MF Dnes: Šimpanzi vymírají. Zmizí z divočiny za půlstoletí
3.7.2004 | PRAHA | MF Dnes | Eva Bobůrková |
Šimpanzi mizí z přírody mnohem rychleji, než se vědci dosud domnívali. Některé poddruhy mohou vyhynout již během 17-23 let, za padesát let už podle vědců zcela vymizí všichni nejbližší příbuzní člověka.
Šimpanzí populace v Africe klesly za sto let z dvou milionů na sto padesát tisíc. Jedním z nejohroženějších šimpanzích poddruhů je šimpanz nigerijský (Pan troglodytes vellerosus), v divočině žije už jen 8000 jedinců. Výsledky průzkumu z afrických rezervací, které nedávno zazněly na konferenci ochranářských organizací v Johannesburgu, shrnují i příčiny tak rychlého vymírání všech čtyř poddruhů: nelegální lov a konzumace šimpanzího masa, nemoci, odlesňování země a jiné lidské zásahy do přírody. "Situace je mnohem kritičtější, než jsme mysleli," varuje americká antropoložka a koordinátorka výzkumu Norm Rosenová z Kalifornské univerzity ve zprávě nadace Born Free.
Osiřelá mláďata
Jak vědci počítali divoce žijící šimpanze? Podle počtu nalezených osiřelých šimpanzích mláďat. Rosenová vychází z předpokladu, že na každého sirotka, který se dostane do péče pracovníků přírodních rezervací, připadá deset zabitých šimpanzů ve volné přírodě. "Vidíme, jak opuštěných mláďat přibývá, a víme, že to znamená vážné narušení divoce žijící populace," dodala Rosenová. V současnosti se v devatenácti národních parcích starají přibližně o 670 zraněných nebo osiřelých šimpanzů, což je o polovinu víc než před třemi roky. Vědci vytvořili počítačový model, jenž jim pomohl odhadnout početnost volně žijících populací i tempo jejich zmenšování.
Došli k tomu, že šimpanz nigerijský žijící převážně v Nigérii a Kamerunu vyhyne během příštích 17 až 23 let, ostatní tři poddruhy (P. troglodytes troglodytes, P. troglodytes verus, P. troglodytes schweinfurthii) mají před sebou jen o něco delší budoucnost - zcela vymizí během 41-53 let.
Třetí šimpanz
Vymírání šimpanzů by přitom mělo být pro člověka obzvlášť bolestné - evoluční biologové je považují za naše nejbližší příbuzné, člověk má k šimpanzům geneticky blíž než šimpanzi ke gorilám.
Od našeho společného předka se lidé oddělili někdy před 4-7 miliony let a zřejmě máme společných 98-99,4 procenta genomu. Tento fakt dokonce podnítil známého amerického biologa Jareda Diamonda k tomu, že lidský druh začal nazývat termínem "třetí šimpanz", a naopak se uvažovalo o zařazení šimpanzů do rodu Homo.
Zatímco vědci nyní horlivě pracují na přečtení genomu šimpanze, ve volné přírodě patří dál k terčům lovu a oblíbené divočině na talíři a dál ubývá prostoru k jejich životu.
Stejně jako šimpanzi jsou postiženi i další velcí primáti - gorily a orangutani.
Počet orangutanů žijících na ostrově Sumatra například poklesl o 46 procent v letech 1992-99 a o další polovinu do roku 2003. Odhady říkají, že dnes už zbylo pouze čtyři až šest tisíc orangutaních jedinců.
Podobně jsou na tom i gorily světoznámá ochránkyně primátů Jane Goodallová nabádala na konferenci v Johannesburgu, že v divočině už žije jen pět tisíc goril východních a nížinných. Nestane-li se něco, budou podle ní primáti za dvacet let přežívat už jen v rezervacích.
reklama
Osiřelá mláďata
Jak vědci počítali divoce žijící šimpanze? Podle počtu nalezených osiřelých šimpanzích mláďat. Rosenová vychází z předpokladu, že na každého sirotka, který se dostane do péče pracovníků přírodních rezervací, připadá deset zabitých šimpanzů ve volné přírodě. "Vidíme, jak opuštěných mláďat přibývá, a víme, že to znamená vážné narušení divoce žijící populace," dodala Rosenová. V současnosti se v devatenácti národních parcích starají přibližně o 670 zraněných nebo osiřelých šimpanzů, což je o polovinu víc než před třemi roky. Vědci vytvořili počítačový model, jenž jim pomohl odhadnout početnost volně žijících populací i tempo jejich zmenšování.
Došli k tomu, že šimpanz nigerijský žijící převážně v Nigérii a Kamerunu vyhyne během příštích 17 až 23 let, ostatní tři poddruhy (P. troglodytes troglodytes, P. troglodytes verus, P. troglodytes schweinfurthii) mají před sebou jen o něco delší budoucnost - zcela vymizí během 41-53 let.
Třetí šimpanz
Vymírání šimpanzů by přitom mělo být pro člověka obzvlášť bolestné - evoluční biologové je považují za naše nejbližší příbuzné, člověk má k šimpanzům geneticky blíž než šimpanzi ke gorilám.
Od našeho společného předka se lidé oddělili někdy před 4-7 miliony let a zřejmě máme společných 98-99,4 procenta genomu. Tento fakt dokonce podnítil známého amerického biologa Jareda Diamonda k tomu, že lidský druh začal nazývat termínem "třetí šimpanz", a naopak se uvažovalo o zařazení šimpanzů do rodu Homo.
Zatímco vědci nyní horlivě pracují na přečtení genomu šimpanze, ve volné přírodě patří dál k terčům lovu a oblíbené divočině na talíři a dál ubývá prostoru k jejich životu.
Stejně jako šimpanzi jsou postiženi i další velcí primáti - gorily a orangutani.
Počet orangutanů žijících na ostrově Sumatra například poklesl o 46 procent v letech 1992-99 a o další polovinu do roku 2003. Odhady říkají, že dnes už zbylo pouze čtyři až šest tisíc orangutaních jedinců.
Podobně jsou na tom i gorily světoznámá ochránkyně primátů Jane Goodallová nabádala na konferenci v Johannesburgu, že v divočině už žije jen pět tisíc goril východních a nížinných. Nestane-li se něco, budou podle ní primáti za dvacet let přežívat už jen v rezervacích.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
