Právo: Rybníkáře v regionu děsí plány ornitologů
4.11.2006 | BRNO | Právo | Milan Vojtek |
Zděšení a nevoli vzbudil u rybářů na jihu Moravy záměr, jakým by se mělo podle názoru ochránců přírody vyvíjet hospodaření na rybnících, zejména těch, které jsou součástí ptačích rezervací.
Podle návrhu plánu hospodaření, tak jak jej po sedmi(!) letech příprav ze strany Agentury ochrany přírody a krajiny dostali rybáři na Břeclavsku, mají do budoucna chystat vysazování plevelných bělic na úkor kaprů.
Bílé ryby se mají stát potravou pro hnízdící ptáky. Návrh předpokládá, že by se na rybník nejprve vypustilo čtyřicet kilogramů bílých ryb na hektar vodní plochy, ve druhém roce se přidá 60 kilogramů kapří násady na hektar.
„Ze čtyřiceti kilo bělic bude po roce sto. Když přidáte 60 kilo kapra, bez přikrmování slovíte na konci druhého roku 100 kilo podprůměrných kaprů a pět metráků bělic z hektaru. To znamená nulový ekonomický efekt a starost, co s bělicemi, které nikdo nechce.
Navíc tím množstvím ryb už je to prakticky intenzivní hospodaření. Škody by pak měl podle ochránců přírody platit stát,“ popsal plán, podle kterého se mají řídit, Otto Vaďura ze společnosti APH rybníky. „Příští rok by měl být Nesyt bez ryb, částečně letněný. Mám strach, že jej už nedáme dohromady. V bahně je spousta živin, když k tomu přidáme obnažený břeh, dojde ke značnému nárůstu biomasy, a co s tím pak,“ není nadšen ani ředitel Rybníkářství Pohořelice Václav Jelínek. Návrh na vypuštění množství bělic do nádrží také považuje za nejhorší nápad.
„My jsme problém rybníků převzali od Agentury ochrany přírody a krajiny na začátku letošního roku. Snažíme se řešit staré problémy. Plán, který vzbudil takovou pozornost, je jen návrh, který jsme dali rybářům k připomínkování. Trochu mě mrzí, že se to řeší napřed přes noviny,“ řekl vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Matuška.
Podklady pocházejí od České společnosti ornitologické a podle Matušky není plán konečný, ale je základem pro diskusi.
„Je fakt, že když jsme to začali řešit, prvotní vize byla hodně radikální. Postupně ale zjišťujeme, že je nutný kompromis mezi ochranou ptactva a rovnováhou v přírodě a rybníku,“ naznačil prostor pro jednání i Přemysl Heralt ze Správy CHKO Pálava.
Připomněl, že úkolem je také změnit statut Lednických rybníků z Národní přírodní rezervace na Národní přírodní památku. „Už to je špatně, v rezervaci nelze vykonávat hospodářskou činnost, a tou produkce ryb je. Musíme narovnat status lokality,“ řekl.
Poslední řádný plán hospodaření platil v letech 1995 až 1999. Od té doby se hospodaření se řídilo dohodou. Po výlovu směli rybáři vypustit do nádrže šedesát procent možné rybí obsádky. Na jaře pak, podle množství vody v rybníku, bylo možné obsádku případně navýšit.
reklama
Bílé ryby se mají stát potravou pro hnízdící ptáky. Návrh předpokládá, že by se na rybník nejprve vypustilo čtyřicet kilogramů bílých ryb na hektar vodní plochy, ve druhém roce se přidá 60 kilogramů kapří násady na hektar.
„Ze čtyřiceti kilo bělic bude po roce sto. Když přidáte 60 kilo kapra, bez přikrmování slovíte na konci druhého roku 100 kilo podprůměrných kaprů a pět metráků bělic z hektaru. To znamená nulový ekonomický efekt a starost, co s bělicemi, které nikdo nechce.
Navíc tím množstvím ryb už je to prakticky intenzivní hospodaření. Škody by pak měl podle ochránců přírody platit stát,“ popsal plán, podle kterého se mají řídit, Otto Vaďura ze společnosti APH rybníky. „Příští rok by měl být Nesyt bez ryb, částečně letněný. Mám strach, že jej už nedáme dohromady. V bahně je spousta živin, když k tomu přidáme obnažený břeh, dojde ke značnému nárůstu biomasy, a co s tím pak,“ není nadšen ani ředitel Rybníkářství Pohořelice Václav Jelínek. Návrh na vypuštění množství bělic do nádrží také považuje za nejhorší nápad.
„My jsme problém rybníků převzali od Agentury ochrany přírody a krajiny na začátku letošního roku. Snažíme se řešit staré problémy. Plán, který vzbudil takovou pozornost, je jen návrh, který jsme dali rybářům k připomínkování. Trochu mě mrzí, že se to řeší napřed přes noviny,“ řekl vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Matuška.
Podklady pocházejí od České společnosti ornitologické a podle Matušky není plán konečný, ale je základem pro diskusi.
„Je fakt, že když jsme to začali řešit, prvotní vize byla hodně radikální. Postupně ale zjišťujeme, že je nutný kompromis mezi ochranou ptactva a rovnováhou v přírodě a rybníku,“ naznačil prostor pro jednání i Přemysl Heralt ze Správy CHKO Pálava.
Připomněl, že úkolem je také změnit statut Lednických rybníků z Národní přírodní rezervace na Národní přírodní památku. „Už to je špatně, v rezervaci nelze vykonávat hospodářskou činnost, a tou produkce ryb je. Musíme narovnat status lokality,“ řekl.
Poslední řádný plán hospodaření platil v letech 1995 až 1999. Od té doby se hospodaření se řídilo dohodou. Po výlovu směli rybáři vypustit do nádrže šedesát procent možné rybí obsádky. Na jaře pak, podle množství vody v rybníku, bylo možné obsádku případně navýšit.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
