Právo: Seifert: tragédie Tater není klimatickou změnou
25.11.2004 | PRAHA | Právo | Václav Pergl |
Silná vichřice, která minulý týden zasáhla Slovensko a v Tatrách napáchala tragické škody, neznamená klimatické změny.
"Tvrdit, že jde o klimatickou změnu, by bylo příliš odvážné a já si to netroufnu. I když se jedná o velkou pohromu, jde o lokální záležitost," řekl Právu Vladimír Seifert z Českého hydrometeorologického ústavu, který předpovídá počasí téměř 45 let.
Jak jsme již uvedli, silný vítr zlikvidoval téměř polovinu z centrální části tatranských lesů, které mají rozlohu 25 000 hektarů. Dalších 12 000 hektarů vítr částečně poškodil. Škody jsou obrovské, po smršti zůstalo na zemi přes 900 000 kubíků dřeva a obnova lesů bude trvat dlouhá desetiletí.
"Vichřici v Tatrách způsobila hluboká tlaková níže, ale opravdu hluboká, která cestovala přes Baltské moře k východu a dále k jihovýchodu," poznamenal Seifert. Vysvětlil, že její střed se dostal severovýchodně od Tater a gradient tlakové níže, tedy změna tlaku v kolmém směru, způsobil silný vítr. "Navíc vítr měl zcela volnou cestu přes polské nížiny. A Tatry byly první překážkou. Dalo by se uvažovat, že šlo o takzvanou bóru, kdy severní vítr stoupal na hřebeny a přes hřebeny se prudce valil dolů. Právě údolí ještě sílu větru zvýšila," řekl Seifert. Podle něj tlakové níže jsou na podzim a začátkem zimy velmi časté a přecházejí právě přes Baltské moře a Polsko k východu.
"Není to tedy nic neobvyklého, ale tlaková níže byla skutečně hluboká, a proto přinesla tak silný vítr s tragickými následky. Čas od času k tomu dojde, ale nelze určit, po kolika letech k tomu dojít může," vysvětlil Seifert.
reklama
Jak jsme již uvedli, silný vítr zlikvidoval téměř polovinu z centrální části tatranských lesů, které mají rozlohu 25 000 hektarů. Dalších 12 000 hektarů vítr částečně poškodil. Škody jsou obrovské, po smršti zůstalo na zemi přes 900 000 kubíků dřeva a obnova lesů bude trvat dlouhá desetiletí.
"Vichřici v Tatrách způsobila hluboká tlaková níže, ale opravdu hluboká, která cestovala přes Baltské moře k východu a dále k jihovýchodu," poznamenal Seifert. Vysvětlil, že její střed se dostal severovýchodně od Tater a gradient tlakové níže, tedy změna tlaku v kolmém směru, způsobil silný vítr. "Navíc vítr měl zcela volnou cestu přes polské nížiny. A Tatry byly první překážkou. Dalo by se uvažovat, že šlo o takzvanou bóru, kdy severní vítr stoupal na hřebeny a přes hřebeny se prudce valil dolů. Právě údolí ještě sílu větru zvýšila," řekl Seifert. Podle něj tlakové níže jsou na podzim a začátkem zimy velmi časté a přecházejí právě přes Baltské moře a Polsko k východu.
"Není to tedy nic neobvyklého, ale tlaková níže byla skutečně hluboká, a proto přinesla tak silný vítr s tragickými následky. Čas od času k tomu dojde, ale nelze určit, po kolika letech k tomu dojít může," vysvětlil Seifert.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
