Právo: S ozónem jsme na tom zatím dobře

Nad Českem byla včera hodnota ozónu 287 Dobsonových jednotek (DU - množství ozónových molekul na jednotku plochy v celém sloupci atmosféry), řekl Právu Martin Staněk ze Sluneční a ozónové observatoře v Hradci Králové. To je podle jeho slov poměrně výrazné zeslabení vůči odpovídajícímu normálu. Přesto je na tom ČR s ozónem celkově lépe než většina Evropy: Paříž měla 269 DU, Brusel 267 DU. Rovněž v létě, kdy mimořádně dlouhá vlna tropických veder spalovala Evropu, byla podle radaru TOMS (Total Ozone Mapping Spectrometer) nad ČR úroveň ozónu v porovnání s uvedenými městy nejvyšší - zatímco v Praze bylo 15. srpna 317 DU, Vídeň měla 310 DU, Paříž 314 DU a Brusel dokonce jen 309 DU. Nynější zářijové nižší hodnoty odpovídají ročnímu cyklu ozónové vrstvy, která v zimě dosahuje minima: zmenšuje se až o polovinu. K zúžení štítu stratosférického ozónu dochází i na severní polokouli, i když známější je tzv. ozónová díra nad jižním pólem. Ozón chrání živé organismy na Zemi tím, že odráží část slunečního a vesmírného záření (viz graf). V důsledku masové produkce freonů a některých dalších plynů na bázi chlóru se tato vrstva začala rozpadat. V 70. letech minulého století jí "zbývalo" jen asi 90 procent a nad jižním pólem v zimě, kdy se tam tvoří tzv. ozónová díra, se ztrácela až polovina. Díky globálním opatřením rozpad ozónové vrstvy v poslední době pokračuje mnohem pomaleji. Nedávno byl dokonce ohlášen zvrat - díra se měla zavírat a někteří vědci usoudili, že destruktivní proces je již zastaven. Již toto úterý, kdy si světová veřejnost připomínala Den ozónu, odborníci věděli, že není důvod k jásotu. Ještě se ale nezaceluje Díra nad Antarktidou se během svého ročního vrcholu v zimních měsících 2002-3 rozdělila na dva téměř samostatné útvary a ani jako celek už nedosáhla velikosti z předchozí sezóny. Převládlo proto přesvědčení, že vrstva má opět "houstnout" a díra se bude postupně zmenšovat. Nejčerstvější měření však ukázala, že již nyní, v polovině září, činí plocha díry 28 miliónů kilometrů čtverečních - je tedy už na začátku kritického období téměř stejně veliká jako loňské maximum (28,8 mil. km). "Už v srpnu byla (ozónová díra) na tento měsíc největší, tak jsme zvědavi, jak se bude vyvíjet dál," uvedl britský vědec Jonathan Shanklin, který patřil v roce 1985 k týmu objevitelů ozónové díry. Dodal však, že "už jsme velmi blízko vrcholu, někdy možná až v řádu desetiletí to nejhorší přejde a začne zacelování". Přízemní ozón v létě zabíjel Zatímco "ochranný" ozón v horních vrstvách atmosféry se ve slunečním záření a za přítomnosti skleníkových plynů rozpadá, přízemní ozón naopak vzniká i v důsledku intenzivního slunečního svitu, což platilo zejména o tomto létě. Rekordně nízký stav tohoto jedovatého ozónu, zaznamenaný v srpnu ve Francii, Belgii, Rakousku a dalších evropských zemích, zřejmě přispěl k části mimořádných úmrtí. Z asi 11,4 tisíce osob, které ve Francii zemřely v důsledku veder, se na vrub extrémním hladinám ozónu připisuje jeden až tři tisíce obětí. Přízemní ozón, jehož množství dosáhlo desetiletého maxima, tu působil spolu s výfukovými plyny z automobilů, kysličníky dusíku a organickými mikročásticemi. "Letošní léto ukázalo, že jsme ještě zdaleka nedospěli k zastavení takových úrovní znečištění ovzduší, které může přímo ohrozit zdraví občanů," upozornila v úterý v Bruselu evropská komisařka Margot Wallströmová. Ten den totiž vstoupilo v platnost nařízení komise o povinnosti členských zemí Evropské unie monitorovat stav ozónu a informovat veřejnost o případných okamžitých rizikových hodnotách. EK rovněž ukládá vládám, aby přistoupily k okamžitě účinným opatřením zejména v automobilovém provozu a všude tam, kde vznikají škodlivé plynné emise.

---

reklama

---