Právo: Rybáři vracejí do řek původní druhy ryb
6.10.2005 | VODŇANY | Právo | Patrik Biskup |
Čeští rybáři vyslali přírodě slibný signál. Do řek chtějí v horizontu několika let vrátit původní druhy ryb, jejichž populace v minulých desetiletí rapidně klesla, takže na některých tocích se dnes dokonce ani nevyskytují.
Pomocí umělého rozmnožování by se tak měly zvednout počty například podouství, ostroretek, jelců či parem. Prvních šedesát tisíc ročních plůdků podoustve ve středu vysadili rybáři na západě Čech.
„Budeme se snažit původní populaci těchto druhů ryb postupně obnovit. Nejsou sice pro sportovní lov až tak atraktivní, ale do řek historicky patří jako významná součást jejich biotopů. Vysazovat je můžeme až nyní, kdy se kvalita vody v řekách rapidně zlepšila a tím se pro ně vytvořily dobré podmínky k životu. V minulosti znečištěná voda totiž výrazně tlumila jejich přirozenou reprodukci,“ řekl Právu jednatel Českého rybářského svazu Jan Štípek. Podle něho nemusejí mít rybáři strach, že tím bude omezeno zarybnění tradičními druhy ryby, jako je kapr, štika nebo sumec.
Rybářské spolky, kteří vlastní líhně, se už začínají na umělý odchov nových druhů ryb připravovat. „Musíme nejprve vytipovat místa, kde odlovíme vhodné generační ryby k umělému výtěru. Takových lokalit, kde tyto ryby přežily, je skutečně málo,“ vysvětlil Štípek.
Pomáhají i vědci
Rybářům podali pomocnou ruku vědci z Výzkumného ústavu rybářského ve Vodňanech, kteří v rámci badatelské činnosti provedli už několik umělých výtěrů těchto původních říčních druhů ryb. „Jsme morálně povinni tyto ryby vrátit přírodě, které jsme je vzali. V tomto případě jde o škody, které dokážeme napravit. Nikdy se samozřejmě nevrátíme do těch podmínek před stovkami let, kdy byl negativní vliv člověka na přírodu nepatrný. Chceme tyto ryby uměle namnožit a rozšířit je tam, kde jsme je z jejich původního prostředí vyhnali,“ řekl Jan Kouřil, který se touto problematikou ve vodňanském ústavu zabývá.
Jak dále řekl, odborníci společně s rybáři využijí k umělému odchovu zbytky populací, které v řekách zbyly.
„Vytřené ryby včetně narozeného plůdku chceme vracet zpátky na stejná místa, kde jsme je odchytli. Je nemyslitelné, abychom s rybami cestovali po republice a do Labe například vysadili podoustve z Ohře,“ pokračoval Kouřil. Kritický úbytek původní druhů říčních ryb vysvětlují odborníci tím, že se tyto ryby vytírají na dno a jikry se pak v důsledku znečistěné vody udusily ještě dříve, než se z nich vyklubal plůdek.
„Tím i vypadly z potravinového spektra dravých ryb, které za ně musely najít náhradu v podobě například ušlechtilých druhů, jako jsou kapři nebo líni,“ vysvětlil Kouřil.
Umělou reprodukcí se rybářům už podařilo vrátit zpět do řek například mníka, který ještě nedávno patřil mezi kriticky ohrožené druhy.
„Jen letos jsme do revírů vysadili 15 tisíc půlročních mníků. Produkce byla letos dokonce tak velká, že jsme si mohli dovolit dalších devět tisíc vysadit mimo náš rajón do středních Čech,“ řekl hospodář západočeského rybářského svazu Jaroslav Vogl s tím, že mník tak může být vyřazen ze seznamu chráněných živočichů a může být loven.
reklama
„Budeme se snažit původní populaci těchto druhů ryb postupně obnovit. Nejsou sice pro sportovní lov až tak atraktivní, ale do řek historicky patří jako významná součást jejich biotopů. Vysazovat je můžeme až nyní, kdy se kvalita vody v řekách rapidně zlepšila a tím se pro ně vytvořily dobré podmínky k životu. V minulosti znečištěná voda totiž výrazně tlumila jejich přirozenou reprodukci,“ řekl Právu jednatel Českého rybářského svazu Jan Štípek. Podle něho nemusejí mít rybáři strach, že tím bude omezeno zarybnění tradičními druhy ryby, jako je kapr, štika nebo sumec.
Rybářské spolky, kteří vlastní líhně, se už začínají na umělý odchov nových druhů ryb připravovat. „Musíme nejprve vytipovat místa, kde odlovíme vhodné generační ryby k umělému výtěru. Takových lokalit, kde tyto ryby přežily, je skutečně málo,“ vysvětlil Štípek.
Pomáhají i vědci
Rybářům podali pomocnou ruku vědci z Výzkumného ústavu rybářského ve Vodňanech, kteří v rámci badatelské činnosti provedli už několik umělých výtěrů těchto původních říčních druhů ryb. „Jsme morálně povinni tyto ryby vrátit přírodě, které jsme je vzali. V tomto případě jde o škody, které dokážeme napravit. Nikdy se samozřejmě nevrátíme do těch podmínek před stovkami let, kdy byl negativní vliv člověka na přírodu nepatrný. Chceme tyto ryby uměle namnožit a rozšířit je tam, kde jsme je z jejich původního prostředí vyhnali,“ řekl Jan Kouřil, který se touto problematikou ve vodňanském ústavu zabývá.
Jak dále řekl, odborníci společně s rybáři využijí k umělému odchovu zbytky populací, které v řekách zbyly.
„Vytřené ryby včetně narozeného plůdku chceme vracet zpátky na stejná místa, kde jsme je odchytli. Je nemyslitelné, abychom s rybami cestovali po republice a do Labe například vysadili podoustve z Ohře,“ pokračoval Kouřil. Kritický úbytek původní druhů říčních ryb vysvětlují odborníci tím, že se tyto ryby vytírají na dno a jikry se pak v důsledku znečistěné vody udusily ještě dříve, než se z nich vyklubal plůdek.
„Tím i vypadly z potravinového spektra dravých ryb, které za ně musely najít náhradu v podobě například ušlechtilých druhů, jako jsou kapři nebo líni,“ vysvětlil Kouřil.
Umělou reprodukcí se rybářům už podařilo vrátit zpět do řek například mníka, který ještě nedávno patřil mezi kriticky ohrožené druhy.
„Jen letos jsme do revírů vysadili 15 tisíc půlročních mníků. Produkce byla letos dokonce tak velká, že jsme si mohli dovolit dalších devět tisíc vysadit mimo náš rajón do středních Čech,“ řekl hospodář západočeského rybářského svazu Jaroslav Vogl s tím, že mník tak může být vyřazen ze seznamu chráněných živočichů a může být loven.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
