MF Dnes: Ráj s tisícem druhů rostlin
12.5.2008 | PROSTĚJOV | MF Dnes | Michal Šverdík |
Už tři čtvrtě století se mohou lidé v Prostějově vydat do květinové oázy nedaleko centra města. Tamní botanická zahrada sice není rozhlohou nijak veliká, na půlhektarové ploše tu však lidé mohou vidět přes tisíc druhů rostlin a dřevin ze všech světadílů.
Pětasedmdesáté výročí svého založení slaví v těchto dnech prostějovská botanická zahrada. Dnes zde návštěvníci mohou na půlhektarové ploše vidět přes tisíc druhů rostlin a dřevin ze všech světadílů. V Muzeu Prostějovska je až do poloviny června výstava s názvem Botanická zahrada ve čtyřech ročních obdobích, prostějovští ochránci přírody kromě toho vydali při příležitosti výročí i knihu.
„V botanických zahradách platí jedna skutečnost, která existuje bez ohledu na to, jak si ji připouštíme. Sbírky jsou velmi závislé na osobách, které je tvoří a které se jim věnují. Prostějovská zahrada, i když nevelká svou rozlohou, patří mezi přední na našem území,“ uvedl odborník Milan Blažek z Botanického ústavu Akademie věd České republiky. První snahy o založení botanické zahrady v Prostějově se připisují Václavu Spitznerovi, profesoru a později řediteli prostějovské reálky. Ustavil Klub přírodovědecký, věnoval se průzkumu regionální flóry, ale úspěch neměl.
Po jeho smrti plán převzali další profesoři reálky, Rudolf Wolf a František Cvetler, a dále Jaroslav Mathon a správce městských sadů František Havránek, ale ani ti nebyli úspěšní.
Teprve v roce 1932 městské zastupitelstvo rozhodlo využít bývalého hřbitova a pozemků v ulici Lazarety. V roce 1933 bylo zřízeno Kuratorium pro botanickou zahradu, projekt svěřilo Františku Havránkovi a zaměřilo se na regionální flóru z Kosíře, Přediny, Grygova a Hněvotínských skal. Ve druhé polovině třicátých let byl součástí zahrady i zookoutek.
V roce 1938 bylo na ploše jeden a půl hektaru vysázeno 3311 druhů rostlin, jejich celkový počet dosahoval zhruba dvaceti tisíc kusů. Válka však celou zahradu prakticky úplně zničila. V těsném sousedství byla totiž kasárna, kde byli němečtí vojáci.
Po osvobození již zahrada nikdy nedosáhla původního rozsahu. V roce 1966 se stala součástí městských parků a přešla podobně jako dnes pod správu Technických služeb města Prostějova. V roce 1989 hrozilo, že zahrada bude přemístěna a pozemek připojen ke kasárnám. Na začátku roku 1989 se s úspěchem postavila proti prostějovská pobočka ochránců přírody a především studentská organizace ochránců přírody na gymnáziu J. Wolkra pod vedením Petra Albrechta a profesorky Anny Švécarové. V roce 1990 byla k zahradě přičleněna plocha, na které byl vybudován nový vchod a sociální zařízení.
Dnes je zahrada zařazena do mezinárodního seznamu botanických zahrad.
„Zahrada byla ohrožena také v roce 1993, kdy se objevily myšlenky na vybudování chodníku a plynové přípojky napříč zahradou do plánované budovy církevního gymnázia v objektech bývalých kasáren. Škola byla nakonec naštěstí umístěna jinde,“ uvedla jedna z autorek publikace o prostějovské botanické zahradě Anna Švécarová. Vedoucí zahrady Anežka Šrámková potvrdila, že v současnosti se naopak uvažuje o dalším rozšíření zahrady právě směrem do areálu bývalých kasáren.
***
„Prostějovská zahrada, i když nevelká svou rozlohou, patří mezi přední na našem území.“ Milan Blažek z Botanického ústavu AVČR
reklama
„V botanických zahradách platí jedna skutečnost, která existuje bez ohledu na to, jak si ji připouštíme. Sbírky jsou velmi závislé na osobách, které je tvoří a které se jim věnují. Prostějovská zahrada, i když nevelká svou rozlohou, patří mezi přední na našem území,“ uvedl odborník Milan Blažek z Botanického ústavu Akademie věd České republiky. První snahy o založení botanické zahrady v Prostějově se připisují Václavu Spitznerovi, profesoru a později řediteli prostějovské reálky. Ustavil Klub přírodovědecký, věnoval se průzkumu regionální flóry, ale úspěch neměl.
Po jeho smrti plán převzali další profesoři reálky, Rudolf Wolf a František Cvetler, a dále Jaroslav Mathon a správce městských sadů František Havránek, ale ani ti nebyli úspěšní.
Teprve v roce 1932 městské zastupitelstvo rozhodlo využít bývalého hřbitova a pozemků v ulici Lazarety. V roce 1933 bylo zřízeno Kuratorium pro botanickou zahradu, projekt svěřilo Františku Havránkovi a zaměřilo se na regionální flóru z Kosíře, Přediny, Grygova a Hněvotínských skal. Ve druhé polovině třicátých let byl součástí zahrady i zookoutek.
V roce 1938 bylo na ploše jeden a půl hektaru vysázeno 3311 druhů rostlin, jejich celkový počet dosahoval zhruba dvaceti tisíc kusů. Válka však celou zahradu prakticky úplně zničila. V těsném sousedství byla totiž kasárna, kde byli němečtí vojáci.
Po osvobození již zahrada nikdy nedosáhla původního rozsahu. V roce 1966 se stala součástí městských parků a přešla podobně jako dnes pod správu Technických služeb města Prostějova. V roce 1989 hrozilo, že zahrada bude přemístěna a pozemek připojen ke kasárnám. Na začátku roku 1989 se s úspěchem postavila proti prostějovská pobočka ochránců přírody a především studentská organizace ochránců přírody na gymnáziu J. Wolkra pod vedením Petra Albrechta a profesorky Anny Švécarové. V roce 1990 byla k zahradě přičleněna plocha, na které byl vybudován nový vchod a sociální zařízení.
Dnes je zahrada zařazena do mezinárodního seznamu botanických zahrad.
„Zahrada byla ohrožena také v roce 1993, kdy se objevily myšlenky na vybudování chodníku a plynové přípojky napříč zahradou do plánované budovy církevního gymnázia v objektech bývalých kasáren. Škola byla nakonec naštěstí umístěna jinde,“ uvedla jedna z autorek publikace o prostějovské botanické zahradě Anna Švécarová. Vedoucí zahrady Anežka Šrámková potvrdila, že v současnosti se naopak uvažuje o dalším rozšíření zahrady právě směrem do areálu bývalých kasáren.
***
„Prostějovská zahrada, i když nevelká svou rozlohou, patří mezi přední na našem území.“ Milan Blažek z Botanického ústavu AVČR
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
