Právo: Rakušané sází na dálnici přes Mikulov
30.3.2007 | KLEIN SCHWEINBARTH (Rakousko) | Právo | Milan Vojtek |
O tři roky později proti původním plánům, až v roce 2013, mají řidiči mezi Brnem a Vídní jezdit z Mikulova do rakouské metropole po dálnici. Uvedený rok chtějí v Rakousku dokončit poslední úsek.
V dolnorakouském Klein Schweinbarthu se v úterý uskutečnilo veřejné projednávání vlivu na životní prostředí dvou stavebních částí dálnice A 5 z Vídně na hranici s ČR. Zkoumány byly úseky ze Schricku do Poysbrunnu a z Poysbrunnu na hranici s ČR.
Celnice bude zachována, provozu dálnice vyhoví
Zpracovatelé studie vlivů na životní prostředí a na člověka nenašli v plánech zásadní nedostatky, předložený dokument dálnice jednoznačně počítá pouze s překročením hranice u Drasenhofenu nedaleko Mikulova.
„Dálnice povede mimo Poysbrunn severním obchvatem. Do provozu budou stavební etapy postupně uvolňovány v letech 2010 až 2013,“ řekl Leopold Lechner z rakouského Ausfinagu, který je garantem financování akce.
Vizuální podoba projektu naznačila zaústění komunikace k hranici. Připojí se k nynější silnici těsně před rakouskou celnicí u Drasenhofenu. „Celnice bude zachována, tak jak je, pro potřeby dálnice postačuje,“ dodal Lechner.
Jednání přihlíželi i zástupci z české strany hranice. Pro radní Jihomoravského kraje Annu Procházkovou (ODS) bylo projednání vlivu stavby na životní prostředí dalším potvrzením, že orientace kraje na vedení spojnice Brna a Vídně přes Mikulov je správná.
Naopak oponenti dálnice pod Pálavou, kteří požadují vedení z Vídně do Břeclavi a dále do Brna s využitím naší D 2, nebyli výsledkem nadšeni. Pavel Černý z Ekologického právního servisu podal námitku, že při přípravě stavby dálnice neberou v Rakousku ohled na problémy na české straně hranice.
„Předal jsem dokument, podle kterého nelze brát stavbu A 5 jen jako dílo na českou hranici, ale jako nedílný celek s výstavbou R 52 na našem území, která má spoustu nedostatků,“ uvedl Černý. Podle rakouské strany je posun termínu o tři roky reakcí na spory o trasu dálnice.
Na rakouské straně hranice nenarazil plán na zásadní potíže, trasu z Mikulova do Brna ale provází razantní odpor některých obcí a iniciativ. Starosta Dolních Dunajovic Josef Hasník (nezávislý) po jednání sdělil, že chystají žaloby k Ústavnímu soudu.
Dálnici odmítá také starosta Bavor Petr Žluva (nez.). Naopak v Mikulově převažuje podpora, na dobré dopravní spojení láká investory. Radní Jaroslav Smečka (nez.) uvedl, že dálnice je pro město nutností.
reklama
Celnice bude zachována, provozu dálnice vyhoví
Zpracovatelé studie vlivů na životní prostředí a na člověka nenašli v plánech zásadní nedostatky, předložený dokument dálnice jednoznačně počítá pouze s překročením hranice u Drasenhofenu nedaleko Mikulova.
„Dálnice povede mimo Poysbrunn severním obchvatem. Do provozu budou stavební etapy postupně uvolňovány v letech 2010 až 2013,“ řekl Leopold Lechner z rakouského Ausfinagu, který je garantem financování akce.
Vizuální podoba projektu naznačila zaústění komunikace k hranici. Připojí se k nynější silnici těsně před rakouskou celnicí u Drasenhofenu. „Celnice bude zachována, tak jak je, pro potřeby dálnice postačuje,“ dodal Lechner.
Jednání přihlíželi i zástupci z české strany hranice. Pro radní Jihomoravského kraje Annu Procházkovou (ODS) bylo projednání vlivu stavby na životní prostředí dalším potvrzením, že orientace kraje na vedení spojnice Brna a Vídně přes Mikulov je správná.
Naopak oponenti dálnice pod Pálavou, kteří požadují vedení z Vídně do Břeclavi a dále do Brna s využitím naší D 2, nebyli výsledkem nadšeni. Pavel Černý z Ekologického právního servisu podal námitku, že při přípravě stavby dálnice neberou v Rakousku ohled na problémy na české straně hranice.
„Předal jsem dokument, podle kterého nelze brát stavbu A 5 jen jako dílo na českou hranici, ale jako nedílný celek s výstavbou R 52 na našem území, která má spoustu nedostatků,“ uvedl Černý. Podle rakouské strany je posun termínu o tři roky reakcí na spory o trasu dálnice.
Na rakouské straně hranice nenarazil plán na zásadní potíže, trasu z Mikulova do Brna ale provází razantní odpor některých obcí a iniciativ. Starosta Dolních Dunajovic Josef Hasník (nezávislý) po jednání sdělil, že chystají žaloby k Ústavnímu soudu.
Dálnici odmítá také starosta Bavor Petr Žluva (nez.). Naopak v Mikulově převažuje podpora, na dobré dopravní spojení láká investory. Radní Jaroslav Smečka (nez.) uvedl, že dálnice je pro město nutností.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
