Právo: S Bursíkem kamarádím, píšeme spolu knihu
25.4.2006 | PRAHA | Právo | Karolina Kudynová, Vladimír Dušánek |
Rozhovor Práva s kandidátem na post ministra životního prostředí za ČSSD Petrem Petržílkem.
* Premiérem jste označovaný jako talent vlády talentů, ale na webu ČSSD o vás není ani zmínka. Můžete o sobě něco říct?
Je mi pětatřicet, mám dvě děti, čtyřletou dceru a dvanáctiletého syna, manželství harmonické. V souvislosti se sociální demokracií jsem stál u obnovy na přelomu let 1989 a 1990. Od té doby působím v odborných komisích - ekologické, zemědělské a právní. Pracoval jsem jako právník na ústředí Pozemkového fondu, pak jako ředitel legislativního odboru na ministerstvu životního prostředí, potom náměstek legislativního odboru a teď jsem na úřadu vlády. V ČEPRO jsem byl předsedou dozorčí rady a v Podpůrném garančním lesnickém fondu místopředsedou představenstva.
* V budoucí vládě s vámi premiér počítá na místo ministra životního prostředí. Pokud by ale vznikla středolevá koalice ČSSD, KDU-ČSL a Strana zelených, lze předpokládat, že zelení si budou nárokovat právě resort životního prostředí.
To mně nevadí, Martin Bursík je můj kamarád, a pokud mě bude chtít za svou pravou ruku, přivítám to. Spolupráce mezi námi se již osvědčila. Společně jsme například dělali zákon o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů. Píšeme spolu knihu. Takže si myslím, že by to neskřípalo.
* Když jste byl označen za talent vlády talentů, uvažoval Jiří Paroubek i o jiném resortu, který by vám svěřil?
Něco naznačoval, ale to by byla otázka na něj, nikoli na mě.
* Jakou školu máte vystudovanou? Možná by to napovědělo, kterým směrem by předseda vlády uvažoval.
Jsem absolventem pražské právnické fakulty, potom fakulty sociálně ekonomické v Ústí. Doufám, že se mi podaří dokončit i Zemědělskou univerzitu v Suchdole.
* Když to tedy shrneme, tak možnosti jsou od ministerstva spravedlnosti přes ekonomické resorty.
Počkejte, pokud jde o ministerstvo spravedlnosti, soustředím se na veřejné právo, i když trest je také veřejné právo, ne toto není moje parketa.
* Bližší jsou vám ekonomické resorty?
Ano, řekněme ekonomie udržitelného rozvoje. Je zřejmé, že v některých oborech hospodářského charakteru mohu ovlivnit životní prostředí i efektivněji než na ministerstvu životního prostředí, protože tam vnesete jiný styl řízení a myšlení.
* Jste spoluautorem ekologického volebního programu ČSSD. V posledním volebním období se vláda soustředila spíše na hospodářský růst než na životní prostředí. Pokud se soc. dem. dostane znovu do vlády, bude to jinak?
Myslím, že nemáte pravdu. Uvedu vám několik příkladů. Byli jsme na tom špatně, pokud jde o míru zapracování předpisů EU do našeho práva. Pokud tehdy premiér Zeman vyhlásil legislativní smršť, týkalo se to implementace legislativy v oblasti životního prostředí. Pokračovalo se v ní i v následujícím volebním období. Projevuje se to i v praxi. Například řeka Ohře, která byla označována za „red river“, tedy kanál, je dnes na pětistupňové škále mezi dvojkou a trojkou. Dallaskou univerzitou jsme byli v ochraně životního prostředí zařazeni na 4. místo v celosvětovém žebříčku. Spíš jsme tedy úspěch v této oblasti neuměli dobře prezentovat.
* Ale co se týče emisí, tak jsme v Evropě za velké hříšníky...
