https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/co-pisi-jini/siri-se-invazni-rostliny-pomahaji-jim-i-povodne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Právo: Šíří se invazní rostliny, pomáhají jim i povodně

7.8.2008 | PRAHA | Právo
Českou krajinu zaplavují nepůvodní, invazní rostliny. Nahrazují přirozenou skladbu místní flóry.
 
V šíření jim pomáhají také opakované povodně z uplynulých let. Díky nim se v přírodě výrazně daří třeba akátům, křídlatce a bolševníku. Záplavy přenášejí obrovské množství semen do nových lokalit. Pokud v nich existují příhodné podmínky, rostliny tam zakoření a vytvoří novou kolonii.

Likvidace je zdlouhavá, mnohdy neúčinná. Sázka na opakované postřiky herbicidy jistotu, že bude rostlina zničena, nedávají.

Ideální koryta řek

Ideálním místem pro šíření rostlin jsou koryta řek, shodují se biologové.
Když přijde větší voda, strhne více zeminy a uvolní prostor pro nezvané hosty. Vytrvalé plevele se dobře uchycují i na zanedbaných plochách kolem zaplavených obcí.

„Typickým příkladem je netykavka žláznatá,“ řekla Právu agroekoložka Kateřina L. Brettschneiderová z ústavu krajinné a aplikované ekologie Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.

Pro českou krajinu nepůvodní rostlina na novém místě ničí původně pestrou vegetaci. Na jižní Moravě ji lze nalézt například na březích řeky Svratky v úseku od Veverské Bítýšky proti proudu až do Tišnova.

Boj s křídlatkou

Na severu Moravy a ve Slezsku břehy Odry, Morávky, Ostravice a Olše zase zaplavila křídlatka česká a křídlatka japonská. Stěhuje se navíc až do horských oblastí. „Záplavy z roku 1997 spláchly vegetaci kolem toků v povodí Odry, čímž se pro křídlatku, která se velmi dobře množí kořenovými oddenky i úlomky, uvolnilo místo. Odpozorovala jsem, že v některých oblastech stanoviště obsadila až ze sta procent. Likviduje se úporně,“ řekla Právu ostravská botanička Zdenka Prymusová. Podle mluvčí moravskoslezského krajského úřadu Barbary Odstrčilíkové křídlatka, která dorůstá až do čtyřmetrové výšky, zabírá pod Beskydami asi 350 hektarů plochy.

Její likvidaci na území chráněných krajinných oblastí Beskydy a Poodří řeší několik projektů. Ten pro povodí Morávky bude stát zhruba 28 miliónů korun, dvě třetiny z toho jdou z evropských fondů.

Akáty a kejklířka

Změnu ve skladbě flóry zaznamenali botanici také po povodních v roce 2002 na Berounce.
„Velká voda odnesla bahno a na odkrytých štěrkových plotnách se okamžitě uchytily akáty. Likvidovali jsme je poté jako náletové dřeviny,“ řekl Právu Pavel Veverka z plzeňského Povodí Vltavy.

Jiné rostliny v krajině zaznamenávají po povodních i v Orlických horách. Například v Dobré se rozšířila nepůvodní kejklířka skvrnitá. Její semena byla v zemině, která nahradila spláchnutý materiál.

„Lidé ji rádi pěstují na zahrádkách. Je to jednoletka, nedomnívám se proto, že by se tam měla významně rozšířit,“ uvedla bioložka Kateřina Pálková ze Správy chráněné krajinné oblasti Orlické hory.

Povodně v roce 1997 výjimečně i pomáhaly. Třeba česneku hranatému. „Vzácná rostlina se před záplavami na loukách podél řeky Moravy objevovala ojediněle. Ale v roce 1998 jsme zjistili, že na Otrokovicku a u Spytihněvi začíná růst v hojném počtu,“ sdělila Právu botanička Marie Elsnerová. Určitou prospěšnost povodní připouští také botanik olomouckého občanského sdružení Sagittaria Michal Krátký: „Na Moravě přispěly i k vyrovnání dlouhodobého deficitu vláhy na některých vysychajících mokřadech, což vedlo k obnově původního biotopu.“ K invazním rostlinám nebezpečným pro krajinu pak přiřadil slunečnici topinambur, obsazující štěrkové náplavy v Litovelském Pomoraví, a bolševnik velkolepý, zaplavující některá pole mezi Rudou nad Moravou a Bohdíkovem.

reklama

tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist