MF Dnes: Referendum: propad i výhra
4.12.2006 | ÚSTÍ NAD LABEM | MF Dnes | Ondřej Černý |
Páteční referendum v Litvínově, v němž obyvatelé rozhodovali, zda má jejich město aktivně postupovat proti přiblížení těžby uhlí ke svému okraji, není pro zastupitele právně závazné. Přestože drtivá většina hlasujících byla proti těžbě, k urnám přišlo jen 38,23 procenta oprávněných voličů, což pro závaznost referenda nestačí. Odpůrcům těžby chybělo k úspěchu přesně 2564 lidí.
„Téměř osm tisíc lidí řeklo jasné ne přiblížení těžby k Litvínovu. To je podle mě vynikající výsledek, kterým vyšel najevo postoj velkého množství obyvatel města. Přiznávám ale, že jsem malinko zklamán tím, že nepřišlo padesát procent oprávněných voličů,“ reagoval Miroslav Otcovský ze sdružení Kořeny, které za referendem v Litvínově stálo a sehnalo pro jeho vyhlášení potřebné podpisy.
Podle něj je za nedostatečným počtem hlasujících i fakt, že obyvatelé tohoto města byli letos ve volebních místnostech potřetí - u sněmovních a komunálních voleb a nyní při referendu. Výsledek referenda se dá ale vyložit i jako úspěch těžařů. Více než šedesáti procentům lidí, kteří k referendu nepřišli, je zřejmě dolování uhlí v okolí lhostejné.
„Možná vzali v potaz naše vysvětlování a racionální argumenty včetně toho, že se přímo Litvínova těžba hnědého uhlí nedotkne,“ uvedla Liběna Novotná, mluvčí Mostecké uhelné společnosti (MUS), která chce u Litvínova těžit.
„Takovou interpretaci nepřijímám. Rozhodují ti, kteří se zajímají a jsou aktivní, nikoliv ti, kteří jsou lhostejní. Jejich názor neznáme, protože jej nevyjádřili. Ke komunálním volbám přišlo méně lidí a jejich výsledek přitom nikdo nezpochybňuje,“ upozornil Otcovský.
To, že je referendum pro zastupitele nezávazné, protože se jej neúčastnil dostatečný počet lidí, nemění nic na koaliční dohodě podepsané zástupci litvínovské ODS, ČSSD, SNK ED, Strany pro otevřenou společnost a Strany zelených. Dohodli se v ní na tom, že budou bránit přiblížení těžby k tomuto městu.
„Počet lidí, který hlasoval, je velký. Je to víc než při komunálních volbách. Na nejbližším jednání rady města budeme o výsledku referenda mluvit a dohodneme se na dalším postupu. Už jsme ale například založili výbor pro otázky limitů těžby, protože její pokračování je téma, o které se musíme zajímat,“ sdělil Milan Šťovíček, litvínovský starosta.
Podobně deklarovali svůj postoj k případné neplatnosti referenda i další politici z vedení města.
„Výsledek referenda je sice závazný, jen pokud se účastní aspoň polovina voličů, ale na jeho výsledek budeme muset brát zřetel v každém případě. Půjde přeci o vyjádření názoru části obyvatel města,“ řekl den před referendem MF DNES místostarosta Martin Klika (ČSSD).
Pokračování na straně D2
Hlasování sice není závazné, vedení města se jím však zřejmě bude řídit
Referendum: propad i výhra
Hlasování o těžbě u Litvínova sice není závazné, vedení města se jím však zřejmě bude řídit
Litvínov - Páteční referendum v Litvínově, v němž obyvatelé rozhodovali, zda má jejich město aktivně postupovat proti přiblížení těžby uhlí ke svému okraji, není pro zastupitele právně závazné. Přestože drtivá většina hlasujících byla proti těžbě, k urnám přišlo jen 38,23 procenta oprávněných voličů, což pro závaznost referenda nestačí. Odpůrcům těžby chybělo k úspěchu přesně 2564 lidí.
„Téměř osm tisíc lidí řeklo jasné ne přiblížení těžby k Litvínovu. To je podle mě vynikající výsledek, kterým vyšel najevo postoj velkého množství obyvatel města. Přiznávám ale, že jsem malinko zklamán tím, že nepřišlo padesát procent oprávněných voličů,“ reagoval Miroslav Otcovský ze sdružení Kořeny, které za referendem v Litvínově stálo a sehnalo pro jeho vyhlášení potřebné podpisy.
Podle něj je za nedostatečným počtem hlasujících i fakt, že obyvatelé tohoto města byli letos ve volebních místnostech potřetí - u sněmovních a komunálních voleb a nyní při referendu. Výsledek referenda se dá ale vyložit i jako úspěch těžařů. Více než šedesáti procentům lidí, kteří k referendu nepřišli, je zřejmě dolování uhlí v okolí lhostejné.