Ano, ovzduší je problém, o tom vypovídají údaje o zhoršení zdravotního stavu obyvatel. V ČR neklesá samovolná potratovost. Počet alergiků roste ze 17 na 23,5 procenta, týká se to i onkologických onemocnění. To je vše důsledek špatného ovzduší. Je třeba s tím razantně něco dělat, udělat malou revoluci v českém průmyslu a hospodářství, a to je program pro příští volební období.
* Co konkrétně s tím chcete dělat?
Například končí životní cyklus většiny elektráren. Snažíme se využívat vlivu státu na ČEZ a zavázat ho, aby instaloval nejmodernější technologie, které využijí primární energetické zdroje z dnešních 30 procent na 50 až 55 procent. Víc z žádné uhelné elektrárny nedostanete. Vyžadujeme zavádění nejlepších dostupných technologií i v ostatních odvětvích průmyslu. Druhý směr jsou domácnosti. Chceme umožnit přístup k zateplení, instalaci slunečních kolektorů, regulátorů na radiátorech, aby spotřeba výrazně klesla. Nechceme už lidem slibovat nový typ kotlů na určitý typ paliva. Nechceme se jako předchozí vlády dostat do situace, kdy se mylně předpokládaly nízké ceny elektřiny a plynu. Cestu vidíme v efektivním využití vyrobené energie.
* Před novou vládou bude stát i ekologická daňová reforma, kterou Česko musí zavést od roku 2008.
Podle představ ČSSD, na rozdíl od stávajících návrhů ministerstva životního prostředí, pro které ho připravovala Strana zelených, chceme, aby se sazby zvyšovaly o dva roky později. Abychom podniky nezatížili dřív, než budou mít příležitost se připravit. Životní cyklus technologií je 5 až 8 let. Jakmile uběhne pětiletá doba a nevyužijí příležitost, pak ať jsou postiženi vyššími daněmi. Co na daních vybereme, chceme vrátit na kompenzacích. A na rozdíl od Strany zelených nechceme, aby došlo ke snížení odvodů ze sociálního a zdravotního pojištění, protože dvě třetiny odvádějí podniky, a myslíme, že tím by došlo k výraznému přesunu zatížení ekologickými daněmi na občany. Ti by neměli vůbec pocítit dopad ekologických daní.
* Jak by na ně tedy měla ekologická daň působit, aby třeba netopili uhlím nebo vyměnili staré auto?
Jedině pozitivně. Snížíme nejnižší sazbu z daně z příjmu fyzických osob, budeme valorizovat důchody. Pokud bude občan zavádět ekologická opatření se zmiňovanou přímou podporou státu, bude platit nižší daně, dostávat vyšší důchody a sociální dávky, ale nevzrostou mu náklady na energie, protože instaloval ekologická opatření
* Ta ale něco stojí. Sociálně slabší, kteří jezdí starými vozy, protože na nová nemají, budou těžko hledat peníze na auta nová a jiná ekologická zařízení.
ČR díky tomu, že plní kjótský protokol, obdrží díky plnění mezinárodních závazků asi 30 až 50 miliard korun. Tyto prostředky chceme investovat ve prospěch občanů a moderních technologií v domácnostech. I babička, která nemá ani na spolufinancování, může využít služeb zelených investičních fondů, které bychom chtěli zavést i u nás. Leasingové smlouvy by v domácnostech zajišťovaly instalaci nových technologií a výše splátek by byla ve výši současných nákladů na energii.
* Podívejme se nyní na aktuální problémy. Jedním z nejmarkantnějších je nelegální dovoz odpadu, zejména z Německa. Pokud v Evropské unii projde směrnice, která by umožnila dovoz odpadů za účelem spalování k energetickému využití, pak už nebudeme moci vracet kamióny jako dosud.
Tomu se snažíme zabránit, potom by bylo třeba stanovit poplatky. Byly by odstupňované podle toho, z jaké vzdálenosti byl odpad přivezen. Ze zahraničí by se to pak nevyplácelo.
* Dalším problémem je obrovské zvýšení kamiónové dopravy, což nekomplikuje jen situaci na silnicích, ale zatěžuje i životní prostředí.
