alp. „V Česku se s lejskem i s touto sovou budeme muset možná úplně rozloučit,“ konstatuje Petr Voříšek z České společnosti ornitologické. Drozd kvíčala (Turdus pilaris) u nás v současnosti hnízdí a v zimě sem navíc přilétají zimovat hejna ze severu. „V době hnízdění už se u nás s kvíčalou nebudeme na konci 21. století možná vůbec setkávat,“ říká Voříšek.
Brkoslav severní (Bombycilla garrulus), náš občasný, ale pak nepřehlédnutelný zimní host, patří k těm druhům, které na klimatické změny mohou hodně doplatit. Jeho hnízdní areál se už nemůže posunout dále na sever a radikálně se zmenší. „Je to hráč, který patrně prohraje,“ dodává Voříšek.
Naopak, stejně jako některé druhy středomořských pavouků či hmyzu, najde si k nám patrně cestu výreček malý (Otus scops), kterého známe s jeho vytrvalým houkáním z dovolených na Jadranu. „Počet záznamů výskytu na našem území se pomalu zvyšuje,“ vysvětluje Voříšek. Výreček na změnách klimatu vydělá, svůj areál může rozšířit směrem na sever. Tak jako kukačka obecná (Cuculus canorus), která možná osídlí i Island.
Naši avifaunu naopak obohatí vlha pestrá (Merops apiaster), která se u nás dosud vyskytuje hlavně na teplé jižní Moravě. Do konce 21. století totiž posune svůj areál výrazně na sever a severozápad, tedy i na většinu našeho území.
Podobně cetie jižní (Cettia cetti), pták příbuzný rákosníkům, byla zatím rozšířena hlavně v oblasti Středozemí - a začíná se posouvat na sever. Loni v září byla poprvé okroužkována i na území Česka.
Změna klimatu může být pro některé ptačí druhy poslední ranou, dodává Voříšek, který již léta sleduje ubývání některých ptačích druhů z Evropy, zejména těch, které jsou zasaženy intenzifikací zemědělství.
A lze této další hrozbě nějak čelit? Klimatické změny jsou patrně nevyhnutelné. Ale můžeme alespoň rozšířit evropskou soustavu chráněných území Natura 2000, zajišťovat propustnost krajiny, aby ptačí populace mohly migrovat do vhodnějších areálů, zamezit dalšímu ohrožení, které pro ptáky představuje intenzifikace zemědělství či přímé pronásledování.
reklama
Přizpůsobí se?
Budoucnost řady ptačích druhů je chmurná. Podle zprávy Světového fondu na ochranu přírody WWF Klimatické změny a ptačí druhy z roku 2006 může oteplování v Evropě vyhubit třetinu ptačích druhů (ale také až 72 procent v severní Austrálii). Klimatické změny znamenají zásadní změnu životních podmínek pro hnízdění, obživu, migraci, rozmnožování. Do jisté míry se mohou ptáci na změněné podmínky adaptovat - posouvají termín tahu, snůšky vajec, či se vůbec stěhují do nových krajů za zimou či teplem. Ale ne vždy jsou takového přizpůsobení schopní.
Klimatický atlas hnízdního rozšíření ptáků v Evropě, který vznikl za spolupráce Durhamské univerzity, katalánského vydavatelství Lynx Edicions, univerzity v Cambridge, britské Královské společnosti na ochranu ptáků, organizace BirdLife International a Evropské rady pro sčítání ptáků nyní předpovídá budoucnost 431 evropských ptačích druhů. Hnízdní areály se budou v průměru posouvat zhruba o 550 kilometrů na severovýchod. Některým severským a středomořským druhům přitom hrozí vymizení z Evropy (a jsouli to pouze evropské druhy, tak vymizení úplné). Prostor vhodný k životu se zmenší v průměru o pětinu, některé druhy se rozšíří, jiné zcela opustí současnou oblast výskytu a pro některé ptáky budou změny zcela fatální. Zejména v kombinaci s hrozbami, jimž jsou ptáci vystaveni i v současnosti.
