MF Dnes: Řešíme lomoz aut. Zabíjet ale může i hluk na nákupu
18.2.2011 | PRAHA | MF Dnes | Petr Švec |
S velkým odporem veřejnosti se setkal návrh ministerstva zdravotnictví zvýšit hlukové limity v silniční dopravě. Přitom stejně jako auta škodí našemu zdraví i hluk při nakupování či na diskotéce.
Bolesti hlavy, deprese, ale i infarkt může způsobit život v hlučném prostředí. A zejména lidé žijící ve městech jsou hlukem obklopeni prakticky po celý den. Velké protesty v uplynulých týdnech proto vyvolal záměr ministerstva zdravotnictví zvýšit hlukové limity pro silniční provoz.
Ministerští úředníci argumentují tím, že i v zemích Evropské unie jsou limity vyšší a že podle nynějších pravidel prakticky nelze stavět nové silnice, zejména pak obchvaty měst, které by pak naopak zklidnily centra.
Podle úředníků jsou normy zastaralé. Pokud by měla být dodržována nynější pravidla, pak by třeba na vesnických silnicích (silnicích III. třídy) nesmělo za hodinu projet více než 157 aut.
Tedy jedno za 23 vteřin.
Limity tedy stejně nesplňuje většina silnic. Třeba příjezdové cesty ze satelitních městeček do krajských měst jsou každé ráno auty úplně přeplněné. Aby limity splňovaly, mohla by po nich projet jen zhruba pětina z nynějšího počtu vozidel.
„Navrhujeme zvýšení limitů oproti stávající legislativě o pět decibelů v denní i noční době,“ uvedl mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň. To znamená, že například na hlavních silnicích budou moci auta hlučet ve dne do 65 decibelů a v noci do 60 decibelů.
Snížení rychlosti o 20 km/h srazí hluk skoro o polovinu
Co tato čísla znamenají ve skutečnosti? Ačkoli se zdá, že rozdíl je minimální, ve skutečnosti je nárůst hluku výrazný. Když třeba pražská radnice snížila rychlost na dálnici vedoucí skrz centrum ze 70 kilometrů za hodinu na 50, klesl hluk o 2,7 decibelu. Zanedbatelné? Nikoli. Pro okolí je to významný pokles. „Omezování rychlosti je opravdu jediná možnost, jak snížit hluk z dopravy ve městech. Moderní auta mají velmi tiché motory, takže téměř veškerou hlučnost způsobují pneumatiky. A zpomalení o 20 km/h už je hodně znát,“ říká akustik Ondřej Konopa.
„Zvýšení limitů je tak dramatické, že se prakticky rovná jejich zrušení,“ varoval na jedné z demonstrací před budovou ministerstva na konci ledna organizátor akce Miroslav Grund. Nyní plánuje další demonstrace.
Kvůli bojům o limity hluku z dopravy mají lidé pocit, že nebýt aut, tak by ve městech bylo téměř ticho. Doprava je sice zřejmě největší zdroj hluku ve městě, ale hluk nás obklopuje i mimo silnice. Působí na nás, když sedíme za volantem, když nakupujeme, když navštívíme restauraci nebo vyrazíme za zábavou. V restauraci se hladina hluku pohybuje kolem 60 decibelů, v obchodním centru, kde lidem „zpříjemňuje“ nakupování hudba z reproduktorů, redaktor MF DNES hlukoměrem naměřil 64 decibelů. To je stejně jako na rušnější okresní silnici.
Uši trhá policejní siréna
Spousta lidí už například nedokáže snést kvílení policejní sirény a zakrývají si uši. Právem - jsou vystaveni hluku 91 decibelů. Nejdrastičtější pro naše uši jsou však koncerty či diskotéky. Tady hlukoměr naměřil až 96 decibelů.