To nelze řešit způsobem, který původně navrhl ministr dopravy Šimonovský, tedy že rozšíříme dálnici D 1 o další dva pruhy. To byl snad jen vtip. Chceme využít maximálně železnic. Další možnost je otevření labské vodní cesty. Tam je samozřejmě nezbytné upravit splavnost tak, aby z dnešních šesti měsíců bylo Labe splavné alespoň deset. Toho lze docílit tím, že vybudujeme vodní stupeň Prostřední Žleb a v Přelouči zdymadlo. Takto bychom na Labe mohli dostat o 4,5 miliónu tun nákladu ročně více.
* Lodní doprava je však přece jen pomalejší. Myslíte, že bude pro dopravce zajímavá?
V Labské vodní cestě skutečně vidíme obrovský potenciál. Je to spojení se světem. V Hamburgu máme pronajatý přístav. Pokud se něco dováží nebo vyváží prostřednictvím námořní dopravy, tak zpoždění na říční cestě nehraje roli.
* Takže vám výstavba jezů v chráněné krajinné oblasti jako ochránci životního prostředí nevadí?
Vadí. V pozici náměstka ministra životního prostředí jsem byl velmi proti výstavbě dvou jezů, toho Hřenského, který zasahoval do biotopu chráněných rostlin a živočichů a porušoval evropské právo. Navrhujeme proto jen Prostřední Žleb, v tom problém nevidím. Není to žádná děsivá stavba, na našich řekách je to běžná věc a může výrazně pomoci lodní dopravě.
* Vraťme se ještě ke kamiónům. V programu máte omezení jejich jízd o víkendech. Podle novely silničního zákona, která má vstoupit v červenci v platnost, se jich ale o víkendech na silnici dostane více.
Náš program reaguje právě na to, co se podařilo lobbistům prosadit...
* A proč jste tomu nezabránili nyní, koalice má přece ve Sněmovně většinu?
To ano, ale když koaliční ministr nereaguje v Poslanecké sněmovně, ve výborech ani v plénu řádným způsobem, pak těžko můžete nést odpovědnost za chování takového ministra. To je ale náš problém. Chceme to zpřísnit.
* Ale poslanci vaší strany mohli novelu pozměnit.
Nevím, jestli znáte práci v parlamentu, většinou je jeden zpravodaj z každého poslaneckého klubu, pokud je jím například, a teď si sypu popel na vlastní hlavu, pan Schling, tak se určité věci těžko prosazují a unikají nám i informace, že se to vyvíjí špatným směrem.
* Zmínil jste se, že pan Bursík je vaším přítelem. Nedávno vaše strana zveřejnila svůj ekologický program Zelený manifest ČSSD. Už vám ho okomentoval?
Osobně jsem s ním ještě nemluvil, ale vím, že ho viděl. Myslím, že byl relativně spokojen s tím, že máme v ekologické části programu jen málo rozporných bodů. Pokud vím, tak to přijal s radostí.
* A když se podíváte na program zelených, co byste mu vytknul?
Představa, že v roce 2010 zakážeme domácnostem topit hnědým uhlím, je neúnosná. Myslím, že ekonomický nástroj, jaký jsme zvolili my, je efektivnější. Nelíbí se mi ani názor, že by se neměl stavět jez v Prostředním Žlebu, pak totiž nevím, jak chceme dostat takové množství nákladu ze silnic. Dále pak dálnice D 3. Z programu Strany zelených vyplývá, že nechtějí, aby vedla přes údolí Sázavy. Je to hluboké krásné údolí a ten most by byl vysoko. Pokud bude dobře architektonicky řešen, může do krajiny zapadat. Zásadní rozpor je v privatizaci ČEZ.
* V tom se už střetli oba šéfové stran v televizní debatě na ČT. Jste tedy proti privatizaci ČEZ?
