Právo: Rakušané lákají čápy z jihu Čech
18.2.2004 | ČESKÉ BUDĚJOVICE | Právo
Mladí ochránci přírody z Horních Rakous dělají vše pro to, aby k sobě ze sousedních jižních Čech nalákali co nejvíce čápů bílých. Zatímco na jihu Čech je podle ornitologů přes sto párů těchto oblíbených brodivých ptáků, v Horním Rakousku se vyskytují jen ojediněle.
Hornorakušané spatřili v jejich regionu poprvé bílé čápy v roce 1993 v oblasti Freištatu. Nyní, kdykoli k nim čápi z jižních Čech zabloudí, budují výškovou dřevěnou platformu pro hnízdo a doufají, že se ptákům u nich zalíbí.
"Není to jednoduché, může to být třeba na nepoužívaném komíně, právě tak jako na střeše výškových staveb. Doufáme, že počet čápů u nás dále poroste, že přijdou další a že u nás vytvoří vlastní populaci," řekl agentuře APA Karl Zimmerhackl ze skupiny Rakouských mladých ochránců přírody (ÖNJ) v Halsachu.
Zoolog ochrany přírody a krajiny ČR v Českých Budějovicích Jiří Pikal však poznamenal, že Rakušané to budou mít s přilákáním čápů velice těžké. "Metoda se stavěním hnízd je sice správná a používá se i u nás u některých druhů ptáků. V Horním Rakousku však nemají zdaleka pro čápy takové podmínky jako na jihu Čech. U nás je řada rybníků, kde mohou lovit. Navíc jsou zde i opuštěné výškové budovy, na kterých si stavějí hnízda," upozornil Pikal. Naopak aktivista Zimmerhackl je přesvědčený, že na vlhkých lukách Mühlviertelu mohou čápi nalézt hodně potravy, protože je to jejich biotop.
Prostředky na akci čerpají hornorakouští ochránci přírody z programu Interreg Evropské unie. Za program nalákání čápů a za budování platforem na hnízda obdržela halsachská organizace ÖNJ zemskou cenu Horních Rakous v kategorii Životní prostředí a příroda za rok 2003. Horečka kolem lákání čápů obnovila v regionu Mühlviertelu v inovované formě starý zvyk: "Prakticky každá rodina, která si pořídila nové dítě, postaví v zahradě svého domku dřevěného čápa v životní velikosti," zdůraznil Zimmerhackl.
Jiří Pikal zůstává klidný. "Rozhodně se nemusíme o populaci čápů na jihu Čech obávat. Může se maximálně stát, že do Rakouska zabloudí některý jedinec z míst, kde je čápů víc, a on by už neměl kde postavit hnízdo," dodal Pikal.
reklama
"Není to jednoduché, může to být třeba na nepoužívaném komíně, právě tak jako na střeše výškových staveb. Doufáme, že počet čápů u nás dále poroste, že přijdou další a že u nás vytvoří vlastní populaci," řekl agentuře APA Karl Zimmerhackl ze skupiny Rakouských mladých ochránců přírody (ÖNJ) v Halsachu.
Zoolog ochrany přírody a krajiny ČR v Českých Budějovicích Jiří Pikal však poznamenal, že Rakušané to budou mít s přilákáním čápů velice těžké. "Metoda se stavěním hnízd je sice správná a používá se i u nás u některých druhů ptáků. V Horním Rakousku však nemají zdaleka pro čápy takové podmínky jako na jihu Čech. U nás je řada rybníků, kde mohou lovit. Navíc jsou zde i opuštěné výškové budovy, na kterých si stavějí hnízda," upozornil Pikal. Naopak aktivista Zimmerhackl je přesvědčený, že na vlhkých lukách Mühlviertelu mohou čápi nalézt hodně potravy, protože je to jejich biotop.
Prostředky na akci čerpají hornorakouští ochránci přírody z programu Interreg Evropské unie. Za program nalákání čápů a za budování platforem na hnízda obdržela halsachská organizace ÖNJ zemskou cenu Horních Rakous v kategorii Životní prostředí a příroda za rok 2003. Horečka kolem lákání čápů obnovila v regionu Mühlviertelu v inovované formě starý zvyk: "Prakticky každá rodina, která si pořídila nové dítě, postaví v zahradě svého domku dřevěného čápa v životní velikosti," zdůraznil Zimmerhackl.
Jiří Pikal zůstává klidný. "Rozhodně se nemusíme o populaci čápů na jihu Čech obávat. Může se maximálně stát, že do Rakouska zabloudí některý jedinec z míst, kde je čápů víc, a on by už neměl kde postavit hnízdo," dodal Pikal.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