„Možná vzali v potaz naše vysvětlování a racionální argumenty včetně toho, že se přímo Litvínova těžba hnědého uhlí nedotkne,“ uvedla Liběna Novotná, mluvčí Mostecké uhelné společnosti (MUS), která chce u Litvínova těžit.
„Takovou interpretaci nepřijímám. Rozhodují ti, kteří se zajímají a jsou aktivní, nikoliv ti, kteří jsou lhostejní. Jejich názor neznáme, protože jej nevyjádřili. Ke komunálním volbám přišlo méně lidí a jejich výsledek přitom nikdo nezpochybňuje,“ upozornil Otcovský.
To, že je referendum pro zastupitele nezávazné, protože se jej neúčastnil dostatečný počet lidí, nemění nic na koaliční dohodě podepsané zástupci litvínovské ODS, ČSSD, SNK ED, Strany pro otevřenou společnost a Strany zelených. Dohodli se v ní na tom, že budou bránit přiblížení těžby k tomuto městu.
„Počet lidí, který hlasoval, je velký. Je to víc než při komunálních volbách. Na nejbližším jednání rady města budeme o výsledku referenda mluvit a dohodneme se na dalším postupu. Už jsme ale například založili výbor pro otázky limitů těžby, protože její pokračování je téma, o které se musíme zajímat,“ sdělil Milan Šťovíček, litvínovský starosta.
Podobně deklarovali svůj postoj k případné neplatnosti referenda i další politici z vedení města.
„Výsledek referenda je sice závazný, jen pokud se účastní aspoň polovina voličů, ale na jeho výsledek budeme muset brát zřetel v každém případě. Půjde přeci o vyjádření názoru části obyvatel města,“ řekl den před referendem MF DNES místostarosta Martin Klika (ČSSD).
Hlasování sice není závazné, vedení města se jím však zřejmě bude řídit
Loni v únoru proběhlo podobné referendum v Horním Jiřetíně a Černicích, obcích sousedících s Litvínovem, které jsou přímo ohroženy těžbou. Pokud by důl pokračoval ve svých plánech, obě by zanikly. Jejich obyvatelé si odhlasovali nekompromisní postoj vůči těžařům, odmítli s nimi jednat a zastupitelstvo se toho striktně drží.
V Litvínově tak radikální nebudou. Mostecká uhelná vyzvala dopisem starostu ke společnému jednání, v němž chce vysvětlovat své záměry s těžbou a postoj k Litvínovu.
„Na našem přístupu se nic nemění. Dál chceme pokračovat ve vysvětlování a být jedním z partnerů města,“ uvedla mluvčí MUS Novotná.
„Jednání se nijak nebráníme. Navrhl jsem i první setkání, na němž bychom se měli s představiteli MUS dohodnout a vyjasnit si své postoje,“ řekl starosta Šťovíček.
Představitelé sdružení Kořeny nepovažují referendum za konec svého působení. Dál chtějí vystupovat proti prolomení ekologických limitů těžby, které brání Černice a Horní Jiřetín, a proti těžbě na okraji Litvínova. „Referendum bereme jako úspěch a povzbuzení pro další činnost. Budeme se snažit ovlivnit představitele kraje i vlády, aby zdejší situaci vyřešili ve prospěch lidí a krajiny. To znamená, aby se uhlí pod Jiřetínem odepsalo a zdejší region se mohl rozvíjet,“ prohlásil Miroslav Otcovský ze sdružení Kořeny.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy
Autor: ONDŘEJ ČERNÝ
Pokračování ze strany D1
Loni v únoru proběhlo podobné referendum v Horním Jiřetíně a Černicích, obcích sousedících s Litvínovem, které jsou přímo ohroženy těžbou. Pokud by důl pokračoval ve svých plánech, obě by zanikly. Jejich obyvatelé si odhlasovali nekompromisní postoj vůči těžařům, odmítli s nimi jednat a zastupitelstvo se toho striktně drží.
V Litvínově tak radikální nebudou. Mostecká uhelná vyzvala dopisem starostu ke společnému jednání, v němž chce vysvětlovat své záměry s těžbou a postoj k Litvínovu.
„Na našem přístupu se nic nemění. Dál chceme pokračovat ve vysvětlování a být jedním z partnerů města,“ uvedla mluvčí MUS Novotná.
„Jednání se nijak nebráníme. Navrhl jsem i první setkání, na němž bychom se měli s představiteli MUS dohodnout a vyjasnit si své postoje,“ řekl starosta Šťovíček.