Změny klimatu obecně dopadnou nejvíce na druhy žijící v severní Evropě a na Pyrenejském poloostrově.
Místo sýce výreček Jaké nejvýznamnější změny čekají podle klimatického atlasu naše území a nám známé ptačí druhy? Například pěvec lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca) naše kraje úplně opustí a jeho domovem už bude jen Skandinávie. I sýc rousný (Aegolius funereus) patrně zcela vymizí z celé střední Evropy. Stáhne se na sever a možná také do oblasti Alp. „V Česku se s lejskem i s touto sovou budeme muset možná úplně rozloučit,“ konstatuje Petr Voříšek z České společnosti ornitologické. Drozd kvíčala (Turdus pilaris) u nás v současnosti hnízdí a v zimě sem navíc přilétají zimovat hejna ze severu. „V době hnízdění už se u nás s kvíčalou nebudeme na konci 21. století možná vůbec setkávat,“ říká Voříšek.
Brkoslav severní (Bombycilla garrulus), náš občasný, ale pak nepřehlédnutelný zimní host, patří k těm druhům, které na klimatické změny mohou hodně doplatit. Jeho hnízdní areál se už nemůže posunout dále na sever a radikálně se zmenší. „Je to hráč, který patrně prohraje,“ dodává Voříšek.
Naopak, stejně jako některé druhy středomořských pavouků či hmyzu, najde si k nám patrně cestu výreček malý (Otus scops), kterého známe s jeho vytrvalým houkáním z dovolených na Jadranu. „Počet záznamů výskytu na našem území se pomalu zvyšuje,“ vysvětluje Voříšek. Výreček na změnách klimatu vydělá, svůj areál může rozšířit směrem na sever. Tak jako kukačka obecná (Cuculus canorus), která možná osídlí i Island.
Naši avifaunu naopak obohatí vlha pestrá (Merops apiaster), která se u nás dosud vyskytuje hlavně na teplé jižní Moravě. Do konce 21. století totiž posune svůj areál výrazně na sever a severozápad, tedy i na většinu našeho území.
Podobně cetie jižní (Cettia cetti), pták příbuzný rákosníkům, byla zatím rozšířena hlavně v oblasti Středozemí - a začíná se posouvat na sever. Loni v září byla poprvé okroužkována i na území Česka.
Změna klimatu může být pro některé ptačí druhy poslední ranou, dodává Voříšek, který již léta sleduje ubývání některých ptačích druhů z Evropy, zejména těch, které jsou zasaženy intenzifikací zemědělství.
A lze této další hrozbě nějak čelit? Klimatické změny jsou patrně nevyhnutelné. Ale můžeme alespoň rozšířit evropskou soustavu chráněných území Natura 2000, zajišťovat propustnost krajiny, aby ptačí populace mohly migrovat do vhodnějších areálů, zamezit dalšímu ohrožení, které pro ptáky představuje intenzifikace zemědělství či přímé pronásledování.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Propustnost krajiny? - 22. 3. 2008 - P.OčenašekKdyž pominu p.Boburková výrazy typu možná,snad,asi,tak mě dovolte otázku.Co rozumíte propustností krajiny?Výstavbu větrných elektráren a bioplynových stanic?Nahoře kmitající vrtule,dole devastace krajiny vyváženým smradlavým odpadem z bioplynových stanic?Viz Klokočov u Vítkova nebo Velké Albrechtice u Bílovce.Váš způsob ekoboje doslova likviduje tyto vesničky.Odpad vznikající výrobou biopaliv je v řádu mnoha set tisíc tun ročně.A bude stoupat tak,jak bude stoupat výroba biopaliv.Tento odpad bude hnán přes bioplynové stanice a následně vyvážen na pole.Bůh ochraňuj naši zemi!!!! |
