Právo: Rybáři v těchto dnech vyrážejí na rybníky s pilami a sekyrami

Jihočeští rybáři si v těchto dnech brousí pily a sekyry. Nářadí obvyklé spíše pro dřevorubce je pro ně totiž každou zimu jediným prostředkem, jak pootevřít ledové víko, kterým jejich rybníky uzavřel třeskutý mráz, a dodat zimujícím rybám životně důležitý kyslík. Je to činnost nezbytná, v zamrzlém rybníku by celá obsádka zahynula a na jaře by v něm rybáři nic nenašli. Zima, kdy ryby komorují (přezimují) a nepřijímají potravu, tak rozhodně není pro rybáře obdobím odpočinku. Problémy začínají už v okamžiku, kdy na třeba jen tenký led napadne sníh. Tma zahájí uvnitř rybníka chemické procesy, které vedou k razantnímu úbytku kyslíku. V ten okamžik nastupují rybáři a snaží se rybník prosvětlit. Nejdříve pomocí aerátorů a kesenerů čeřících hladinu a později navíc pomocí takzvaných oken (prohlubní) - děr zpravidla dva metry širokých a až 50 metrů dlouhých. Prohlubně přivádějí světlo a kyslík a především odvádějí plyny, jež se shromažďují pod ledem. "Denně měříme úroveň kyslíku a v okamžiku, kdy zjistíme jeho úbytek, přichází na řadu pila a sekyra," řekl Právu výrobní ředitel společnosti Rybářství Třeboň Josef Malecha. Ručně jeho lidé odsekávají led pouze u kbelu, tedy u výpusti, okna už řežou speciálními motorovými pilami, které zvládnou led do tloušťky 30 centimetrů. Rybáři led naříznou po obvodu prohlubně a uvolněný led pak pomocí dlouhých seker potopí a zasunou pod okolní led. "Děláme dva druhy prohlubní - menší, kontrolní osm metrů dlouhé a větší dlouhé 25 a více metrů v místě, kde je složena ryba," uvedl Malecha a připomněl, že při této činnosti je důležité nejen zajištění bezpečnosti rybářů, ale i lidí, které zamrzlá plocha láká k procházkám, lyžování nebo bruslení. "Naši pracovníci chodí na led vždy minimálně ve dvojici. Vyřezaná okna pak označujeme postavením ledových ker nebo větvemi," konstatoval Malecha.

---

reklama

---