MF Dnes: Šelmy ohrožují pytláci i někteří myslivci
15.11.2006 | ŠUMAVA | MF Dnes | Václav Janouš |
Zahlédnout na Šumavě rysa, vlka či tetřeva je dnes už velká náhoda. Všechna tato zvířata jsou totiž na pokraji vyhynutí a to především díky pytlákům a některým myslivcům.
Přesto ochránci zvířat a ekologičtí aktivisté věří, že se na Šumavu znovu vrátí, už nyní se zde občas objeví vlk.
Včera uplynulo sto padesát let od zastřelení poslední medvědice žijící na Šumavě. Při lovu, kterého se účastnilo více jak sto lidí, zastřelil sto patnáct kilogramů těžké zvíře lesník Johann Jungwirth blízko Želnavy na Prachaticku, kde je dnes naučná trasa a pomníček.
Medvědí stezka je zároveň nejstarší naučnou stezkou na Šumavě, vede mezi železničními stanicemi Ovesná zhruba tři kilometry západně od Nové Pece a Černý Kříž.
Medvědi i vlci by na Šumavě žít mohli
Začátkem devadesátých let se mezi lesníky na Šumavě o návratu medvědů do národního parku hovořilo, dnes už tato myšlenka příliš stoupenců nemá.
„Medvěd by na Šumavě podmínky pro život měl, stejně jako například vlk, který se zde čas od času objeví, ale pytláci či myslivci ho hned zastřelí. Za poslední roky zabili lidé na Šumavě čtyři vlky,“ řekl aktivista z Hnutí DUHA Jaromír Bláha.
Podobné je to i s rysy ostrovidy. Ještě na konci devadesátých let jich pobíhalo na jižní i západní části Šumavy zhruba sto dvacet, dnes hovoří lesníci o třiceti kusech.
Správa parku čtrnáct rysů označila vysílačkami, osm z nich pravděpodobně zastřelili pytláci. Dnes už lidé na Šumavě ale nechtějí o umělém návratu medvěda do šumavských hvozdů ani slyšet. Bojí se, že by mohli zaútočit na jejich domácí zvířata, dobytek a případně i lidi.
„Pokud by se vrátili přirozenou cestou, nebyl bych proti, ale aby je tady někdo vypouštěl s tím, že si budou hledat potravu u lidských obydlí a ohrožovat lidi, to bych nerad,“ řekl Jaroslav Růžička ze Stožce.
Ekologové tvrdí, že by myslivci a pytláci se střílením šelem, jako jsou vlci či rysi, měli přestat. Právě tato zvířata totiž udržují v přírodě únosnou výši populace takzvané spárkaté zvěře. Kdyby se třeba srnci či jeleni přemnožili, mohli by spásat mladé stromky v listnatých lesích.
I proto Hnutí DUHA nabízí každoročně odměnu padesát tisíc korun tomu, kdo dovede aktivisty na stopu pytláka, který zastřelil rysa.
reklama
Včera uplynulo sto padesát let od zastřelení poslední medvědice žijící na Šumavě. Při lovu, kterého se účastnilo více jak sto lidí, zastřelil sto patnáct kilogramů těžké zvíře lesník Johann Jungwirth blízko Želnavy na Prachaticku, kde je dnes naučná trasa a pomníček.
Medvědí stezka je zároveň nejstarší naučnou stezkou na Šumavě, vede mezi železničními stanicemi Ovesná zhruba tři kilometry západně od Nové Pece a Černý Kříž.
Medvědi i vlci by na Šumavě žít mohli
Začátkem devadesátých let se mezi lesníky na Šumavě o návratu medvědů do národního parku hovořilo, dnes už tato myšlenka příliš stoupenců nemá.
„Medvěd by na Šumavě podmínky pro život měl, stejně jako například vlk, který se zde čas od času objeví, ale pytláci či myslivci ho hned zastřelí. Za poslední roky zabili lidé na Šumavě čtyři vlky,“ řekl aktivista z Hnutí DUHA Jaromír Bláha.
Podobné je to i s rysy ostrovidy. Ještě na konci devadesátých let jich pobíhalo na jižní i západní části Šumavy zhruba sto dvacet, dnes hovoří lesníci o třiceti kusech.
Správa parku čtrnáct rysů označila vysílačkami, osm z nich pravděpodobně zastřelili pytláci. Dnes už lidé na Šumavě ale nechtějí o umělém návratu medvěda do šumavských hvozdů ani slyšet. Bojí se, že by mohli zaútočit na jejich domácí zvířata, dobytek a případně i lidi.
„Pokud by se vrátili přirozenou cestou, nebyl bych proti, ale aby je tady někdo vypouštěl s tím, že si budou hledat potravu u lidských obydlí a ohrožovat lidi, to bych nerad,“ řekl Jaroslav Růžička ze Stožce.
Ekologové tvrdí, že by myslivci a pytláci se střílením šelem, jako jsou vlci či rysi, měli přestat. Právě tato zvířata totiž udržují v přírodě únosnou výši populace takzvané spárkaté zvěře. Kdyby se třeba srnci či jeleni přemnožili, mohli by spásat mladé stromky v listnatých lesích.
I proto Hnutí DUHA nabízí každoročně odměnu padesát tisíc korun tomu, kdo dovede aktivisty na stopu pytláka, který zastřelil rysa.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