Pokud chceme, aby ČEZ investoval víc, než je obvyklé v EU, do rekonstrukce nebo instalace nové elektrárny, a chceme dosáhnout špičkové úrovně, musíme si v něm udržet vliv. Má to i účinek na cenu energie.
* Protiargumentem však je, že pokud by se zprivatizoval ČEZ a vytvořilo se lepší konkurenční prostředí, to samo by v důsledku nutilo firmy snížit ceny energií.
Zavedení konkurence v oblasti energií na území ČR je bezvýznamné, pokud se uvolňuje celý evropský trh. V tomto okamžiku je lepší, když ČEZ bude jedním z výrazných hráčů na evropském trhu, než aby byl rozdroben mezi jiné výrazné hráče postupnou privatizací. Dalším důvodem je reálná cena. Od roku 1993 klesla o 52 procent. Nominální samozřejmě vzrostla.
* Dalším argumentem pro privatizaci je postavení státu. Když ČEZ bude investovat, budou se snižovat jeho zisky a dividendy, které například nyní stát použije na likvidaci povodní. Má tedy stát tlačit ČEZ víc do nákladů na moderní technologie a snížit výnosy z dividend, nebo naopak tlačit ČEZ k co nejvyšším výnosům a posílit státní rozpočet? Není to trochu schizofrenní situace?
Myslím, že to nevadí, to je úloha státu. Ale kdyby ČEZ vlastnila soukromá společnost, jakou bude mít jinou motivaci než zisk? U státu je to i ochrana sociálně slabých obyvatel. Možnosti, jak využít potenciálu ČEZ, jsou obrovské, aniž by ho stát musel prodávat.
* Máte pocit, že se nyní ČEZ sociálně slabých zastává?
Určitě. Privatizací plynárenských závodů obrovsky vzrostla cena plynu. Těžko Transgas cenu pro sociálně slabé sníží, aby lidé netopili kdečím a zlepšilo se životní prostředí. ČEZ ceny elektřiny drží ve srovnání s evropskými státy na nízké hladině. Snad jen Malta a Polsko mají o něco menší ceny. Relativně nízká cena je podle mého především proto, že ČEZ je státní. Jednoznačně v tomto stojím za panem premiérem.
* Váš program se kromě jiného zmiňuje o alternativních pohonech u automobilů. Čím jezdíte?
Fabií.
* A...
Není na plyn.
* V programu máte, že by vláda měla jít v tomto směru příkladem. Věříte, že vládní limuzíny budou jezdit na plyn?
Zavázali jsme se každopádně k tomu, že pro příští vlády a úředníky zavedeme kvóty nejen na alternativní pohon, ale i na třídění odpadu a využití recyklovaných materiálů. Chceme jít touto formou příkladem občanům.
* V programu je jeden bod, kdy nabízíte dvě varianty, ale nestavíte se ani za jednu. Jsou to limity těžby uhlí v Ústeckém kraji. Mají o tom podle vás rozhodnout lidé, kteří tam žijí. Jedna varianta je, že se limity dodrží, a druhá je, že se překročí. Pro jakou variantu jste vy?
Nejproblematičtější je Důl Československé armády, kde je vysoce kvalitní hnědé uhlí a v každém případě, ať budou nebo nebudou prolomeny limity, je hřích ho spalovat. Je to významná kvalitní surovina. Pokud se občané Ústeckého kraje rozhodnou pro další těžbu, byl bych pro chemické využití.
* Dobře, ale ke které variantě se kloníte?
Byl bych radši, aby se neprolomily, ale kdyby ano, jedině za účelem, o kterém jsem mluvil. Pro Českou republiku to není otázka života a smrti, i bez uhlí zajistíme dostatek energie pro všechny.
* V tomto je v ČSSD trochu rozpor, vládní zmocněnec pro severozápadní Čechy Vlastimil Aubrecht by s vámi asi nesouhlasil.
