Právo: Severočeské doly: Chceme jen výměnu uhlí za uhlí
24.7.2008 | CHOMUTOV | Právo | Šárka Tonarová |
Ani tunu uhlí navíc nezískají Severočeské doly Chomutov (SD) případnou korekcí ekologických limitů těžby v lokalitě lomu Bílina. Tvrdí to šéf odboru komunikace SD Vladimír Budinský. Reaguje tak na informace, které se objevují v interpretacích dosud nezveřejněné zprávy takzvané Pačesovy komise.
Ta s uhlím pro výrobu elektřiny sice počítá, nepředpokládá však prolomení limitů. SD oponuje, že v jejím případě se o překročení limitů nejedná, protože jde jen o úpravu čáry na mapě a výměnu jedné části ložiska za druhou.
„Nezískáme ani tunu navíc. Uhlí nám na tomto dole vystačí do roku 2037. Korekce, o kterou usilujeme, se dá charakterizovat jako výměna uhlí za uhlí. Zjednodušeně řečeno: vytěžíme v ekologicky zdevastované lokalitě 30 miliónů tun, které obětujeme ochraně životního prostředí obce Braňany,“ řekl Právu Budinský. Hraje se přesně o 31,8 miliónu tun hnědého uhlí z jižní části dobývacího prostoru. Za ně chce SD stejné množství fosilního paliva na severu. „Znamená to, že tak jako tak, vytěžíme plánovaných 202,2 miliónů tun uhlí,“ tvrdí Budinský. Reálné to však je pouze za předpokladu, že vláda kývne na korekci linie limitů.
Návrh SD vychází ze studie někdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala.
„V ní uvedl, že v této lokalitě v pravém slova smyslu o limit těžby nešlo, protože se mělo těžit po obou stranách pomyslné čáry. Od východu postupovala povrchová těžba a od západu těžba hlubinná, která skončila z ekonomických důvodů v polovině devadesátých let,“ upřesnil Budinský.
Usnesení vlády z roku 1991 předpokládalo přiblížení těžby k obci Braňany na 250 metrů. Doly se s tamní radnicí dohodly, že okraj posunou dál od obce, a to na 650 metrů.
„Uhlí, které kvůli tomu musíme nechat na místě, je možné bezkonfliktně kompenzovat těžbou v severní části za současnou hranicí limitu. Toto území je neobydlené, pusté a zdevastované právě hlubinnou těžbou. Záměr jsme ekologicky zdůvodnili a souhlasí s ním i obce,“ doplnil Budinský. Proti nebyl ani Hospodářský výbor PSP ČR při svém výjezdním zasedání na Dole Bílina letos v květnu.
Doly jsou přesvědčené, že vláda může bez střetu se svým programovým prohlášením a koaliční dohodou rozhodnout o úpravě sedmnáct let starého dokumentu.
„Nemění množství vytěženého uhlí a nemění tedy ani podstatu limitů z roku 1991. Tím, že nejde o navýšení těžby uhlí, jde o řešení, které je také CO2 neutrální. Nedojde ke zvýšení množství vypouštěného skleníkového plynu. Jde jen o úpravu jedné z příloh,“ uzavřel Budinský. Pozměněnou těžební mapu by definovaly vrcholové body, což podle těžařů umožní snadnou kontrolu.
***
Uhlí, které musíme nechat na místě, je možné bezkonfliktně kompenzovat těžbou v severní části za současnou hranicí limitu. Toto území je neobydlené, pusté a zdevastované právě hlubinnou těžbou Vladimír Budinský, SD Chomutov
reklama
„Nezískáme ani tunu navíc. Uhlí nám na tomto dole vystačí do roku 2037. Korekce, o kterou usilujeme, se dá charakterizovat jako výměna uhlí za uhlí. Zjednodušeně řečeno: vytěžíme v ekologicky zdevastované lokalitě 30 miliónů tun, které obětujeme ochraně životního prostředí obce Braňany,“ řekl Právu Budinský. Hraje se přesně o 31,8 miliónu tun hnědého uhlí z jižní části dobývacího prostoru. Za ně chce SD stejné množství fosilního paliva na severu. „Znamená to, že tak jako tak, vytěžíme plánovaných 202,2 miliónů tun uhlí,“ tvrdí Budinský. Reálné to však je pouze za předpokladu, že vláda kývne na korekci linie limitů.
Návrh SD vychází ze studie někdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala.
„V ní uvedl, že v této lokalitě v pravém slova smyslu o limit těžby nešlo, protože se mělo těžit po obou stranách pomyslné čáry. Od východu postupovala povrchová těžba a od západu těžba hlubinná, která skončila z ekonomických důvodů v polovině devadesátých let,“ upřesnil Budinský.
Usnesení vlády z roku 1991 předpokládalo přiblížení těžby k obci Braňany na 250 metrů. Doly se s tamní radnicí dohodly, že okraj posunou dál od obce, a to na 650 metrů.
„Uhlí, které kvůli tomu musíme nechat na místě, je možné bezkonfliktně kompenzovat těžbou v severní části za současnou hranicí limitu. Toto území je neobydlené, pusté a zdevastované právě hlubinnou těžbou. Záměr jsme ekologicky zdůvodnili a souhlasí s ním i obce,“ doplnil Budinský. Proti nebyl ani Hospodářský výbor PSP ČR při svém výjezdním zasedání na Dole Bílina letos v květnu.
Doly jsou přesvědčené, že vláda může bez střetu se svým programovým prohlášením a koaliční dohodou rozhodnout o úpravě sedmnáct let starého dokumentu.
„Nemění množství vytěženého uhlí a nemění tedy ani podstatu limitů z roku 1991. Tím, že nejde o navýšení těžby uhlí, jde o řešení, které je také CO2 neutrální. Nedojde ke zvýšení množství vypouštěného skleníkového plynu. Jde jen o úpravu jedné z příloh,“ uzavřel Budinský. Pozměněnou těžební mapu by definovaly vrcholové body, což podle těžařů umožní snadnou kontrolu.
***
Uhlí, které musíme nechat na místě, je možné bezkonfliktně kompenzovat těžbou v severní části za současnou hranicí limitu. Toto území je neobydlené, pusté a zdevastované právě hlubinnou těžbou Vladimír Budinský, SD Chomutov
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