Představitelé sdružení Kořeny nepovažují referendum za konec svého působení. Dál chtějí vystupovat proti prolomení ekologických limitů těžby, které brání Černice a Horní Jiřetín, a proti těžbě na okraji Litvínova. „Referendum bereme jako úspěch a povzbuzení pro další činnost. Budeme se snažit ovlivnit představitele kraje i vlády, aby zdejší situaci vyřešili ve prospěch lidí a krajiny. To znamená, aby se uhlí pod Jiřetínem odepsalo a zdejší region se mohl rozvíjet,“ prohlásil Miroslav Otcovský ze sdružení Kořeny.
reklama
Podle něj je za nedostatečným počtem hlasujících i fakt, že obyvatelé tohoto města byli letos ve volebních místnostech potřetí - u sněmovních a komunálních voleb a nyní při referendu. Výsledek referenda se dá ale vyložit i jako úspěch těžařů. Více než šedesáti procentům lidí, kteří k referendu nepřišli, je zřejmě dolování uhlí v okolí lhostejné.
„Možná vzali v potaz naše vysvětlování a racionální argumenty včetně toho, že se přímo Litvínova těžba hnědého uhlí nedotkne,“ uvedla Liběna Novotná, mluvčí Mostecké uhelné společnosti (MUS), která chce u Litvínova těžit.
„Takovou interpretaci nepřijímám. Rozhodují ti, kteří se zajímají a jsou aktivní, nikoliv ti, kteří jsou lhostejní. Jejich názor neznáme, protože jej nevyjádřili. Ke komunálním volbám přišlo méně lidí a jejich výsledek přitom nikdo nezpochybňuje,“ upozornil Otcovský.
To, že je referendum pro zastupitele nezávazné, protože se jej neúčastnil dostatečný počet lidí, nemění nic na koaliční dohodě podepsané zástupci litvínovské ODS, ČSSD, SNK ED, Strany pro otevřenou společnost a Strany zelených. Dohodli se v ní na tom, že budou bránit přiblížení těžby k tomuto městu.
„Počet lidí, který hlasoval, je velký. Je to víc než při komunálních volbách. Na nejbližším jednání rady města budeme o výsledku referenda mluvit a dohodneme se na dalším postupu. Už jsme ale například založili výbor pro otázky limitů těžby, protože její pokračování je téma, o které se musíme zajímat,“ sdělil Milan Šťovíček, litvínovský starosta.
Podobně deklarovali svůj postoj k případné neplatnosti referenda i další politici z vedení města.
„Výsledek referenda je sice závazný, jen pokud se účastní aspoň polovina voličů, ale na jeho výsledek budeme muset brát zřetel v každém případě. Půjde přeci o vyjádření názoru části obyvatel města,“ řekl den před referendem MF DNES místostarosta Martin Klika (ČSSD).
Pokračování na straně D2
Hlasování sice není závazné, vedení města se jím však zřejmě bude řídit
Referendum: propad i výhra
Hlasování o těžbě u Litvínova sice není závazné, vedení města se jím však zřejmě bude řídit
Litvínov - Páteční referendum v Litvínově, v němž obyvatelé rozhodovali, zda má jejich město aktivně postupovat proti přiblížení těžby uhlí ke svému okraji, není pro zastupitele právně závazné. Přestože drtivá většina hlasujících byla proti těžbě, k urnám přišlo jen 38,23 procenta oprávněných voličů, což pro závaznost referenda nestačí. Odpůrcům těžby chybělo k úspěchu přesně 2564 lidí.
„Téměř osm tisíc lidí řeklo jasné ne přiblížení těžby k Litvínovu. To je podle mě vynikající výsledek, kterým vyšel najevo postoj velkého množství obyvatel města. Přiznávám ale, že jsem malinko zklamán tím, že nepřišlo padesát procent oprávněných voličů,“ reagoval Miroslav Otcovský ze sdružení Kořeny, které za referendem v Litvínově stálo a sehnalo pro jeho vyhlášení potřebné podpisy.
Podle něj je za nedostatečným počtem hlasujících i fakt, že obyvatelé tohoto města byli letos ve volebních místnostech potřetí - u sněmovních a komunálních voleb a nyní při referendu. Výsledek referenda se dá ale vyložit i jako úspěch těžařů. Více než šedesáti procentům lidí, kteří k referendu nepřišli, je zřejmě dolování uhlí v okolí lhostejné.
„Možná vzali v potaz naše vysvětlování a racionální argumenty včetně toho, že se přímo Litvínova těžba hnědého uhlí nedotkne,“ uvedla Liběna Novotná, mluvčí Mostecké uhelné společnosti (MUS), která chce u Litvínova těžit.