Pan Aubrecht přemýšlí jiným způsobem. Mimo jiné o náhradách pracovních míst. Jak by zajistil propad až 4 tisíc pracovních míst. V tom problém nevidím. I v rámci limitů se bude v lomu těžit až do roku 2017. Pokud během této doby vlády neučiní opatření, která by zamezila skokovému propadu v oblasti zaměstnanosti, jsou to špatné vlády.
reklama
Je mi pětatřicet, mám dvě děti, čtyřletou dceru a dvanáctiletého syna, manželství harmonické. V souvislosti se sociální demokracií jsem stál u obnovy na přelomu let 1989 a 1990. Od té doby působím v odborných komisích - ekologické, zemědělské a právní. Pracoval jsem jako právník na ústředí Pozemkového fondu, pak jako ředitel legislativního odboru na ministerstvu životního prostředí, potom náměstek legislativního odboru a teď jsem na úřadu vlády. V ČEPRO jsem byl předsedou dozorčí rady a v Podpůrném garančním lesnickém fondu místopředsedou představenstva.
* V budoucí vládě s vámi premiér počítá na místo ministra životního prostředí. Pokud by ale vznikla středolevá koalice ČSSD, KDU-ČSL a Strana zelených, lze předpokládat, že zelení si budou nárokovat právě resort životního prostředí.
To mně nevadí, Martin Bursík je můj kamarád, a pokud mě bude chtít za svou pravou ruku, přivítám to. Spolupráce mezi námi se již osvědčila. Společně jsme například dělali zákon o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů. Píšeme spolu knihu. Takže si myslím, že by to neskřípalo.
* Když jste byl označen za talent vlády talentů, uvažoval Jiří Paroubek i o jiném resortu, který by vám svěřil?
Něco naznačoval, ale to by byla otázka na něj, nikoli na mě.
* Jakou školu máte vystudovanou? Možná by to napovědělo, kterým směrem by předseda vlády uvažoval.
Jsem absolventem pražské právnické fakulty, potom fakulty sociálně ekonomické v Ústí. Doufám, že se mi podaří dokončit i Zemědělskou univerzitu v Suchdole.
* Když to tedy shrneme, tak možnosti jsou od ministerstva spravedlnosti přes ekonomické resorty.
Počkejte, pokud jde o ministerstvo spravedlnosti, soustředím se na veřejné právo, i když trest je také veřejné právo, ne toto není moje parketa.
* Bližší jsou vám ekonomické resorty?
Ano, řekněme ekonomie udržitelného rozvoje. Je zřejmé, že v některých oborech hospodářského charakteru mohu ovlivnit životní prostředí i efektivněji než na ministerstvu životního prostředí, protože tam vnesete jiný styl řízení a myšlení.
* Jste spoluautorem ekologického volebního programu ČSSD. V posledním volebním období se vláda soustředila spíše na hospodářský růst než na životní prostředí. Pokud se soc. dem. dostane znovu do vlády, bude to jinak?
Myslím, že nemáte pravdu. Uvedu vám několik příkladů. Byli jsme na tom špatně, pokud jde o míru zapracování předpisů EU do našeho práva. Pokud tehdy premiér Zeman vyhlásil legislativní smršť, týkalo se to implementace legislativy v oblasti životního prostředí. Pokračovalo se v ní i v následujícím volebním období. Projevuje se to i v praxi. Například řeka Ohře, která byla označována za „red river“, tedy kanál, je dnes na pětistupňové škále mezi dvojkou a trojkou. Dallaskou univerzitou jsme byli v ochraně životního prostředí zařazeni na 4. místo v celosvětovém žebříčku. Spíš jsme tedy úspěch v této oblasti neuměli dobře prezentovat.
* Ale co se týče emisí, tak jsme v Evropě za velké hříšníky...
Ano, ovzduší je problém, o tom vypovídají údaje o zhoršení zdravotního stavu obyvatel. V ČR neklesá samovolná potratovost. Počet alergiků roste ze 17 na 23,5 procenta, týká se to i onkologických onemocnění. To je vše důsledek špatného ovzduší. Je třeba s tím razantně něco dělat, udělat malou revoluci v českém průmyslu a hospodářství, a to je program pro příští volební období.
