Ižurnál: Ptáci terorizují psychiatrickou léčebnu, zákony jsou bezmocné
4.3.2010 | OPAVA | Ižurnál | Martin Knitl |
Představte si člověka, který trpí těžkými depresemi, a přitom žije uprostřed velkého hejna havranů. Tato absurdní situace už několik let sužuje psychiatrickou léčebnu v Opavě. Černí opeřenci tady ovládli všechny vysoké stromy, výkaly na zemi nikdo nestíhá uklízet a hlasité krákání se nedá utišit. Jak jsme zjistili, léčebna je kvůli platným zákonům v pasti.
"Zvuk, který slyšíte, se tu vyskytuje prakticky celý den i během noci," dozvídám se o hlasitém krákání havranů. A kolik opeřenců tu přibližně žije? Odhadem jich může být tři sta.
Problém možná na první pohled malicherný a úsměvný. Ale po měsících a letech těsného soužití je všechno jinak, ujišťuje mě Václav Dlabazňa z technického oddělení opavské psychiatrické léčebny. Krákání se prodírá i zavřenými okny, my sami musíme venku opatrně našlapovat, abychom si nezničili boty. Všichni tady doufají, že havrani nepřinesou nějakou nemoc.
"Máme několik petic pacientů i stanoviska od kolegia primářů, kteří situaci jednoznačně hodnotí negativně," popisuje situaci Václav Dlabazňa. Otázkou je, co s tím.
Zákon totiž havrany jednoznačně chrání, krčí rameny Marie Vavrečková z opavského magistrátu. I přes všechna rizika a nepříjemnosti. "Havrany není možné odchytávat. Zabránění hnízdění sice možné je, bohužel havran hnízdí v nejvyšších korunách stromů, které v Opavě máme, což jsou platany," dozvídám se od ní.
Je to přesně tak, potvrzuje Václav Dlabazňa. Spolu si čteme i další rady expertů na ochranu přírody. Třeba zabalit stromy do nějakých zábran. "Z technického hlediska je to skoro neřešitelná věc, protože většina hnízd je ve výšce dvacet metrů. S běžnou technikou se tam tak nedá dostat," říká technik.
Soužití hejna havranů s duševně nemocnými pacienty je velmi neobvyklé a nešťastné spojení. To jsou slova Petra Stýbla z Českého svazu ochránců přírody. "Nejlepší by asi bylo, kdyby se pacientům zvukově zaizolovala okna, žádné jiné řešení prakticky neexistuje. Jistě, existují i absurdní řešení - třeba přestěhovat léčebnu doprostřed polí, kde kromě skřivánka nic jiného nevrzne."
Jenže havraní etudy už brzy v léčebně vystřídají hrátky se špačky. I to jsou ptačí útoky a opakují se opět rok co rok. "Přes léto nám to zruší dvě oddělení. Mohli bychom vyvážet guáno a hnojit s ním některá pole," poukazuje na neutěšenou situaci s nadsázkou Václav Dlabazňa.
Psychiatrickou léčebnu v Opavě jasně podpořili zatím jen hygienici. Uprostřed havraního hnízdiště se tak i nadále budou rodit zoufalé plány na nějaké účinné řešení. Čekání na jaro ve stylu Alfreda Hitchcocka - pokud to chcete vidět na vlastní oči, pod velkým a hlasitým černým hejnem bránu do léčebny jistě nepřehlédnete.
reklama
Problém možná na první pohled malicherný a úsměvný. Ale po měsících a letech těsného soužití je všechno jinak, ujišťuje mě Václav Dlabazňa z technického oddělení opavské psychiatrické léčebny. Krákání se prodírá i zavřenými okny, my sami musíme venku opatrně našlapovat, abychom si nezničili boty. Všichni tady doufají, že havrani nepřinesou nějakou nemoc.
"Máme několik petic pacientů i stanoviska od kolegia primářů, kteří situaci jednoznačně hodnotí negativně," popisuje situaci Václav Dlabazňa. Otázkou je, co s tím.
Zákon totiž havrany jednoznačně chrání, krčí rameny Marie Vavrečková z opavského magistrátu. I přes všechna rizika a nepříjemnosti. "Havrany není možné odchytávat. Zabránění hnízdění sice možné je, bohužel havran hnízdí v nejvyšších korunách stromů, které v Opavě máme, což jsou platany," dozvídám se od ní.
Je to přesně tak, potvrzuje Václav Dlabazňa. Spolu si čteme i další rady expertů na ochranu přírody. Třeba zabalit stromy do nějakých zábran. "Z technického hlediska je to skoro neřešitelná věc, protože většina hnízd je ve výšce dvacet metrů. S běžnou technikou se tam tak nedá dostat," říká technik.
Soužití hejna havranů s duševně nemocnými pacienty je velmi neobvyklé a nešťastné spojení. To jsou slova Petra Stýbla z Českého svazu ochránců přírody. "Nejlepší by asi bylo, kdyby se pacientům zvukově zaizolovala okna, žádné jiné řešení prakticky neexistuje. Jistě, existují i absurdní řešení - třeba přestěhovat léčebnu doprostřed polí, kde kromě skřivánka nic jiného nevrzne."
Jenže havraní etudy už brzy v léčebně vystřídají hrátky se špačky. I to jsou ptačí útoky a opakují se opět rok co rok. "Přes léto nám to zruší dvě oddělení. Mohli bychom vyvážet guáno a hnojit s ním některá pole," poukazuje na neutěšenou situaci s nadsázkou Václav Dlabazňa.
Psychiatrickou léčebnu v Opavě jasně podpořili zatím jen hygienici. Uprostřed havraního hnízdiště se tak i nadále budou rodit zoufalé plány na nějaké účinné řešení. Čekání na jaro ve stylu Alfreda Hitchcocka - pokud to chcete vidět na vlastní oči, pod velkým a hlasitým černým hejnem bránu do léčebny jistě nepřehlédnete.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
kdo nevidí neuvěří - 4. 3. 2010 - LenkaPtačí zpěv mám ráda, mi osobně tam také ti ptácí nevadí, ale na vlastní oči jsem tenhle rej ptáků v této léčebně zažila, když jsem chodila na návštěvy za příbuznou. Nehledě na výkaly, působí desítky velkých černých ptáků (havrani a kavky) velmi morbidně a depresívně. Hlasové projevy nejsou jemným něžným švitořením sýkorek či vrabců. Mě to sice fascinovalo, ale mít něco takového ve zdravotnickém zařízení není dobré. |
