MF Dnes: Restauraci na Špičáku nepovolím, prohlašuje šéf chráněné oblasti

Na šumavském Špičáku vrcholí stavba sedačkové lanovky. Turistům přinese v oblasti dosud nebývalý komfort. Lyžaři a pěší turisté se díky ní pohodlně dostanou na vrchol ve výšce 1202 metrů nad mořem. Na jaře a na podzim však nebude jezdit. „Celoroční provoz lanovky je omezen kvůli ochraně tetřeva. Máme obavu z většího množství lidí, dostali by se do míst, kde tetřev žije. Proto jsme se domluvili s provozovateli areálu, kteří zároveň musí udělat pravidelné technologické přestávky lanovky, že ji zastavíme právě na měsíce, kdy je rušení tetřeva nejvíce nežádoucí,“ říká šéf Chráněné krajinné oblasti Šumava Pavel Hubený. V sousedním Německu jsou na atraktivních místech horských vrcholů běžné restaurace. Povolili byste takovou stavbu na Špičáku, kam nyní vyveze turisty lanovka? To určitě ne. Špičák leží ve druhé ochranné zóně, ve které nejsou povoleny žádné nové stavby, jež by nevratně měnily půdní povrch. Na to by musela být výjimka. Jak konkrétně by stavba tohoto typu ohrožovala přírodu a tetřeva? Znamenalo by to velké soustředění lidí, a tím pádem nepořádek. Musela by se řešit spousta věcí, jako třeba čištění odpadních vod, pitná voda, elektřina, zásobování. Všechno by najednou bylo jiné. Tetřeva by tohle rušilo. Těžko bychom hlídali, aby lidé nechodili do míst, kde pták je. Když se to sečte, vychází mi to tak, že by tam žádná restaurace rozhodně být neměla. Povolíte rekonstrukci staré sedačkové lanovky ze Špičáku na Pancíř? Jsme těsně před rozhodnutím povolit rekonstrukci. Domluvili jsme se na úpravách lyžařské sjezdovky pod lanovkou. V první polovině, ze Špičáku na Hofmanky, bude výrazně širší, což jsme odsouhlasili. Každým rokem před zimou se mluví o tom, zda povolíte solení hlavní silnice před Železnou Rudou v okolí Javorné. Jak to bude letos? Sám ještě nevím, ale na to, aby se dala solit, je veliký tlak. Ředitelství silnic a dálnic požádalo o udělení výjimky a ministerstvo životního prostředí připravuje stanovisko pro vládu, za jakých podmínek by se solit mohlo. Nejsme pro solení. Spočítali jsme, že na silnici by se za zimu vysypalo minimálně devětapadesát tun soli. To je velké množství. Sůl škodí životnímu prostředí. Jen teď máme tendenci před tím zavírat oči a raději bychom jezdili po černých silnicích. Proč se ale v Německu silnice solí a na naší straně hranice na Železnorudsku tohle možné není? Rozdíl je v tom, že za Železnou Rudou v Německu už silnice neprochází žádným chráněným územím, takže tam nejsou žádná omezení. Solit se tam proto běžně může. U nás silnice prochází územím s velmi vysokou ochranou. Zákon zakazuje v takové oblasti silnice solit.

---

reklama

---