Právo: Rybáři marně doufali, kormoráni je zklamali, přiletěli
6.1.2009 | BRNO | Právo | Jan Trojan |
Rybáři na jihu Moravy se těšili, že nebude invaze kormoránů velkých tak mohutná jako v roce 2007, kdy přišly mrazy již 6. listopadu, stojaté vody rybníků a přehrad zamrzly a kormoráni se slétli na tzv. sekundární pstruhová pásma pod přehradami, například na Vranově ve znojemském okrese. A tam ve velkém likvidovali kvalitní rybí populaci.
Loňský teplý listopad a prosinec vyvolával v rybářích euforické nálady na zlepšení. Žádné vodní plochy nezamrzly a zdálo se, že jako v předchozích letech se budou hejna kormoránů krmit mimo pstruhové vody, kde je více nepotřebné tak zvané bílé ryby a škody nejsou katastrofální.
Jenže nedávná kontrola – ještě před příchodem nynějších mrazů – pracovníky Národního parku Podyjí zjistila, že bez ohledu na vyšší teploty kormoráni již na Dyji ve velkém množství přiletěli a dopřávají si ušlechtilé ryby, především lipana, ale i štiky a dalších.
„Budou to stejně hrozné následky jako v předminulé zimě. Vzpomínám si na smutnou jarní procházku podél Dyje pod obcemi Podmolí a Lukov, řeka vypadala jako po otravě ryb,“ vrací se brněnský sportovní rybář Pavel Neruda k řádění asi tří set kormoránů velkých v Národním parku Podyjí, kde byla fakticky zlikvidována pstruhová populace. Připomeňme, že jediný kormorán spotřebuje za den asi půl kilogramu stravy. Dvěstěhlavé hejno spořádá za den zhruba metrák ryb. To není všechno, protože po náletech ptáků uhyne trojnásobné množství ryb, než pták spotřebuje. Část ryb je poraněna, zbytek hyne v šoku. Za jeden měsíc může 200 kormoránů zničit na 15 tun ryb.
Neruda se ptá, kde je proklamovaná ochrana biodiversity, kdy nepůvodní druh likviduje druhy místní. Lipan již byl podle něj na Dyji fakticky od poloviny 90. let úplně vyhuben. Pstruha potočního zbyla méně než třetina původního stavu před nálety kormoránů.
„Moravský rybářský svaz to demotivuje starat se o revír, nemá smysl investovat do krmiva kormoránů. Škoda že Evropská unie nepřijala dosud opatření, aby k těmto devastujícím zimním náletům nedocházelo,“ zlobí se rybář. Za vzor dává Mongoly, do jejichž země jezdí na ryby.
„Vědí o nebezpečí kormorána, a pokud se přemnoží, střílejí ho. Kormorán hubí lipany a ti jsou základní potravinovou složkou pro tamní hlavatky – tajmeny,“ říká Neruda.
Mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben se domnívá, že není v současné době moc vhodné rozdělovat živočišné druhy na užitečné a neužitečné.
Toto rozlišení zavání příliš technokratickým a ekonomickým poměřováním života a přírody, uvádí Duben na internetovém zemědělském portálu Agroweb. Rybářům doporučuje například plašení ptáků či zasíťování části rybníků, zejména chovných.
reklama
Jenže nedávná kontrola – ještě před příchodem nynějších mrazů – pracovníky Národního parku Podyjí zjistila, že bez ohledu na vyšší teploty kormoráni již na Dyji ve velkém množství přiletěli a dopřávají si ušlechtilé ryby, především lipana, ale i štiky a dalších.
„Budou to stejně hrozné následky jako v předminulé zimě. Vzpomínám si na smutnou jarní procházku podél Dyje pod obcemi Podmolí a Lukov, řeka vypadala jako po otravě ryb,“ vrací se brněnský sportovní rybář Pavel Neruda k řádění asi tří set kormoránů velkých v Národním parku Podyjí, kde byla fakticky zlikvidována pstruhová populace. Připomeňme, že jediný kormorán spotřebuje za den asi půl kilogramu stravy. Dvěstěhlavé hejno spořádá za den zhruba metrák ryb. To není všechno, protože po náletech ptáků uhyne trojnásobné množství ryb, než pták spotřebuje. Část ryb je poraněna, zbytek hyne v šoku. Za jeden měsíc může 200 kormoránů zničit na 15 tun ryb.
Neruda se ptá, kde je proklamovaná ochrana biodiversity, kdy nepůvodní druh likviduje druhy místní. Lipan již byl podle něj na Dyji fakticky od poloviny 90. let úplně vyhuben. Pstruha potočního zbyla méně než třetina původního stavu před nálety kormoránů.
„Moravský rybářský svaz to demotivuje starat se o revír, nemá smysl investovat do krmiva kormoránů. Škoda že Evropská unie nepřijala dosud opatření, aby k těmto devastujícím zimním náletům nedocházelo,“ zlobí se rybář. Za vzor dává Mongoly, do jejichž země jezdí na ryby.
„Vědí o nebezpečí kormorána, a pokud se přemnoží, střílejí ho. Kormorán hubí lipany a ti jsou základní potravinovou složkou pro tamní hlavatky – tajmeny,“ říká Neruda.
Mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben se domnívá, že není v současné době moc vhodné rozdělovat živočišné druhy na užitečné a neužitečné.
Toto rozlišení zavání příliš technokratickým a ekonomickým poměřováním života a přírody, uvádí Duben na internetovém zemědělském portálu Agroweb. Rybářům doporučuje například plašení ptáků či zasíťování části rybníků, zejména chovných.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
kormoráni - 22. 4. 2009 - Karelmožná by někteří autoři mohli napsa kolik těch ryb sežerou rybáří , rozdíl je v tom, že kormorán nepotřebuje povolenku , kdyby nepotřeboval povolenku člověk tak by byli následky více než katastrofální , kormoran loví ryby aby přežil , člověk je loví z rozežranosti , Petrů zdar !!! |
