Právo: Sever dělá z hornictví turistické lákadlo
31.10.2006 | KRUŠNÉ HORY | Právo | Šárka Tonarová |
Sever Čech se rozhodl udělat turistické lákadlo z hornictví. Těžba a její historie jsou ústředním tématem vznikajících muzeí a prohlídkových okruhů.
Zatím posledním místem, kde se začínají opravovat staré štoly, jsou Vejprty na Chomutovsku. Sanační práce čekají na zavalený vstup do někdejší rudné štoly. Do dvou let by staré důlní dílo mohlo být přístupné veřejnosti.
Příští rok Měděnec
Už příští rok by turisté mohli navštívit tajemný svět podzemí štolou Marie Pomocné v Měděnci na Chomutovsku. Měděnou rudu těžili v kopci Mědník horníci už v sedmnáctém století. Veřejnost se do štoly na jižním svahu poprvé podívala v roce 1910.
Prohlídka přístupných chodeb se zeleně jiskřícími povlaky trvala hodinu. Po válce se štola uzavřela, a to až do roku 1994. Na tři roky ji pak zpřístupnila nadace Georgia Agricoly. Nyní opravu starého hornického díla zajišťují geologové z karlovarské přírodovědné společnosti Goethe. „Zabezpečíme ústí štoly a po Novém roce opatříme chodby stabilním osvětlením. V květnu by mohla začít sloužit veřejnosti,“ řekl Právu geolog Petr Bohdálek.
V turistický cíl by chtěla změnit štoly také obec Hora Sv. Kateřiny na Mostecku. Zájem vzbuzuje staré dílo už několik let. Spekuluje se totiž o tom, že se ve stometrových šachtách pod hladinou vody ukrývá Jantarová komnata, kterou ukořistila nacistická vojska za 2. světové války v Petrodvorci u Petrohradu. Dodnes se ji nepodařilo najít.
K největším projektům s hornickou tématikou patří připravovaný skanzen v areálu bývalého hlubinného dolu Julius III na Mostecku. Vybudováním muzea se vyřeší rekultivace poničeného území i jeho následné využití. Autoři projektu by návštěvníkům rádi představili kromě hlubinného dobývání také zvyky, tradice a obyčeje hornického stavu. Vlastní expozice se dočká také rudné dobývání v Krušných horách a povrchová těžba uhlí. Fotografie, mapy a další dokumenty přiblíží turistům dlouhou cestu od devastace krajiny po její rekultivaci. Neoddělitelnou součástí stálé výstavy bude také prezentace chemického průmyslu, který s hornictvím úzce souvisí.
Svůj půvab mají i staré těžební věže. Na této úvaze stojí projekt Montanregion Erzgebirge, jehož autoři se pokoušejí dostat Krušné hory na seznam světového dědictví UNESCO. „Projekt Montanregion Krušnohoří má za úkol shromáždit dostupné materiály, které vysvětlí, že české Krušnohoří jako průmyslová kulturní krajina s výraznou historickou tradicí splňuje přísná kritéria pro zápis do světového přírodního a kulturního dědictví lidstva,“ tvrdí autoři.
Ve studii upozorňují nejen na hrady, zámky a lázně, ale zejména na technické památky a zajímavosti. „Snad nikde v České republice není tolik technických staveb pohromadě jako právě v Krušných horách a v Podkrušnohoří,“ shodují se.
Na severu Čech jsou kromě starých štol také umělé vodní nádrže i plavební kanály, železniční mosty, porcelánky a sklárny.
reklama
Příští rok Měděnec
Už příští rok by turisté mohli navštívit tajemný svět podzemí štolou Marie Pomocné v Měděnci na Chomutovsku. Měděnou rudu těžili v kopci Mědník horníci už v sedmnáctém století. Veřejnost se do štoly na jižním svahu poprvé podívala v roce 1910.
Prohlídka přístupných chodeb se zeleně jiskřícími povlaky trvala hodinu. Po válce se štola uzavřela, a to až do roku 1994. Na tři roky ji pak zpřístupnila nadace Georgia Agricoly. Nyní opravu starého hornického díla zajišťují geologové z karlovarské přírodovědné společnosti Goethe. „Zabezpečíme ústí štoly a po Novém roce opatříme chodby stabilním osvětlením. V květnu by mohla začít sloužit veřejnosti,“ řekl Právu geolog Petr Bohdálek.
V turistický cíl by chtěla změnit štoly také obec Hora Sv. Kateřiny na Mostecku. Zájem vzbuzuje staré dílo už několik let. Spekuluje se totiž o tom, že se ve stometrových šachtách pod hladinou vody ukrývá Jantarová komnata, kterou ukořistila nacistická vojska za 2. světové války v Petrodvorci u Petrohradu. Dodnes se ji nepodařilo najít.
K největším projektům s hornickou tématikou patří připravovaný skanzen v areálu bývalého hlubinného dolu Julius III na Mostecku. Vybudováním muzea se vyřeší rekultivace poničeného území i jeho následné využití. Autoři projektu by návštěvníkům rádi představili kromě hlubinného dobývání také zvyky, tradice a obyčeje hornického stavu. Vlastní expozice se dočká také rudné dobývání v Krušných horách a povrchová těžba uhlí. Fotografie, mapy a další dokumenty přiblíží turistům dlouhou cestu od devastace krajiny po její rekultivaci. Neoddělitelnou součástí stálé výstavy bude také prezentace chemického průmyslu, který s hornictvím úzce souvisí.
Svůj půvab mají i staré těžební věže. Na této úvaze stojí projekt Montanregion Erzgebirge, jehož autoři se pokoušejí dostat Krušné hory na seznam světového dědictví UNESCO. „Projekt Montanregion Krušnohoří má za úkol shromáždit dostupné materiály, které vysvětlí, že české Krušnohoří jako průmyslová kulturní krajina s výraznou historickou tradicí splňuje přísná kritéria pro zápis do světového přírodního a kulturního dědictví lidstva,“ tvrdí autoři.
Ve studii upozorňují nejen na hrady, zámky a lázně, ale zejména na technické památky a zajímavosti. „Snad nikde v České republice není tolik technických staveb pohromadě jako právě v Krušných horách a v Podkrušnohoří,“ shodují se.
Na severu Čech jsou kromě starých štol také umělé vodní nádrže i plavební kanály, železniční mosty, porcelánky a sklárny.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
