Právo: Sadař prořezal lípu a dostal pokutu
17.3.2003 | PRAHA | Právo
Jarní prořezání stromů se může sadaři prodražit. Stačí, aby úředník na příslušném referátu životního prostředí došel k názoru, že větví bylo ubráno až příliš. Pak už přijde na řadu peněženka, i když třeba jejím majitelem je zkušený zahradník s titulem doktora přírodních věd.
To je totiž případ sedmdesátiletého říčanského důchodce, který prořezal před dvěma lety na zahradě svého domu vznosnou lípu, protože její větve zasahovaly i do vedení elektrického proudu. "Okresní referát životního prostředí pro Prahu-východ mě uznal vinným z přestupku, jímž bylo údajné poškození lípy prořezem. Dostal jsme pokutu tři sta korun a povinnost uhradit náklady správního řízení. To bylo dalších pět stovek. Nezaplatil jsem. Strom jsem nepoškodil. Odvolal jsem se na kraj," řekl Právu důchodce.
Odvolal se až na ministerstvo
Podstatou odvolání v lipovém sporu byla námitka, že znalecký posudek, ve kterém se tvrdilo, že byla lípa prořezem poškozena, nevycházel ze skutečného stavu stromu. Středočeský krajský úřad rozhodnutí okresu loni v únoru zrušil a vrátil věc k došetření zpět ještě k tehdejšímu okresnímu referátu životního prostředí. Úředníci referátu případ došetřili šalamounsky. Rozhodli, že důchodce již nelze trestat, protože od údajného přestupku uplynulo více než rok. Nikoli proto, že se neprovinil. "Podle úředních dokladů jsem strom poškodil, i když poškození neprokázali. A tak jsem se odvolal na ministerstvo životního prostředí," trvá na svém důchodce. Sveřepost přírodovědce je na první pohled nepochopitelná. On však pro ni má své důvody. "Úředníci referátů životního prostředí proti mně použili zákon o ochraně přírody a krajiny. Zjistil jsem, že dává úředníkům moc, která ponižuje vlastnické právo majitelů zahrad. Majitel musí umožňovat úředníkům vstup na svůj pozemek, podřizovat se úřednímu diktátu, co má či nemá na zahradě dělat. To se mi zdá nepřípustné," komentoval důchodce svůj příběh, který se z prořezu lípy proměnil v zápas o změnu zákona, jenž může sadaře potrestat až padesátitisícovou pokutou.
Chystá se novela
"Tuto pravomoc orgány ochrany přírody skutečně mají. Majitel zahrady se vystavuje hrozbě pokuty, pokud bez povolení pokácí strom, který má 130 centimetrů nad zemí obvod osmdesát a více centimetrů. Stejné hrozbě se vystavuje i tehdy, jestliže má na zahradě strom registrovaný jako významný prvek krajiny. Pokutu může dostat i za neodborný prořez stromu. Omezeni ve volném nakládání se zahradou jsou i majitelé okrasných zahrad, které jsou vedeny jako významný krajinný prvek," komentoval zákon o ochraně přírody a krajiny z roku 1992 pracovník ministerstva životního prostředí Jiří Antoš. Připustil, že stížností ze strany sadařů proti zákonu je víc. "Jistou pravdu mají. Vždy záleží na orgánech ochrany přírody, jak individuální případ posoudí. Na novelizaci zákona o ochraně přírody proto pracujeme," konstatoval Antoš s tím, že ministerstvo musí někdy řešit i případy, kdy se zákon zneužívá jako zbraň mezi znesvářenými sousedy
reklama
Odvolal se až na ministerstvo
Podstatou odvolání v lipovém sporu byla námitka, že znalecký posudek, ve kterém se tvrdilo, že byla lípa prořezem poškozena, nevycházel ze skutečného stavu stromu. Středočeský krajský úřad rozhodnutí okresu loni v únoru zrušil a vrátil věc k došetření zpět ještě k tehdejšímu okresnímu referátu životního prostředí. Úředníci referátu případ došetřili šalamounsky. Rozhodli, že důchodce již nelze trestat, protože od údajného přestupku uplynulo více než rok. Nikoli proto, že se neprovinil. "Podle úředních dokladů jsem strom poškodil, i když poškození neprokázali. A tak jsem se odvolal na ministerstvo životního prostředí," trvá na svém důchodce. Sveřepost přírodovědce je na první pohled nepochopitelná. On však pro ni má své důvody. "Úředníci referátů životního prostředí proti mně použili zákon o ochraně přírody a krajiny. Zjistil jsem, že dává úředníkům moc, která ponižuje vlastnické právo majitelů zahrad. Majitel musí umožňovat úředníkům vstup na svůj pozemek, podřizovat se úřednímu diktátu, co má či nemá na zahradě dělat. To se mi zdá nepřípustné," komentoval důchodce svůj příběh, který se z prořezu lípy proměnil v zápas o změnu zákona, jenž může sadaře potrestat až padesátitisícovou pokutou.
Chystá se novela
"Tuto pravomoc orgány ochrany přírody skutečně mají. Majitel zahrady se vystavuje hrozbě pokuty, pokud bez povolení pokácí strom, který má 130 centimetrů nad zemí obvod osmdesát a více centimetrů. Stejné hrozbě se vystavuje i tehdy, jestliže má na zahradě strom registrovaný jako významný prvek krajiny. Pokutu může dostat i za neodborný prořez stromu. Omezeni ve volném nakládání se zahradou jsou i majitelé okrasných zahrad, které jsou vedeny jako významný krajinný prvek," komentoval zákon o ochraně přírody a krajiny z roku 1992 pracovník ministerstva životního prostředí Jiří Antoš. Připustil, že stížností ze strany sadařů proti zákonu je víc. "Jistou pravdu mají. Vždy záleží na orgánech ochrany přírody, jak individuální případ posoudí. Na novelizaci zákona o ochraně přírody proto pracujeme," konstatoval Antoš s tím, že ministerstvo musí někdy řešit i případy, kdy se zákon zneužívá jako zbraň mezi znesvářenými sousedy
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