„Takovou interpretaci nepřijímám. Rozhodují ti, kteří se zajímají a jsou aktivní, nikoliv ti, kteří jsou lhostejní. Jejich názor neznáme, protože jej nevyjádřili. Ke komunálním volbám přišlo méně lidí a jejich výsledek přitom nikdo nezpochybňuje,“ upozornil Otcovský.
To, že je referendum pro zastupitele nezávazné, protože se jej neúčastnil dostatečný počet lidí, nemění nic na koaliční dohodě podepsané zástupci litvínovské ODS, ČSSD, SNK ED, Strany pro otevřenou společnost a Strany zelených. Dohodli se v ní na tom, že budou bránit přiblížení těžby k tomuto městu.
„Počet lidí, který hlasoval, je velký. Je to víc než při komunálních volbách. Na nejbližším jednání rady města budeme o výsledku referenda mluvit a dohodneme se na dalším postupu. Už jsme ale například založili výbor pro otázky limitů těžby, protože její pokračování je téma, o které se musíme zajímat,“ sdělil Milan Šťovíček, litvínovský starosta.
Podobně deklarovali svůj postoj k případné neplatnosti referenda i další politici z vedení města.
„Výsledek referenda je sice závazný, jen pokud se účastní aspoň polovina voličů, ale na jeho výsledek budeme muset brát zřetel v každém případě. Půjde přeci o vyjádření názoru části obyvatel města,“ řekl den před referendem MF DNES místostarosta Martin Klika (ČSSD).
Hlasování sice není závazné, vedení města se jím však zřejmě bude řídit
Loni v únoru proběhlo podobné referendum v Horním Jiřetíně a Černicích, obcích sousedících s Litvínovem, které jsou přímo ohroženy těžbou. Pokud by důl pokračoval ve svých plánech, obě by zanikly. Jejich obyvatelé si odhlasovali nekompromisní postoj vůči těžařům, odmítli s nimi jednat a zastupitelstvo se toho striktně drží.
V Litvínově tak radikální nebudou. Mostecká uhelná vyzvala dopisem starostu ke společnému jednání, v němž chce vysvětlovat své záměry s těžbou a postoj k Litvínovu.
„Na našem přístupu se nic nemění. Dál chceme pokračovat ve vysvětlování a být jedním z partnerů města,“ uvedla mluvčí MUS Novotná.
„Jednání se nijak nebráníme. Navrhl jsem i první setkání, na němž bychom se měli s představiteli MUS dohodnout a vyjasnit si své postoje,“ řekl starosta Šťovíček.
Představitelé sdružení Kořeny nepovažují referendum za konec svého působení. Dál chtějí vystupovat proti prolomení ekologických limitů těžby, které brání Černice a Horní Jiřetín, a proti těžbě na okraji Litvínova. „Referendum bereme jako úspěch a povzbuzení pro další činnost. Budeme se snažit ovlivnit představitele kraje i vlády, aby zdejší situaci vyřešili ve prospěch lidí a krajiny. To znamená, aby se uhlí pod Jiřetínem odepsalo a zdejší region se mohl rozvíjet,“ prohlásil Miroslav Otcovský ze sdružení Kořeny.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy
Autor: ONDŘEJ ČERNÝ
Pokračování ze strany D1
Loni v únoru proběhlo podobné referendum v Horním Jiřetíně a Černicích, obcích sousedících s Litvínovem, které jsou přímo ohroženy těžbou. Pokud by důl pokračoval ve svých plánech, obě by zanikly. Jejich obyvatelé si odhlasovali nekompromisní postoj vůči těžařům, odmítli s nimi jednat a zastupitelstvo se toho striktně drží.
V Litvínově tak radikální nebudou. Mostecká uhelná vyzvala dopisem starostu ke společnému jednání, v němž chce vysvětlovat své záměry s těžbou a postoj k Litvínovu.
„Na našem přístupu se nic nemění. Dál chceme pokračovat ve vysvětlování a být jedním z partnerů města,“ uvedla mluvčí MUS Novotná.
„Jednání se nijak nebráníme. Navrhl jsem i první setkání, na němž bychom se měli s představiteli MUS dohodnout a vyjasnit si své postoje,“ řekl starosta Šťovíček.
Představitelé sdružení Kořeny nepovažují referendum za konec svého působení. Dál chtějí vystupovat proti prolomení ekologických limitů těžby, které brání Černice a Horní Jiřetín, a proti těžbě na okraji Litvínova. „Referendum bereme jako úspěch a povzbuzení pro další činnost. Budeme se snažit ovlivnit představitele kraje i vlády, aby zdejší situaci vyřešili ve prospěch lidí a krajiny. To znamená, aby se uhlí pod Jiřetínem odepsalo a zdejší region se mohl rozvíjet,“ prohlásil Miroslav Otcovský ze sdružení Kořeny.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