Zdravotníci přitom upozorňují, že hluk způsobuje lidem srdeční choroby, zvýšený krevní tlak, únavu či deprese. V evropské studii Future Noise Policy, která se hlukovou zátěží zabývá, se píše, že zdravotní potíže může způsobit dlouhodobá zátěž nad 60 decibelů.
Pokud bychom tedy každý den procházeli mezi regály nákupního centra, pak nám hrozí třeba infarkt. Zdraví může poškodit i krátkodobé působení hluku, a to od 65 decibelů. Nad 70 decibelů je už zdravotní riziko neúnosné. To znamená, že pokud bychom stáli například nějaký čas u dálnice nebo na rušné městské křižovatce, pak se nemůžeme divit, když budeme trpět třeba depresemi.
Městský komfort hluk vykoupí
Podle hlavního hygienika Michaela Víta však stres z městského hluku, pokud nepřekročí únosnou míru, bývá kompenzován „benefity“, které přináší život ve městě -zaměstnanost, vyšší výdělky, dostupnost kultury či zdravotnických služeb.
„Přijímání určitých rizik je neoddělitelné od normálního způsobu života. Je iluzí, že lze dosáhnout stejného ticha a vynutit ho pro všechny a všude. Pokud chci využít benefitů města, musím akceptovat i izika,“ uvedl Vít v odborném textu o hluku.
***
FAKTA
Hluk kolem nás
Hlukové limity (v decibelech)
Limity současné den noc
Silnice I. třídy 60 50
Silnice III. třídy 55 45
Navrhované limity den noc
Hl. silnice (okruhy) 65 60
Silnice I. třídy 65 55
Silnice III. třídy 65 55
Zdroj: ministerstvo zdravotnictví
Zdravotní rizika
méně než 55 dB žádná
50-60 dB zanedbatelná
60-65 dB dlouhodobě únosná
65-70 dB krátkodobě únosná
více než 70 dB nepřijatelná
Kde je jaký hluk (v decibelech)
Při spánku 9
U televize 25
V kanceláři 55
Tichá ulice 56
V autě 57
V restauraci 59
V obchodním centru 64
Na zastávce tramvaje 76
V autobuse 80
U dálnice 85
Siréna sanitky 91
Na diskotéce 96
Poznámka: měřeno Voltcraft SL-200
85 decibelů je hluk naměřený na rušné dálnici 96 decibelů je hluk naměřený na diskotéce či koncertě
reklama
Ministerští úředníci argumentují tím, že i v zemích Evropské unie jsou limity vyšší a že podle nynějších pravidel prakticky nelze stavět nové silnice, zejména pak obchvaty měst, které by pak naopak zklidnily centra.
Podle úředníků jsou normy zastaralé. Pokud by měla být dodržována nynější pravidla, pak by třeba na vesnických silnicích (silnicích III. třídy) nesmělo za hodinu projet více než 157 aut.
Tedy jedno za 23 vteřin.
Limity tedy stejně nesplňuje většina silnic. Třeba příjezdové cesty ze satelitních městeček do krajských měst jsou každé ráno auty úplně přeplněné. Aby limity splňovaly, mohla by po nich projet jen zhruba pětina z nynějšího počtu vozidel.
„Navrhujeme zvýšení limitů oproti stávající legislativě o pět decibelů v denní i noční době,“ uvedl mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň. To znamená, že například na hlavních silnicích budou moci auta hlučet ve dne do 65 decibelů a v noci do 60 decibelů.
Snížení rychlosti o 20 km/h srazí hluk skoro o polovinu
Co tato čísla znamenají ve skutečnosti? Ačkoli se zdá, že rozdíl je minimální, ve skutečnosti je nárůst hluku výrazný. Když třeba pražská radnice snížila rychlost na dálnici vedoucí skrz centrum ze 70 kilometrů za hodinu na 50, klesl hluk o 2,7 decibelu. Zanedbatelné? Nikoli. Pro okolí je to významný pokles. „Omezování rychlosti je opravdu jediná možnost, jak snížit hluk z dopravy ve městech. Moderní auta mají velmi tiché motory, takže téměř veškerou hlučnost způsobují pneumatiky. A zpomalení o 20 km/h už je hodně znát,“ říká akustik Ondřej Konopa.
