Právo: Rozdílné pohledy na radioaktivní odpad zůstávají
26.5.2006 | JIHLAVA | Právo | Jiří Jíra |
Kdo by čekal ostrý střet, překřikování nebo vzrušená gesta, musel by odejít zklamán. První beseda představitelů sdružení Bezjaderná Vysočina se zástupci Správy úložišť radioaktivních odpadů, která se uskutečnila v úterý v podvečer v Kostelci u Jihlavy, se odehrávala ve věcné atmosféře.
Tři desítky zájemců o problematiku nakládání s jaderným materiálem odcházely po dvou hodinách možná informovanější, ale sotva se někdo z nich stal z odpůrce plánované výstavby hlubinného úložiště nadšeným zastáncem projektu.
Doposud se tyto dvě strany sporu o zásadní stavbu v regionu střetávaly pouze na dálku. V úterý se setkaly v jednom sále. „Už loni v prosinci jsme slíbili, že setkání tohoto typu zorganizujeme. Teď ten slib plníme,“ řekl Čestmír Vitner, jeden z mluvčích Bezjaderné Vysočiny. „Výměnu názorů touto formou považujeme za prospěšnější, lidí ze správy úložišť jsme se na některé problémy chtěli zeptat přímo,“ dodal.
Možnost promluvit na téma ukládání radioaktivních odpadů a odpovědět na otázky ocenil i ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Vítězslav Duda. Do úzkých ho však tazatelé nedostali. „Na dotazy technického charakteru se mi odpovídá vždycky dobře. A politickou stránku problému bych raději nechal politikům,“ poznamenal po besedě Duda.
Vitner, protagonista sdružení, které dlouhodobě usiluje v souladu s jeho názvem o to, aby na Vysočině žádné sklady nebo úložiště nebyly, nakonec tvář neztratil. „Odpovědi na naše otázky nepovažuji za dostatečné.
Obavy z možných rizik stavby zůstávají. Odborné ani politické záruky nám dosavadní postup státu a správy úložišť nedává,“ komentoval besedu Vitner.
Lidé z Bezjaderné Vysočiny mají k poněkud přehnaným gestům sklony a nelze jim to mít za zlé. „Stát připravuje výstavbu hlubinného úložiště v lokalitě Rohozná a činí tak na základě Memoranda o porozumění, které někteří starostové se správou úložišť podepsali,“ znělo dramaticky na narychlo svolané tiskové konferenci loni v prosinci. Šéf zmíněné organizace tuto konstrukci jednoznačně odmítá.
„Nadále zůstává na seznamu šest vytipovaných lokalit a dalších pět lokalit záložních. Na tom se nic nemění, navíc jsou práce na výběru konkrétní lokality rozhodnutím vlády do roku 2009 zastaveny,“ zopakoval Duda. „A memorandum bylo a je pouze jakousi platformou, jak najít partnery a o problematice v regionu informovat,“ připomenul.
Aktivisté z Bezjaderné Vysočiny vždycky proti Memorandu o porozumění protestovali, dokument považují za trojského koně a ani po úterní besedě se jejich stanovisko podstatně nezměnilo.
„Beseda prokázala, že můžeme komunikovat a získávat poznatky i bez memoranda, aniž bychom se k něčemu zavazovali,“ poznamenal Vitner.
„Přínos setkání byl ale i v tom, že jsme se dozvěděli nějaké nové informace, a hlavně v tom, že jsme přešli od jednostranných vyjádření ke vzájemné diskusi,“ dodal ve svém hodnocení.
reklama
Doposud se tyto dvě strany sporu o zásadní stavbu v regionu střetávaly pouze na dálku. V úterý se setkaly v jednom sále. „Už loni v prosinci jsme slíbili, že setkání tohoto typu zorganizujeme. Teď ten slib plníme,“ řekl Čestmír Vitner, jeden z mluvčích Bezjaderné Vysočiny. „Výměnu názorů touto formou považujeme za prospěšnější, lidí ze správy úložišť jsme se na některé problémy chtěli zeptat přímo,“ dodal.
Možnost promluvit na téma ukládání radioaktivních odpadů a odpovědět na otázky ocenil i ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Vítězslav Duda. Do úzkých ho však tazatelé nedostali. „Na dotazy technického charakteru se mi odpovídá vždycky dobře. A politickou stránku problému bych raději nechal politikům,“ poznamenal po besedě Duda.
Vitner, protagonista sdružení, které dlouhodobě usiluje v souladu s jeho názvem o to, aby na Vysočině žádné sklady nebo úložiště nebyly, nakonec tvář neztratil. „Odpovědi na naše otázky nepovažuji za dostatečné.
Obavy z možných rizik stavby zůstávají. Odborné ani politické záruky nám dosavadní postup státu a správy úložišť nedává,“ komentoval besedu Vitner.
Lidé z Bezjaderné Vysočiny mají k poněkud přehnaným gestům sklony a nelze jim to mít za zlé. „Stát připravuje výstavbu hlubinného úložiště v lokalitě Rohozná a činí tak na základě Memoranda o porozumění, které někteří starostové se správou úložišť podepsali,“ znělo dramaticky na narychlo svolané tiskové konferenci loni v prosinci. Šéf zmíněné organizace tuto konstrukci jednoznačně odmítá.
„Nadále zůstává na seznamu šest vytipovaných lokalit a dalších pět lokalit záložních. Na tom se nic nemění, navíc jsou práce na výběru konkrétní lokality rozhodnutím vlády do roku 2009 zastaveny,“ zopakoval Duda. „A memorandum bylo a je pouze jakousi platformou, jak najít partnery a o problematice v regionu informovat,“ připomenul.
Aktivisté z Bezjaderné Vysočiny vždycky proti Memorandu o porozumění protestovali, dokument považují za trojského koně a ani po úterní besedě se jejich stanovisko podstatně nezměnilo.
„Beseda prokázala, že můžeme komunikovat a získávat poznatky i bez memoranda, aniž bychom se k něčemu zavazovali,“ poznamenal Vitner.
„Přínos setkání byl ale i v tom, že jsme se dozvěděli nějaké nové informace, a hlavně v tom, že jsme přešli od jednostranných vyjádření ke vzájemné diskusi,“ dodal ve svém hodnocení.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
