MF Dnes: Rybáři odmítají ptačí oblasti
19.2.2009 | ČESKÉ BUDĚJOVICE | MF Dnes | Antonín Pelíšek |
Brusel chce chránit jihočeské rybníky, rybáři to odmítají. Tak jde stručně popsat několikaletý spor kolem ptačích oblastí v rámci programu Natura 2000 podporovaného Evropskou unií.
Z řady míst navržených na tuto ochranu je na Budějovicku stále mimo rybník Dehtář a rozsáhlá soustava rybníků.
U českobudějovických rybníků nakonec zvítězil kompromis. Do Natury se teď dostala menší část -Vrbenské rybníky, jako evropsky chráněná lokalita, což je ale nižší stupeň ochrany než ptačí oblast.
Argumenty majitelů rybníků jsou jednoduché: „Náhrady, které dostáváme od státu za omezení hospodaření, jsou nedostatečné,“ uvedl šéf společnosti Rybářství Třeboň Jan Hůda.
Ředitel Rybářství Hluboká Vladimír Kaiser má dokonce obavy, že přehnaná ochrana vodních ptáků na úkor produkce ryb sníží firmě tržby natolik, že může hrozit propouštění zaměstnanců.
„Ptačích oblastí a chráněných území je už v Jihočeském kraji dost. Za chvíli bychom tu žili v jediném skanzenu,“ myslí si Kaiser.
Dehtář a českobudějovické rybníky, které se táhnou od Netolic a Dívčic až po Hlubokou nad Vltavou, jsou přitom jediné dvě lokality ze 43 v Česku navržených, jež stále ptačími oblastmi nejsou. Jejich majitelé nepodepsali vládní návrh smlouvy z roku 2004.
Poněkud jiné představy panují kolem Vrbenských rybníků, které vlastní město České Budějovice. Ty se dostaly na seznam Evropsky významných lokalit. Také tato ochrana přináší rybářům určitá omezení. Rybníky musí ošetřovat tak, aby nepoškodili hnízdící vodní ptáky. Zároveň tento režim celé území zhodnocuje. K Vrbenským rybníkům totiž míří na vycházky obyvatelé českobudějovických sídlišť Máj a Vltava, trasu zde využívají i klienti dětského stacionáře Arpida, který leží kousek odtud.
„Naše rybníky jsou už stejně v přírodní rezervaci. Město, které je vlastní, počítá, že slouží nejen k produkci ryb, ale také k šetrné rekreaci pro lidi,“ míní šéf společnosti Lesy a rybníky města České Budějovice Pavel Hartman.
Podle Zdeňka Klimeše z odboru životního prostředí jihočeského krajského úřadu je jednání s majiteli rybníků vždy kompromisem. Na druhé straně by si ale všichni měli uvědomit, že krajina a příroda, která se nevyužívá jen pro komerci, je atraktivnější. „Například v Dolním Rakousku, kde se majitelé pozemků rozhodli chránit dropa velkého, vzrostl ekonomický výnos této lokality díky dalším dotacím a zvýšením hodnoty půdy,“ poznamenal Klimeš. Jihočeští ornitologové navíc kritizují rybáře, že neustálým zvyšováním produkce hlavně kaprů mění krajinu a likvidují vodní ptáky živící se planktonem.
* Ptačí oblastiv Jihočeském kraji
Šumava
rozloha 97 493 hektarů
Třeboňsko
rozloha 47 360 hektarů
Boletice
rozloha 22 000 hektarů
Údolí Otavy a Vltavy
rozloha 18 368 hektarů
Novohradské hory
rozloha 9 052 hektarů
Hlubocké obory
rozloha 3 321 hektarů
Řežabinec
rozloha 111 hektarů
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí.
V Česku je celkem 41 ptačích oblastí.
reklama
U českobudějovických rybníků nakonec zvítězil kompromis. Do Natury se teď dostala menší část -Vrbenské rybníky, jako evropsky chráněná lokalita, což je ale nižší stupeň ochrany než ptačí oblast.
Argumenty majitelů rybníků jsou jednoduché: „Náhrady, které dostáváme od státu za omezení hospodaření, jsou nedostatečné,“ uvedl šéf společnosti Rybářství Třeboň Jan Hůda.
Ředitel Rybářství Hluboká Vladimír Kaiser má dokonce obavy, že přehnaná ochrana vodních ptáků na úkor produkce ryb sníží firmě tržby natolik, že může hrozit propouštění zaměstnanců.
„Ptačích oblastí a chráněných území je už v Jihočeském kraji dost. Za chvíli bychom tu žili v jediném skanzenu,“ myslí si Kaiser.
Dehtář a českobudějovické rybníky, které se táhnou od Netolic a Dívčic až po Hlubokou nad Vltavou, jsou přitom jediné dvě lokality ze 43 v Česku navržených, jež stále ptačími oblastmi nejsou. Jejich majitelé nepodepsali vládní návrh smlouvy z roku 2004.
Poněkud jiné představy panují kolem Vrbenských rybníků, které vlastní město České Budějovice. Ty se dostaly na seznam Evropsky významných lokalit. Také tato ochrana přináší rybářům určitá omezení. Rybníky musí ošetřovat tak, aby nepoškodili hnízdící vodní ptáky. Zároveň tento režim celé území zhodnocuje. K Vrbenským rybníkům totiž míří na vycházky obyvatelé českobudějovických sídlišť Máj a Vltava, trasu zde využívají i klienti dětského stacionáře Arpida, který leží kousek odtud.
„Naše rybníky jsou už stejně v přírodní rezervaci. Město, které je vlastní, počítá, že slouží nejen k produkci ryb, ale také k šetrné rekreaci pro lidi,“ míní šéf společnosti Lesy a rybníky města České Budějovice Pavel Hartman.
Podle Zdeňka Klimeše z odboru životního prostředí jihočeského krajského úřadu je jednání s majiteli rybníků vždy kompromisem. Na druhé straně by si ale všichni měli uvědomit, že krajina a příroda, která se nevyužívá jen pro komerci, je atraktivnější. „Například v Dolním Rakousku, kde se majitelé pozemků rozhodli chránit dropa velkého, vzrostl ekonomický výnos této lokality díky dalším dotacím a zvýšením hodnoty půdy,“ poznamenal Klimeš. Jihočeští ornitologové navíc kritizují rybáře, že neustálým zvyšováním produkce hlavně kaprů mění krajinu a likvidují vodní ptáky živící se planktonem.
* Ptačí oblastiv Jihočeském kraji
Šumava
rozloha 97 493 hektarů
Třeboňsko
rozloha 47 360 hektarů
Boletice
rozloha 22 000 hektarů
Údolí Otavy a Vltavy
rozloha 18 368 hektarů
Novohradské hory
rozloha 9 052 hektarů
Hlubocké obory
rozloha 3 321 hektarů
Řežabinec
rozloha 111 hektarů
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí.
V Česku je celkem 41 ptačích oblastí.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