* Co konkrétně s tím chcete dělat?
Například končí životní cyklus většiny elektráren. Snažíme se využívat vlivu státu na ČEZ a zavázat ho, aby instaloval nejmodernější technologie, které využijí primární energetické zdroje z dnešních 30 procent na 50 až 55 procent. Víc z žádné uhelné elektrárny nedostanete. Vyžadujeme zavádění nejlepších dostupných technologií i v ostatních odvětvích průmyslu. Druhý směr jsou domácnosti. Chceme umožnit přístup k zateplení, instalaci slunečních kolektorů, regulátorů na radiátorech, aby spotřeba výrazně klesla. Nechceme už lidem slibovat nový typ kotlů na určitý typ paliva. Nechceme se jako předchozí vlády dostat do situace, kdy se mylně předpokládaly nízké ceny elektřiny a plynu. Cestu vidíme v efektivním využití vyrobené energie.
* Před novou vládou bude stát i ekologická daňová reforma, kterou Česko musí zavést od roku 2008.
Podle představ ČSSD, na rozdíl od stávajících návrhů ministerstva životního prostředí, pro které ho připravovala Strana zelených, chceme, aby se sazby zvyšovaly o dva roky později. Abychom podniky nezatížili dřív, než budou mít příležitost se připravit. Životní cyklus technologií je 5 až 8 let. Jakmile uběhne pětiletá doba a nevyužijí příležitost, pak ať jsou postiženi vyššími daněmi. Co na daních vybereme, chceme vrátit na kompenzacích. A na rozdíl od Strany zelených nechceme, aby došlo ke snížení odvodů ze sociálního a zdravotního pojištění, protože dvě třetiny odvádějí podniky, a myslíme, že tím by došlo k výraznému přesunu zatížení ekologickými daněmi na občany. Ti by neměli vůbec pocítit dopad ekologických daní.
* Jak by na ně tedy měla ekologická daň působit, aby třeba netopili uhlím nebo vyměnili staré auto?
Jedině pozitivně. Snížíme nejnižší sazbu z daně z příjmu fyzických osob, budeme valorizovat důchody. Pokud bude občan zavádět ekologická opatření se zmiňovanou přímou podporou státu, bude platit nižší daně, dostávat vyšší důchody a sociální dávky, ale nevzrostou mu náklady na energie, protože instaloval ekologická opatření
* Ta ale něco stojí. Sociálně slabší, kteří jezdí starými vozy, protože na nová nemají, budou těžko hledat peníze na auta nová a jiná ekologická zařízení.
ČR díky tomu, že plní kjótský protokol, obdrží díky plnění mezinárodních závazků asi 30 až 50 miliard korun. Tyto prostředky chceme investovat ve prospěch občanů a moderních technologií v domácnostech. I babička, která nemá ani na spolufinancování, může využít služeb zelených investičních fondů, které bychom chtěli zavést i u nás. Leasingové smlouvy by v domácnostech zajišťovaly instalaci nových technologií a výše splátek by byla ve výši současných nákladů na energii.
* Podívejme se nyní na aktuální problémy. Jedním z nejmarkantnějších je nelegální dovoz odpadu, zejména z Německa. Pokud v Evropské unii projde směrnice, která by umožnila dovoz odpadů za účelem spalování k energetickému využití, pak už nebudeme moci vracet kamióny jako dosud.
Tomu se snažíme zabránit, potom by bylo třeba stanovit poplatky. Byly by odstupňované podle toho, z jaké vzdálenosti byl odpad přivezen. Ze zahraničí by se to pak nevyplácelo.
* Dalším problémem je obrovské zvýšení kamiónové dopravy, což nekomplikuje jen situaci na silnicích, ale zatěžuje i životní prostředí.
