Právo: Puštíci se díky ochranářům vracejí na Šumavu
22.12.2008 | PLZEŇ | Právo | Petr Pokorný |
Na Šumavu se díky ochranářům vrátil vzácný puštík bělavý. Jde o výsledek dlouholetého projektu, který spočívá ve vypouštění člověkem odchovaných jedinců do volné přírody.
„Během třinácti let trvání programu návratu puštíka bělavého je potvrzeno devět stabilních teritorií a velikost populace na Šumavě a v Pošumaví se odhaduje na deset až dvacet hnízdících párů,“ sdělil Právu ornitolog Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Tomáš Lorenc.
Puštík bělavý (Strix uralensis) je druhou největší sovou obývající území České republiky s výskytem víceméně pouze v Moravskoslezských Beskydech a na Šumavě. Právě na Šumavě je jeho populace obnovována od roku 1995.
Na přelomu 19. a 20. století byla tato sova ještě normálním hnízdícím druhem Šumavského pohoří, avšak koncem 30. let 20. století dochází k jeho úplnému vymizení ze Šumavských hvozdů. Za hlavní příčiny výrazného úbytku tohoto druhu se považuje kombinace ztráty vhodných biotopů, ubývání listnatých a smíšených porostů pralesovitého charakteru, vlivem lesnického hospodaření, pronásledování lovem a kolísání potravní nabídky.
Do začátku 70.let 20. století je považován na území Šumavy za vyhynulý druh a protože nebylo hnízdění tohoto druhu prokázáno ani jinde na území Čech a Moravy, tímto puštík bělavý vymizel z celého území bývalé ČSR kromě Slovenska, kde se nachází silná a stabilní populace.
„V 70. letech 20. století zahájil Národní park Bavorský les program spočívající v odchování mláďat a vypouštění do volné přírody. Od 80. let 20. století je puštík bělavý pozorován i na české straně Šumavy,“ poznamenal Lorenc a připomněl, že v roce 1991 byl projekt na záchranu puštíka bělavého zahájen i na území šumavského národního parku a od roku 1995 začalo vypouštění mláďat.
„První hnízdění na Šumavě bylo prokázáno v roce 1998, následovala hnízdění v letech 1999, 2001, 2003, 2004 a 2006. Hlavními hnízdními lokalitami je na jihu Šumavy okolí Volar a na západě Šumavy okolí Hartmanic. Do roku 2008 bylo celkem vypuštěno 99 mláďat.
Od roku 2000 jsou někteří jedinci vybaveni vysílačkami s životností vysílače 8 až 10 měsíců. Celkem se do roku 2008 označilo 37 mláďat. Díky této metodě jsou získávána data o mortalitě vypouštěných mláďat a také o nárocích tohoto vzácného druhu sovy,“ konstatoval Lorenc.
reklama
Puštík bělavý (Strix uralensis) je druhou největší sovou obývající území České republiky s výskytem víceméně pouze v Moravskoslezských Beskydech a na Šumavě. Právě na Šumavě je jeho populace obnovována od roku 1995.
Na přelomu 19. a 20. století byla tato sova ještě normálním hnízdícím druhem Šumavského pohoří, avšak koncem 30. let 20. století dochází k jeho úplnému vymizení ze Šumavských hvozdů. Za hlavní příčiny výrazného úbytku tohoto druhu se považuje kombinace ztráty vhodných biotopů, ubývání listnatých a smíšených porostů pralesovitého charakteru, vlivem lesnického hospodaření, pronásledování lovem a kolísání potravní nabídky.
Do začátku 70.let 20. století je považován na území Šumavy za vyhynulý druh a protože nebylo hnízdění tohoto druhu prokázáno ani jinde na území Čech a Moravy, tímto puštík bělavý vymizel z celého území bývalé ČSR kromě Slovenska, kde se nachází silná a stabilní populace.
„V 70. letech 20. století zahájil Národní park Bavorský les program spočívající v odchování mláďat a vypouštění do volné přírody. Od 80. let 20. století je puštík bělavý pozorován i na české straně Šumavy,“ poznamenal Lorenc a připomněl, že v roce 1991 byl projekt na záchranu puštíka bělavého zahájen i na území šumavského národního parku a od roku 1995 začalo vypouštění mláďat.
„První hnízdění na Šumavě bylo prokázáno v roce 1998, následovala hnízdění v letech 1999, 2001, 2003, 2004 a 2006. Hlavními hnízdními lokalitami je na jihu Šumavy okolí Volar a na západě Šumavy okolí Hartmanic. Do roku 2008 bylo celkem vypuštěno 99 mláďat.
Od roku 2000 jsou někteří jedinci vybaveni vysílačkami s životností vysílače 8 až 10 měsíců. Celkem se do roku 2008 označilo 37 mláďat. Díky této metodě jsou získávána data o mortalitě vypouštěných mláďat a také o nárocích tohoto vzácného druhu sovy,“ konstatoval Lorenc.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
