Ižurnál: Ropnou skvrnu v Mexickém zálivu ‘čistí‘ bakterie
26.8.2010 | USA | Ižurnál | Martin Křížek, Katarína Brezovská |
V Mexickém zálivu se objevila bakterie, která rozkládá ropu. Jde o dosud neobjevený druh, který přeměňuje toxickou směs z ropné katastrofy v zálivu na netoxickou. Upozornil na to americký deník USA Today.
Objev nové bakterie, která umí čistit ropné skvrny, není ale podle Jaroslavy Svobodové z Katedry genetiky a mikrobiologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze tolik převratný.
„Když havaroval v roce 1989 u Aljašky tanker Exxon Valdez a došlo k podobné katastrofě, kdy bylo ropou kontaminováno i pobřeží, tak se podařilo z těchto lokalit izolovat bakterii, která byla schopná očistit černé pobřeží až do původní barvy,“ přiblížila na Rádiu Česko.
„Veškerá ropa pak byla po postřiku experimentálního území beze zbytku odstraněna v poměrně krátké době. Nebylo to jednoduché, musely se tam přidat některé živiny, které bakterie potřebují k životu, ale je to jasný důkaz toho, jak obrovský potenciál tyto baktérie mají,“ dodala.
Pokud se to nedělá za experimentálních podmínek, probíhá podle ní tento proces spontánně, samovolně v přírodě, ale trvá mnohem déle.
Bakterie jsou podle ní velmi flexibilní, přizpůsobivé a to je součást jejich životní strategie. „Existuje zde pravidlo nabídka-poptávka. Jestliže se v prostředí, kde existuje ropa objeví bakterie, která je schopná ji konzumovat, potom se potomstvo této bakterie tady přemnoží. Jakmile ale začíná docházet zdroj potravy, ubývá i této populace. Ale obvykle závislost na bakterii na ropě není nevratná. Bakterie se adaptují na jiné organické látky,“ přiblížila.
Takzvané užitečné bakterie hrají na planetě podle ní roli rovnocenného partnera k roli rostlin. "Ty produkují organickou hmotu, na které jsme závislí. Kdyby neměly protiváhu, talk by se po určité době vše přetransformovalo do organické hmoty. Prostě došly by zásoby,“ uvedla.
reklama
„Když havaroval v roce 1989 u Aljašky tanker Exxon Valdez a došlo k podobné katastrofě, kdy bylo ropou kontaminováno i pobřeží, tak se podařilo z těchto lokalit izolovat bakterii, která byla schopná očistit černé pobřeží až do původní barvy,“ přiblížila na Rádiu Česko.
„Veškerá ropa pak byla po postřiku experimentálního území beze zbytku odstraněna v poměrně krátké době. Nebylo to jednoduché, musely se tam přidat některé živiny, které bakterie potřebují k životu, ale je to jasný důkaz toho, jak obrovský potenciál tyto baktérie mají,“ dodala.
Pokud se to nedělá za experimentálních podmínek, probíhá podle ní tento proces spontánně, samovolně v přírodě, ale trvá mnohem déle.
Bakterie jsou podle ní velmi flexibilní, přizpůsobivé a to je součást jejich životní strategie. „Existuje zde pravidlo nabídka-poptávka. Jestliže se v prostředí, kde existuje ropa objeví bakterie, která je schopná ji konzumovat, potom se potomstvo této bakterie tady přemnoží. Jakmile ale začíná docházet zdroj potravy, ubývá i této populace. Ale obvykle závislost na bakterii na ropě není nevratná. Bakterie se adaptují na jiné organické látky,“ přiblížila.
Takzvané užitečné bakterie hrají na planetě podle ní roli rovnocenného partnera k roli rostlin. "Ty produkují organickou hmotu, na které jsme závislí. Kdyby neměly protiváhu, talk by se po určité době vše přetransformovalo do organické hmoty. Prostě došly by zásoby,“ uvedla.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