To nelze řešit způsobem, který původně navrhl ministr dopravy Šimonovský, tedy že rozšíříme dálnici D 1 o další dva pruhy. To byl snad jen vtip. Chceme využít maximálně železnic. Další možnost je otevření labské vodní cesty. Tam je samozřejmě nezbytné upravit splavnost tak, aby z dnešních šesti měsíců bylo Labe splavné alespoň deset. Toho lze docílit tím, že vybudujeme vodní stupeň Prostřední Žleb a v Přelouči zdymadlo. Takto bychom na Labe mohli dostat o 4,5 miliónu tun nákladu ročně více.
* Lodní doprava je však přece jen pomalejší. Myslíte, že bude pro dopravce zajímavá?
V Labské vodní cestě skutečně vidíme obrovský potenciál. Je to spojení se světem. V Hamburgu máme pronajatý přístav. Pokud se něco dováží nebo vyváží prostřednictvím námořní dopravy, tak zpoždění na říční cestě nehraje roli.
* Takže vám výstavba jezů v chráněné krajinné oblasti jako ochránci životního prostředí nevadí?
Vadí. V pozici náměstka ministra životního prostředí jsem byl velmi proti výstavbě dvou jezů, toho Hřenského, který zasahoval do biotopu chráněných rostlin a živočichů a porušoval evropské právo. Navrhujeme proto jen Prostřední Žleb, v tom problém nevidím. Není to žádná děsivá stavba, na našich řekách je to běžná věc a může výrazně pomoci lodní dopravě.
* Vraťme se ještě ke kamiónům. V programu máte omezení jejich jízd o víkendech. Podle novely silničního zákona, která má vstoupit v červenci v platnost, se jich ale o víkendech na silnici dostane více.
Náš program reaguje právě na to, co se podařilo lobbistům prosadit...
* A proč jste tomu nezabránili nyní, koalice má přece ve Sněmovně většinu?
To ano, ale když koaliční ministr nereaguje v Poslanecké sněmovně, ve výborech ani v plénu řádným způsobem, pak těžko můžete nést odpovědnost za chování takového ministra. To je ale náš problém. Chceme to zpřísnit.
* Ale poslanci vaší strany mohli novelu pozměnit.
Nevím, jestli znáte práci v parlamentu, většinou je jeden zpravodaj z každého poslaneckého klubu, pokud je jím například, a teď si sypu popel na vlastní hlavu, pan Schling, tak se určité věci těžko prosazují a unikají nám i informace, že se to vyvíjí špatným směrem.
* Zmínil jste se, že pan Bursík je vaším přítelem. Nedávno vaše strana zveřejnila svůj ekologický program Zelený manifest ČSSD. Už vám ho okomentoval?
Osobně jsem s ním ještě nemluvil, ale vím, že ho viděl. Myslím, že byl relativně spokojen s tím, že máme v ekologické části programu jen málo rozporných bodů. Pokud vím, tak to přijal s radostí.
* A když se podíváte na program zelených, co byste mu vytknul?
Představa, že v roce 2010 zakážeme domácnostem topit hnědým uhlím, je neúnosná. Myslím, že ekonomický nástroj, jaký jsme zvolili my, je efektivnější. Nelíbí se mi ani názor, že by se neměl stavět jez v Prostředním Žlebu, pak totiž nevím, jak chceme dostat takové množství nákladu ze silnic. Dále pak dálnice D 3. Z programu Strany zelených vyplývá, že nechtějí, aby vedla přes údolí Sázavy. Je to hluboké krásné údolí a ten most by byl vysoko. Pokud bude dobře architektonicky řešen, může do krajiny zapadat. Zásadní rozpor je v privatizaci ČEZ.
* V tom se už střetli oba šéfové stran v televizní debatě na ČT. Jste tedy proti privatizaci ČEZ?
Pokud chceme, aby ČEZ investoval víc, než je obvyklé v EU, do rekonstrukce nebo instalace nové elektrárny, a chceme dosáhnout špičkové úrovně, musíme si v něm udržet vliv. Má to i účinek na cenu energie.
