MF Dnes: Ráz vesnice není dobré násilím měnit
30.5.2006 | BRNO | MF Dnes | Helena Vaculová |
Harmonie a přirozená malebnost domů obklopených lesy. Tím snad každého okouzlí nejedna ves na jižní Moravě. „Vesnice je malý svět, má svou tvář a není dobré ji násilně narušovat,“ říká o často bouřlivé proměně moravského venkova brněnský architekt a bývalý předseda Spolku pro obnovu venkova Jan Kruml.
* Co vám vadí na nových průmyslových zónách u vesnic?
Samozřejmě že je obce potřebují, ale je otázka, kde tam vznikají. Mnohdy by bylo lepší využít starý družstevní areál nebo ji umístit alespoň vedle něj. Někdy to ale dopadne tak, že zóna vznikne na druhém konci vesnice, na zelené louce, na pozemcích s nejvyšší bonitou. Okolí vesnice a krajina tím zákonitě trpí.
* A co se vám v poslední době v některé jihomoravské vesnici naopak hodně zalíbilo?
Přiznám se, že mám rád, když i nová stavba nějak připomíná historii. To se podle mého názoru nyní podařilo například ve Tvarožné Lhotě. Při stavbě kulturního domu a obecního úřadu se převzaly některé prvky ze zdejšího funkcionalistického kostela z první republiky. Budovy jsou tak v souladu s okolím a tato harmonie na vás působí velmi blahodárně. Naopak pokud někdo ráz vesnice nevnímá, postaví dům, který pak září jako zlatý zub. Vesnice je malý svět, má svou tvář a není dobré ji násilně narušovat.
* Tím máte na mysli ty balkony s tyrolskými kužílky?
Také, ale není to jen o tom, že některé stavební prvky na vesnici nepatří. Jestliže si totiž někdo postaví dům, který se vymyká okolnímu prostředí, těžko pak mezi zdejší lidi zapadne. Vzniká tak i jiný problém, společenský.
* Někteří lidé tvrdí, že obnovy vesnic už bylo dost, že nyní by se měly hlavně rozvíjet. Myslíte si to také?
V žádném případě. Stále bychom měli mít v úctě to, co tady zanechaly minulé generace. Pro mne byla například strašná zpráva, když jsem se dozvěděl, že jedna z obcí na jižní Moravě pokácela lipovou alej, kterou vysázeli Sokoli za první republiky na počest výročí 28. října. Jen proto, že se jim zdá, že jim lípy zavazejí v rozvoji.
* Před lety jste kreslil, jak by se mohly - alespoň trochu - vrátit ke kořenům Bořetice na Břeclavsku, a teď jste prý dokonce vymyslel statek, který má i doškovou střechou. Je to pravda?
V Modré u Velehradu chce místní firma postavit u zdejšího archeoskanzenu malý hotýlek. Je těžké představit si nějakou stavbu, která by se k němu hodila, ale znám trochu lidové stavitelství a navrhl jsem statek ve tvaru písmene H. Ta došková střecha je takové malé překvapení.
* Na mezinárodním semináři o patnácti letech Programu obnovy venkova, který o minulém víkendu pořádaly právě Bořetice, se vzpomínalo také na pověstný výrok bývalého ministra Ivana Kočárníka. „Tady máte na dláždění kolem kapliček,“ řekl, když dával ze státní pokladny prvních sto milionů korun na obnovu venkova....
To bylo v roce 1993 a od té doby šlo na obnovu vesnic přes devět miliard korun. Nepodporují ji všichni poslanci, ale máme příznivce snad ve všech politických stranách. Nejde však jen o to, aby vesnice byly hezčí, ale také o to, aby s nimi lidé cítili sounáležitost. A taková hodnota se penězi ani měřit nedá.
reklama
Samozřejmě že je obce potřebují, ale je otázka, kde tam vznikají. Mnohdy by bylo lepší využít starý družstevní areál nebo ji umístit alespoň vedle něj. Někdy to ale dopadne tak, že zóna vznikne na druhém konci vesnice, na zelené louce, na pozemcích s nejvyšší bonitou. Okolí vesnice a krajina tím zákonitě trpí.
* A co se vám v poslední době v některé jihomoravské vesnici naopak hodně zalíbilo?
Přiznám se, že mám rád, když i nová stavba nějak připomíná historii. To se podle mého názoru nyní podařilo například ve Tvarožné Lhotě. Při stavbě kulturního domu a obecního úřadu se převzaly některé prvky ze zdejšího funkcionalistického kostela z první republiky. Budovy jsou tak v souladu s okolím a tato harmonie na vás působí velmi blahodárně. Naopak pokud někdo ráz vesnice nevnímá, postaví dům, který pak září jako zlatý zub. Vesnice je malý svět, má svou tvář a není dobré ji násilně narušovat.
* Tím máte na mysli ty balkony s tyrolskými kužílky?
Také, ale není to jen o tom, že některé stavební prvky na vesnici nepatří. Jestliže si totiž někdo postaví dům, který se vymyká okolnímu prostředí, těžko pak mezi zdejší lidi zapadne. Vzniká tak i jiný problém, společenský.
* Někteří lidé tvrdí, že obnovy vesnic už bylo dost, že nyní by se měly hlavně rozvíjet. Myslíte si to také?
V žádném případě. Stále bychom měli mít v úctě to, co tady zanechaly minulé generace. Pro mne byla například strašná zpráva, když jsem se dozvěděl, že jedna z obcí na jižní Moravě pokácela lipovou alej, kterou vysázeli Sokoli za první republiky na počest výročí 28. října. Jen proto, že se jim zdá, že jim lípy zavazejí v rozvoji.
* Před lety jste kreslil, jak by se mohly - alespoň trochu - vrátit ke kořenům Bořetice na Břeclavsku, a teď jste prý dokonce vymyslel statek, který má i doškovou střechou. Je to pravda?
V Modré u Velehradu chce místní firma postavit u zdejšího archeoskanzenu malý hotýlek. Je těžké představit si nějakou stavbu, která by se k němu hodila, ale znám trochu lidové stavitelství a navrhl jsem statek ve tvaru písmene H. Ta došková střecha je takové malé překvapení.
* Na mezinárodním semináři o patnácti letech Programu obnovy venkova, který o minulém víkendu pořádaly právě Bořetice, se vzpomínalo také na pověstný výrok bývalého ministra Ivana Kočárníka. „Tady máte na dláždění kolem kapliček,“ řekl, když dával ze státní pokladny prvních sto milionů korun na obnovu venkova....
To bylo v roce 1993 a od té doby šlo na obnovu vesnic přes devět miliard korun. Nepodporují ji všichni poslanci, ale máme příznivce snad ve všech politických stranách. Nejde však jen o to, aby vesnice byly hezčí, ale také o to, aby s nimi lidé cítili sounáležitost. A taková hodnota se penězi ani měřit nedá.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