„Zvýšení limitů je tak dramatické, že se prakticky rovná jejich zrušení,“ varoval na jedné z demonstrací před budovou ministerstva na konci ledna organizátor akce Miroslav Grund. Nyní plánuje další demonstrace.
Kvůli bojům o limity hluku z dopravy mají lidé pocit, že nebýt aut, tak by ve městech bylo téměř ticho. Doprava je sice zřejmě největší zdroj hluku ve městě, ale hluk nás obklopuje i mimo silnice. Působí na nás, když sedíme za volantem, když nakupujeme, když navštívíme restauraci nebo vyrazíme za zábavou. V restauraci se hladina hluku pohybuje kolem 60 decibelů, v obchodním centru, kde lidem „zpříjemňuje“ nakupování hudba z reproduktorů, redaktor MF DNES hlukoměrem naměřil 64 decibelů. To je stejně jako na rušnější okresní silnici.
Uši trhá policejní siréna
Spousta lidí už například nedokáže snést kvílení policejní sirény a zakrývají si uši. Právem - jsou vystaveni hluku 91 decibelů. Nejdrastičtější pro naše uši jsou však koncerty či diskotéky. Tady hlukoměr naměřil až 96 decibelů.
Zdravotníci přitom upozorňují, že hluk způsobuje lidem srdeční choroby, zvýšený krevní tlak, únavu či deprese. V evropské studii Future Noise Policy, která se hlukovou zátěží zabývá, se píše, že zdravotní potíže může způsobit dlouhodobá zátěž nad 60 decibelů.
Pokud bychom tedy každý den procházeli mezi regály nákupního centra, pak nám hrozí třeba infarkt. Zdraví může poškodit i krátkodobé působení hluku, a to od 65 decibelů. Nad 70 decibelů je už zdravotní riziko neúnosné. To znamená, že pokud bychom stáli například nějaký čas u dálnice nebo na rušné městské křižovatce, pak se nemůžeme divit, když budeme trpět třeba depresemi.
Městský komfort hluk vykoupí
Podle hlavního hygienika Michaela Víta však stres z městského hluku, pokud nepřekročí únosnou míru, bývá kompenzován „benefity“, které přináší život ve městě -zaměstnanost, vyšší výdělky, dostupnost kultury či zdravotnických služeb.
„Přijímání určitých rizik je neoddělitelné od normálního způsobu života. Je iluzí, že lze dosáhnout stejného ticha a vynutit ho pro všechny a všude. Pokud chci využít benefitů města, musím akceptovat i izika,“ uvedl Vít v odborném textu o hluku.
***
FAKTA
Hluk kolem nás
Hlukové limity (v decibelech)
Limity současné den noc
Silnice I. třídy 60 50
Silnice III. třídy 55 45
Navrhované limity den noc
Hl. silnice (okruhy) 65 60
Silnice I. třídy 65 55
Silnice III. třídy 65 55
Zdroj: ministerstvo zdravotnictví
Zdravotní rizika
méně než 55 dB žádná
50-60 dB zanedbatelná
60-65 dB dlouhodobě únosná
65-70 dB krátkodobě únosná
více než 70 dB nepřijatelná
Kde je jaký hluk (v decibelech)
Při spánku 9
U televize 25
V kanceláři 55
Tichá ulice 56
V autě 57
V restauraci 59
V obchodním centru 64
Na zastávce tramvaje 76
V autobuse 80
U dálnice 85
Siréna sanitky 91
Na diskotéce 96
Poznámka: měřeno Voltcraft SL-200
85 decibelů je hluk naměřený na rušné dálnici 96 decibelů je hluk naměřený na diskotéce či koncertě
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
