MF Dnes: Rozhodne o těžbě referendum?
27.5.2008 | DOLNÍ BENEŠOV | MF Dnes
O vyhlášení referenda začalo uvažovat vedení radnice v Dolním Benešově na Opavsku. Už dvakrát totiž zastupitelé rozhodovali o tom, zda ve své části Zábřehu povolí Štěrkovnám Dolní Benešov znovu těžit štěrkopísek, ani jednou se však neshodli. Příznivců i odpůrců byl vždy stejný počet.
Jak uvedl starosta Dolního Benešova Martin Štefek, plánují referendum uspořádat na podzim, během krajských voleb. „Musí to ještě schválit zastupitelé a také se musíme domluvit na konkrétní otázce. Aby byl výsledek platný, muselo by se referenda zúčastnit více než padesát procent obyvatel města,“ řekl starosta.
Zábřežští proti otevření nového ložiska už více než rok protestují. Těžit se má totiž znovu začít jen několik stovek metrů od nejbližších domů. Prachu, hluku a otřesů si lidé užili dost už od osmdesátých let, kdy těžební stroje pracovaly tak intenzivně, že Zábřeh od Háje ve Slezsku oddělilo velké jezero.
Nyní je těžba zastavena a Štěrkovny vybudované zařízení využívají k třídění a praní písku, který dováží z nedaleké Závady. Dvě stě sedmdesát ze sedmi stovek obyvatel této části města podepsalo petici s požadavkem, aby město neschválilo změnu územního plánu.
Neúspěchem skončila snaha Štěrkoven zjistit názor Zábřežských dopisem adresovaným všem domácnostem. „Snažili jsme se je informovat o našich záměrech, a protože na veřejná projednávání chodí málo lidí, zjistit i jejich názor,“ uvedl Petr Reclík, vedoucí technické divize Štěrkoven Dolní Benešov.
„Bohužel se vrátilo jen málo dopisů, takže jsme z toho nic nevyčetli,“ uvedl Petr Reclí.
„Dopis přišel i se známkou a obálkou, jen jsme měli napsat ano, nebo ne. Jsem proti. Domy nám praskají a kdo nám co dá, když nám to pak začne ujíždět? Ani pojistit už nás nechtějí a ze studny nám mizí voda,“ argumentovala devětašedesátiletá Marie Mrkvová.
Stejný názor má také Štěpánka Vitásková, jejíž dům je přímo u frekventované silnice vedoucí směrem do Ostravy. „Z jedné strany máme letiště, z druhé nám rachotí auta a klepou dopravníky ze štěrkovny. Příroda už je tak zdevastovaná a ještě máme povolit další těžbu a další auta? Kdyby tu bydlel starosta, taky by nesouhlasil,“ zlobila se žena.
Těžbu Štěrkovny plánují v prostoru mezi potoky Mlýnská Strouha a Štěpánka na ploše asi deseti hektarů, asi kilometr od domů.
„Je rozdíl mezi těžebním a dobývacím prostorem. Kdyby došlo k plánovanému rozšíření z roku 2006, začínal by dobývací prostor o výměře 25 hektarů prakticky 250 metrů od našeho domu a ročně by se tam vytěžilo sto tisíc tun štěrku. Za domem bychom měli další jezero a do konce života bychom žili ve strachu, že nás zatopí,“ argumentoval Gerhard Bazan.
Zájem Štěrkoven o další těžbu v Dolním Benešově přesto dál trvá, i když se již připravují na druhou možnost. „Začali jsme pracovat na přípravné projektové dokumentaci pro otevření ložiska v Koutech,“ řekl Reclík.
reklama
Zábřežští proti otevření nového ložiska už více než rok protestují. Těžit se má totiž znovu začít jen několik stovek metrů od nejbližších domů. Prachu, hluku a otřesů si lidé užili dost už od osmdesátých let, kdy těžební stroje pracovaly tak intenzivně, že Zábřeh od Háje ve Slezsku oddělilo velké jezero.
Nyní je těžba zastavena a Štěrkovny vybudované zařízení využívají k třídění a praní písku, který dováží z nedaleké Závady. Dvě stě sedmdesát ze sedmi stovek obyvatel této části města podepsalo petici s požadavkem, aby město neschválilo změnu územního plánu.
Neúspěchem skončila snaha Štěrkoven zjistit názor Zábřežských dopisem adresovaným všem domácnostem. „Snažili jsme se je informovat o našich záměrech, a protože na veřejná projednávání chodí málo lidí, zjistit i jejich názor,“ uvedl Petr Reclík, vedoucí technické divize Štěrkoven Dolní Benešov.
„Bohužel se vrátilo jen málo dopisů, takže jsme z toho nic nevyčetli,“ uvedl Petr Reclí.
„Dopis přišel i se známkou a obálkou, jen jsme měli napsat ano, nebo ne. Jsem proti. Domy nám praskají a kdo nám co dá, když nám to pak začne ujíždět? Ani pojistit už nás nechtějí a ze studny nám mizí voda,“ argumentovala devětašedesátiletá Marie Mrkvová.
Stejný názor má také Štěpánka Vitásková, jejíž dům je přímo u frekventované silnice vedoucí směrem do Ostravy. „Z jedné strany máme letiště, z druhé nám rachotí auta a klepou dopravníky ze štěrkovny. Příroda už je tak zdevastovaná a ještě máme povolit další těžbu a další auta? Kdyby tu bydlel starosta, taky by nesouhlasil,“ zlobila se žena.
Těžbu Štěrkovny plánují v prostoru mezi potoky Mlýnská Strouha a Štěpánka na ploše asi deseti hektarů, asi kilometr od domů.
„Je rozdíl mezi těžebním a dobývacím prostorem. Kdyby došlo k plánovanému rozšíření z roku 2006, začínal by dobývací prostor o výměře 25 hektarů prakticky 250 metrů od našeho domu a ročně by se tam vytěžilo sto tisíc tun štěrku. Za domem bychom měli další jezero a do konce života bychom žili ve strachu, že nás zatopí,“ argumentoval Gerhard Bazan.
Zájem Štěrkoven o další těžbu v Dolním Benešově přesto dál trvá, i když se již připravují na druhou možnost. „Začali jsme pracovat na přípravné projektové dokumentaci pro otevření ložiska v Koutech,“ řekl Reclík.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
