Právo: Radnice nevědí, kolik mají zeleně
4.12.2009 | PRAHA | Právo | Petr Janiš |
Jen málokterá ze 22 radnic pražských městských částí má přehled o tom, kolik je na jejím území zeleně rostoucí mimo les a zda přibývá či ubývá. Vyplynulo to z průzkumu sdružení Arnika, jemuž mnohé radnice nedokázaly dodat potřebná data. Patrně si žádnou takovou evidenci ani vést nemusejí.
„Neexistuje ucelený přehled, chybí vyčíslení,“ uvedl Jakub Esterka z Arniky. Výsadbu podle něho evidují pouze čtyři radnice. Zatímco podle dat z radnice Prahy 2 bylo na jejím území vykáceno přes 400 stromů, nových se vysadila necelá stovka.
Obdobný poměr, tj. asi čtvrtinu výsadby proti objemu kácení, uvedla i Praha 1.
Specialista magistrátního oddělení ochrany přírody a krajiny Ivan Bednář Právu řekl, že pasportizaci zeleně městům zákon neukládá. „Zákon žádnou takovou povinnost nezná,“ řekl Bednář. Některé radnice si podle něho ovšem něco takového jednorázově zpracovat nechaly, i když jde o poměrně nákladnou záležitost.
Museli by vstoupit na soukromé pozemky
Týká se to ovšem jen stromů na obecních pozemcích a údaje rychle zastarávají. „Pasportizovat všechnu zeleň by znamenalo udělovat povolení ke vstupu na jednotlivé soukromé pozemky,“ sdělil Bednář.
K většímu chaosu může přispět nové znění zákona, který od 1. prosince umožňuje i právnickým osobám bez povolení a ohlášení kácet stromy do 80 centimetrů obvodu, tj. průměru zhruba 30 centimetrů, a do 40 metrů souvislého keřového porostu. Průměr 30 centimetrů může podle druhu dřeviny znamenat její stáří mezi 30 a 40 lety.
Podle vedoucího Arniky Martina Skalského je vůbec problematické dostat z radnic odpovědi podle zákona o právu na informace. „Chtěli až desetitisícové částky za vyhledávání podkladů,“ uvedl Skalský. Nelze podle něho vyloučit, že se odpovědí od radnic, které mlčely, bude Arnika domáhat soudně.
Problematicky se podle Arniky k zeleni staví koncept nového územního plánu. Nové vymezení funkce území připouští podle Skalského například pod parky výstavbu podzemních garáží.
Některé radnice se na to chystají. Změny územního plánu značně mění cenu pozemku. Mnozí investoři se snaží kupovat pozemky se zelení, které poté zastupitelé změní na stavební.
reklama
Obdobný poměr, tj. asi čtvrtinu výsadby proti objemu kácení, uvedla i Praha 1.
Specialista magistrátního oddělení ochrany přírody a krajiny Ivan Bednář Právu řekl, že pasportizaci zeleně městům zákon neukládá. „Zákon žádnou takovou povinnost nezná,“ řekl Bednář. Některé radnice si podle něho ovšem něco takového jednorázově zpracovat nechaly, i když jde o poměrně nákladnou záležitost.
Museli by vstoupit na soukromé pozemky
Týká se to ovšem jen stromů na obecních pozemcích a údaje rychle zastarávají. „Pasportizovat všechnu zeleň by znamenalo udělovat povolení ke vstupu na jednotlivé soukromé pozemky,“ sdělil Bednář.
K většímu chaosu může přispět nové znění zákona, který od 1. prosince umožňuje i právnickým osobám bez povolení a ohlášení kácet stromy do 80 centimetrů obvodu, tj. průměru zhruba 30 centimetrů, a do 40 metrů souvislého keřového porostu. Průměr 30 centimetrů může podle druhu dřeviny znamenat její stáří mezi 30 a 40 lety.
Podle vedoucího Arniky Martina Skalského je vůbec problematické dostat z radnic odpovědi podle zákona o právu na informace. „Chtěli až desetitisícové částky za vyhledávání podkladů,“ uvedl Skalský. Nelze podle něho vyloučit, že se odpovědí od radnic, které mlčely, bude Arnika domáhat soudně.
Problematicky se podle Arniky k zeleni staví koncept nového územního plánu. Nové vymezení funkce území připouští podle Skalského například pod parky výstavbu podzemních garáží.
Některé radnice se na to chystají. Změny územního plánu značně mění cenu pozemku. Mnozí investoři se snaží kupovat pozemky se zelení, které poté zastupitelé změní na stavební.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
