Právo: Rybářům na plzeňském Boleváku odzvonilo
22.5.2008 | PLZEŇ | Právo | Ivan Blažek |
Na největším plzeňském rybníku Bolevák si rybáři v nejbližších letech nezachytají. Městská Správa veřejného statku (SVS) oznámila, že letos nevydá ani jednu povolenku.
„Stejné to bude i příští rok, pak možná lov ryb opět v nějaké zredukované formě povolíme,“ řekl Právu rybníkář SVS Jaroslav Frydrýn. Většina sportovních rybářů ale dala kdysi vyhlášenému revíru už stejně vale. Kvůli zlepšování kvality a průhlednosti vody v rybníce – ten je zároveň nejoblíbenější rekreační vodní plochou západočeské metropole – se totiž postupně mění rybí obsádka. Kapry a další druhy ryb, které ryjí ve dně nebo škodí vodním rostlinám, nahrazují dravci. „Na Boleváku jsem rybařil 20 let, ale loni jsem s tím skončil, už to nemá cenu,“ sdělil Milan Zuna, který si jezdil zachytat do Plzně až z Ústí nad Labem. „To, co se děje, je strašná chyba. Ke zlepšení čistoty vody by stačilo, kdyby se lidé přestali koupat tam, kde je bahno a rákosí,“ dodal Zuna.
Projekt na ozdravění Boleváku odstartoval v roce 2005, od té doby nebyl do revíru vysazen ani kapr. Průměrné úlovky tak loni poklesly až na 1,8 kg z hektaru.
„S tím souvisel i značný pokles počtu prodaných povolenek,“ sdělil Frydrýn. „Zatímco dříve se jich ročně vydávalo i přes 300, loni jich bylo jen 42,“ upřesnil Frydrýn. Od roku 2006 jsou do Boleváku vysazovány mladší věkové kategorie dravců, kteří mají snížit množství plevelných ryb, jako jsou plotice, perlíni nebo cejni.
„Abychom byli v tomto směru úspěšní, je nutné po dobu dvou let chránit obsádku dravých ryb,“ uvedl Frydrýn. Pak se možná rybáři na rybník vrátí. „Zatím ale není rozhodnuto, jak budeme lov regulovat. Zda počtem vydaných povolenek nebo třeba omezením počtu ulovených kusů,“ doplnil.
Zákaz sportovního rybolovu přišel po půl století, na Boleváku se smělo chytat od padesátých let.
V dobách největší slávy se do rybníka nasazovalo i přes sto metráků kaprů. „Za sezónu jsme tam s manželkou ulovili kolem pětadvaceti kaprů, od 70 cm výš. Udělali jsme fotku a zase je pustili,“ zavzpomínal Zuna. Dříve se konaly i výlovy, naposledy v roce 1963. Nyní si už nikdo Bolevák vypustit netroufne kvůli příliš malému přítoku.
***
Je nutné po dobu dvou let chránit obsádku dravých ryb Jaroslav Frydrýn, rybníkář plzeňské Správy veřejného statku
reklama
Projekt na ozdravění Boleváku odstartoval v roce 2005, od té doby nebyl do revíru vysazen ani kapr. Průměrné úlovky tak loni poklesly až na 1,8 kg z hektaru.
„S tím souvisel i značný pokles počtu prodaných povolenek,“ sdělil Frydrýn. „Zatímco dříve se jich ročně vydávalo i přes 300, loni jich bylo jen 42,“ upřesnil Frydrýn. Od roku 2006 jsou do Boleváku vysazovány mladší věkové kategorie dravců, kteří mají snížit množství plevelných ryb, jako jsou plotice, perlíni nebo cejni.
„Abychom byli v tomto směru úspěšní, je nutné po dobu dvou let chránit obsádku dravých ryb,“ uvedl Frydrýn. Pak se možná rybáři na rybník vrátí. „Zatím ale není rozhodnuto, jak budeme lov regulovat. Zda počtem vydaných povolenek nebo třeba omezením počtu ulovených kusů,“ doplnil.
Zákaz sportovního rybolovu přišel po půl století, na Boleváku se smělo chytat od padesátých let.
V dobách největší slávy se do rybníka nasazovalo i přes sto metráků kaprů. „Za sezónu jsme tam s manželkou ulovili kolem pětadvaceti kaprů, od 70 cm výš. Udělali jsme fotku a zase je pustili,“ zavzpomínal Zuna. Dříve se konaly i výlovy, naposledy v roce 1963. Nyní si už nikdo Bolevák vypustit netroufne kvůli příliš malému přítoku.
***
Je nutné po dobu dvou let chránit obsádku dravých ryb Jaroslav Frydrýn, rybníkář plzeňské Správy veřejného statku
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