* Protiargumentem však je, že pokud by se zprivatizoval ČEZ a vytvořilo se lepší konkurenční prostředí, to samo by v důsledku nutilo firmy snížit ceny energií.
Zavedení konkurence v oblasti energií na území ČR je bezvýznamné, pokud se uvolňuje celý evropský trh. V tomto okamžiku je lepší, když ČEZ bude jedním z výrazných hráčů na evropském trhu, než aby byl rozdroben mezi jiné výrazné hráče postupnou privatizací. Dalším důvodem je reálná cena. Od roku 1993 klesla o 52 procent. Nominální samozřejmě vzrostla.
* Dalším argumentem pro privatizaci je postavení státu. Když ČEZ bude investovat, budou se snižovat jeho zisky a dividendy, které například nyní stát použije na likvidaci povodní. Má tedy stát tlačit ČEZ víc do nákladů na moderní technologie a snížit výnosy z dividend, nebo naopak tlačit ČEZ k co nejvyšším výnosům a posílit státní rozpočet? Není to trochu schizofrenní situace?
Myslím, že to nevadí, to je úloha státu. Ale kdyby ČEZ vlastnila soukromá společnost, jakou bude mít jinou motivaci než zisk? U státu je to i ochrana sociálně slabých obyvatel. Možnosti, jak využít potenciálu ČEZ, jsou obrovské, aniž by ho stát musel prodávat.
* Máte pocit, že se nyní ČEZ sociálně slabých zastává?
Určitě. Privatizací plynárenských závodů obrovsky vzrostla cena plynu. Těžko Transgas cenu pro sociálně slabé sníží, aby lidé netopili kdečím a zlepšilo se životní prostředí. ČEZ ceny elektřiny drží ve srovnání s evropskými státy na nízké hladině. Snad jen Malta a Polsko mají o něco menší ceny. Relativně nízká cena je podle mého především proto, že ČEZ je státní. Jednoznačně v tomto stojím za panem premiérem.
* Váš program se kromě jiného zmiňuje o alternativních pohonech u automobilů. Čím jezdíte?
Fabií.
* A...
Není na plyn.
* V programu máte, že by vláda měla jít v tomto směru příkladem. Věříte, že vládní limuzíny budou jezdit na plyn?
Zavázali jsme se každopádně k tomu, že pro příští vlády a úředníky zavedeme kvóty nejen na alternativní pohon, ale i na třídění odpadu a využití recyklovaných materiálů. Chceme jít touto formou příkladem občanům.
* V programu je jeden bod, kdy nabízíte dvě varianty, ale nestavíte se ani za jednu. Jsou to limity těžby uhlí v Ústeckém kraji. Mají o tom podle vás rozhodnout lidé, kteří tam žijí. Jedna varianta je, že se limity dodrží, a druhá je, že se překročí. Pro jakou variantu jste vy?
Nejproblematičtější je Důl Československé armády, kde je vysoce kvalitní hnědé uhlí a v každém případě, ať budou nebo nebudou prolomeny limity, je hřích ho spalovat. Je to významná kvalitní surovina. Pokud se občané Ústeckého kraje rozhodnou pro další těžbu, byl bych pro chemické využití.
* Dobře, ale ke které variantě se kloníte?
Byl bych radši, aby se neprolomily, ale kdyby ano, jedině za účelem, o kterém jsem mluvil. Pro Českou republiku to není otázka života a smrti, i bez uhlí zajistíme dostatek energie pro všechny.
* V tomto je v ČSSD trochu rozpor, vládní zmocněnec pro severozápadní Čechy Vlastimil Aubrecht by s vámi asi nesouhlasil.
Pan Aubrecht přemýšlí jiným způsobem. Mimo jiné o náhradách pracovních míst. Jak by zajistil propad až 4 tisíc pracovních míst. V tom problém nevidím. I v rámci limitů se bude v lomu těžit až do roku 2017. Pokud během této doby vlády neučiní opatření, která by zamezila skokovému propadu v oblasti zaměstnanosti, jsou to špatné vlády.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
