Právo: Půjdeme v uhlí proti světovému trendu?
3.1.2006 | MOST | Právo | Rastislav Pěgřímek |
Za situace, kdy zdroje ropy a zemního plynu pokrývají necelé jedno procento celkové tuzemské spotřeby zdrojů energie, je jediným významným domácím energetickým zdrojem hnědé uhlí, těžené v severočeské a sokolovské pánvi, a černé uhlí těžené na Ostravsku, píše Rastislav Pěgřímek, pracovník Výzkumného ústavu hnědého uhlí v Mostě.
Podle předpokladů Státní energetické koncepce dojde k vyčerpání zásob černého uhlí po roce 2030 a hnědého uhlí v sokolovské pánvi někdy v roce 2040. Jediným ložiskem v České republice, kde bude možné těžit dlouho po tomto období, tak zůstává severočeská hnědouhelná pánev v oblasti mezi Ústím nad Labem a Kadaní.
Reálně vytěžitelné zásoby ve zdejších činných těžebních lokalitách představují 1,9 miliardy tun a umožnily by nepřetržitou těžbu za rok 2100. V případě energetické krize existuje ještě dalších asi 450 miliónů tun zásob v tzv. rezervních lokalitách.
V důsledku územně ekologických limitů, stanovených vládou ČR v roce 1991, je však k těžbě uvolněno pouze 40 procent využitelných zásob. Za této situace a při těžbách předpokládaných ve Státní energetické koncepci ukončí současné těžební lokality svoji činnost mezi roky 2017 (lom Československé armády) a 2056 (lomy Vršany-Šverma).
Znamená to, že těžba uhlí v ČR by skončila přibližně v období, kdy je předpovídáno vyčerpání zásob ropy a zemního plynu a kdy jedinou energetickou surovinou bude uhlí.
Jaké sociálně-ekonomické dopady bude mít útlum těžby uhlí v důsledku dodržení územně ekologických limitů, je možno nejlépe dokumentovat příkladem lomu Československé armády, který těží nejkvalitnější hnědé uhlí v ČR.
V jeho předpolí je rozhodující objem těžitelných zásob a při respektování limitů ukončí těžbu v roce 2017. Nedotěženo tak zůstane 287 miliónů tun, které by umožnily těžbu do roku 2065 a jejichž vytěžení by otevřelo cestu k dalším zásobám umožňujícím pokračování těžby uhlí až do roku 2124.
V sociální oblasti se zastavení těžby v roce 2017 projeví úbytkem přibližně 9400 pracovníků. V Ústeckém kraji by dnešní míra nezaměstnanosti 15,8 procenta mohla stoupnout na 17,4 procenta. Zastavení těžby se projeví i ve státním rozpočtu. Podle propočtů se sníží roční příjmy o zhruba 1,55 miliardy Kč, souběžně se však zvýší výdaje na pokrytí nárůstu nezaměstnaných asi o 1,480 miliardy Kč. Celkově tedy musí státní rozpočet počítat s roční ztrátou tři miliardy Kč. Pokud by naopak těžba pokračovala za hranici limitů, počet pracovníků zabezpečujících těžbu by se zvýšil o 700 (plus 1700 zaměstnanců v navazujících oborech).
Nezaměstnanost v okrese Most by se snížila na 20 procent. Státnímu rozpočtu by odpadly popsané výdaje a naopak by se zvýšily roční příjmy o necelou jednu miliardu korun. Celkové rozpočtové dopady proti variantě se zastavením těžby v roce 2017 tak představují čtyři miliardy korun ročně. Zcela by odpadly také další náklady na dovoz náhradních zdrojů energie. Z toho je zřejmé, že zrušení územních limitů těžby pomůže zachovat důležitou soběstačnost v oblasti spotřeby primárních energetických zdrojů.
reklama
Reálně vytěžitelné zásoby ve zdejších činných těžebních lokalitách představují 1,9 miliardy tun a umožnily by nepřetržitou těžbu za rok 2100. V případě energetické krize existuje ještě dalších asi 450 miliónů tun zásob v tzv. rezervních lokalitách.
V důsledku územně ekologických limitů, stanovených vládou ČR v roce 1991, je však k těžbě uvolněno pouze 40 procent využitelných zásob. Za této situace a při těžbách předpokládaných ve Státní energetické koncepci ukončí současné těžební lokality svoji činnost mezi roky 2017 (lom Československé armády) a 2056 (lomy Vršany-Šverma).
Znamená to, že těžba uhlí v ČR by skončila přibližně v období, kdy je předpovídáno vyčerpání zásob ropy a zemního plynu a kdy jedinou energetickou surovinou bude uhlí.
Jaké sociálně-ekonomické dopady bude mít útlum těžby uhlí v důsledku dodržení územně ekologických limitů, je možno nejlépe dokumentovat příkladem lomu Československé armády, který těží nejkvalitnější hnědé uhlí v ČR.
V jeho předpolí je rozhodující objem těžitelných zásob a při respektování limitů ukončí těžbu v roce 2017. Nedotěženo tak zůstane 287 miliónů tun, které by umožnily těžbu do roku 2065 a jejichž vytěžení by otevřelo cestu k dalším zásobám umožňujícím pokračování těžby uhlí až do roku 2124.
V sociální oblasti se zastavení těžby v roce 2017 projeví úbytkem přibližně 9400 pracovníků. V Ústeckém kraji by dnešní míra nezaměstnanosti 15,8 procenta mohla stoupnout na 17,4 procenta. Zastavení těžby se projeví i ve státním rozpočtu. Podle propočtů se sníží roční příjmy o zhruba 1,55 miliardy Kč, souběžně se však zvýší výdaje na pokrytí nárůstu nezaměstnaných asi o 1,480 miliardy Kč. Celkově tedy musí státní rozpočet počítat s roční ztrátou tři miliardy Kč. Pokud by naopak těžba pokračovala za hranici limitů, počet pracovníků zabezpečujících těžbu by se zvýšil o 700 (plus 1700 zaměstnanců v navazujících oborech).
Nezaměstnanost v okrese Most by se snížila na 20 procent. Státnímu rozpočtu by odpadly popsané výdaje a naopak by se zvýšily roční příjmy o necelou jednu miliardu korun. Celkové rozpočtové dopady proti variantě se zastavením těžby v roce 2017 tak představují čtyři miliardy korun ročně. Zcela by odpadly také další náklady na dovoz náhradních zdrojů energie. Z toho je zřejmé, že zrušení územních limitů těžby pomůže zachovat důležitou soběstačnost v oblasti spotřeby primárních energetických zdrojů.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
