MF Dnes: Skládka hrozí ekologickou havárií
3.12.2004 | ŽÍŠOV | MF Dnes | Antonín Pelíšek |
Jihočeský krajský úřad se otočil zády k černé skládce nebezpečného odpadu v Žíšově na Táborsku, která ohrožuje zdraví lidí. Ačkoliv v březnu slíbil, že pomůže s její likvidací, teď rozeslal oznámení účastníkům řízení, že ze zákona není za tuto věc odpovědný.
Lidé z obecní samosprávy skřípou zuby. Za deset let, kdy tři stovky sudů s jedovatou látkou složil v areálu společnosti Sempra Praha v Žíšově německý podnikatel Adolf Gorski, se nestalo zhola nic. Nepomohl okresní a teď ani krajský úřad. Obce na likvidaci peníze nemají.
„Podle zákona o vodách se nás záležitost netýká. Je to věc obcí, právě jsem podepsal dopis, ve kterém to vysvětlujeme,“ uvedl šéf životního prostředí Jihočeského krajského úřadu Karel Černý. Zabývat by se měla podle něho problémem Česká inspekce životního prostředí.
Ta se přitom nebezpečným odpadem už několikrát zabývala. Také ministerstvo životního prostředí, táborský okresní úřad a dokonce i soudy.
„Obyčejný člověk to nepochopí. Jenom kolik se nad touto kauzou strávilo času, rozeslalo dopisů a projelo benzinu,“ posteskl si Jan Mošnička z odboru životního prostředí soběslavské radnice, kam Žíšov spadá. Zoufalý je žíšovský starosta Jan Dvořák. „Sudy začínají praskat, plechové garáže, kde jsou uloženy, se rozpadávají, nebezpečné látky začínají prosakovat do země,“ uvedl. Upozornil, že pokud se až do této doby odhadovala likvidace na dva miliony, za čas bude stát očištění místa desetkrát tolik. Ohrožené jsou totiž spodní vody. Městský úřad v Soběslavi nová reakce krajského úřadu překvapila. „V březnu jsme měli s jeho zástupci schůzku, na které slíbili, že likvidaci zaplatí. Nechápu, že za deset let žádná instituce nedokázala třeba cestou pokut dotlačit majitele areálu k nápravě,“ poznamenal Mošnička.
Vyčkávací taktiku zvolili všichni. „Nechali jsme k tomu dělat právní rozbor. Myslíme si, že to patří do kompetence kraje,“ řekla Jarmila Krebsová z tiskového odboru ministerstva životního prostředí. „Zadali jsme k tomu právní analýzu. Výsledek ještě nemáme,“ uvedl vedoucí českobudějovické České inspekce životního prostředí Ladislav Krátký.
Ruce pryč dává majitel areálu. „Je to tady opravdu jako v Kocourkově. Zvažujeme žalobu na stát. Pro nás je areál majetek, který nepotřebujeme a kterého se kvůli sudům nemůžeme zbavit,“ tvrdí ředitel Sempry Praha Milan Šmíd.
Sempra v počátcích koupila areál od Pozemkového fondu a pronajala dnes zemřelému podnikateli, který do něho nechal navézt sudy z Německa. Dovozce je deklaroval jako surovinu k výrobě a podvedl celníky. Podle znalců obsahují sudy toxický odpad výbušného charakteru. Dovozce ale nedokázala najít česká ani německá policie.
Loni sice o areál i se sudy projevil zájem podnikatel z Tábora, který chtěl v lokalitě postavit recyklační středisko na stavební suť. Stavební úřad mu ale projekt nepovolil kvůli malé kapacitě přístupové silnice.
Areál v Žíšově si v loňském roce prohlédl ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Jeho úřad se totiž chlubí projektem odstraňování starých ekologických zátěží, který platí Fond národního majetku.
„Odstraňování starých zátěží je důležité nejen pro kvalitu vod a půdy, ale především pro zdraví lidí,“ konstatovala náměstkyně ministra životního prostředí Ivana Jirásková. Malá obec u Veselí nad Lužnicí má v tomto případě smůlu. Žíšov mezi vytipovanými devíti tisíci lokalitami není. Týkají se jen pozůstatků po průmyslu a míst, která využívala Sovětská armáda.
reklama
„Podle zákona o vodách se nás záležitost netýká. Je to věc obcí, právě jsem podepsal dopis, ve kterém to vysvětlujeme,“ uvedl šéf životního prostředí Jihočeského krajského úřadu Karel Černý. Zabývat by se měla podle něho problémem Česká inspekce životního prostředí.
Ta se přitom nebezpečným odpadem už několikrát zabývala. Také ministerstvo životního prostředí, táborský okresní úřad a dokonce i soudy.
„Obyčejný člověk to nepochopí. Jenom kolik se nad touto kauzou strávilo času, rozeslalo dopisů a projelo benzinu,“ posteskl si Jan Mošnička z odboru životního prostředí soběslavské radnice, kam Žíšov spadá. Zoufalý je žíšovský starosta Jan Dvořák. „Sudy začínají praskat, plechové garáže, kde jsou uloženy, se rozpadávají, nebezpečné látky začínají prosakovat do země,“ uvedl. Upozornil, že pokud se až do této doby odhadovala likvidace na dva miliony, za čas bude stát očištění místa desetkrát tolik. Ohrožené jsou totiž spodní vody. Městský úřad v Soběslavi nová reakce krajského úřadu překvapila. „V březnu jsme měli s jeho zástupci schůzku, na které slíbili, že likvidaci zaplatí. Nechápu, že za deset let žádná instituce nedokázala třeba cestou pokut dotlačit majitele areálu k nápravě,“ poznamenal Mošnička.
Vyčkávací taktiku zvolili všichni. „Nechali jsme k tomu dělat právní rozbor. Myslíme si, že to patří do kompetence kraje,“ řekla Jarmila Krebsová z tiskového odboru ministerstva životního prostředí. „Zadali jsme k tomu právní analýzu. Výsledek ještě nemáme,“ uvedl vedoucí českobudějovické České inspekce životního prostředí Ladislav Krátký.
Ruce pryč dává majitel areálu. „Je to tady opravdu jako v Kocourkově. Zvažujeme žalobu na stát. Pro nás je areál majetek, který nepotřebujeme a kterého se kvůli sudům nemůžeme zbavit,“ tvrdí ředitel Sempry Praha Milan Šmíd.
Sempra v počátcích koupila areál od Pozemkového fondu a pronajala dnes zemřelému podnikateli, který do něho nechal navézt sudy z Německa. Dovozce je deklaroval jako surovinu k výrobě a podvedl celníky. Podle znalců obsahují sudy toxický odpad výbušného charakteru. Dovozce ale nedokázala najít česká ani německá policie.
Loni sice o areál i se sudy projevil zájem podnikatel z Tábora, který chtěl v lokalitě postavit recyklační středisko na stavební suť. Stavební úřad mu ale projekt nepovolil kvůli malé kapacitě přístupové silnice.
Areál v Žíšově si v loňském roce prohlédl ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Jeho úřad se totiž chlubí projektem odstraňování starých ekologických zátěží, který platí Fond národního majetku.
„Odstraňování starých zátěží je důležité nejen pro kvalitu vod a půdy, ale především pro zdraví lidí,“ konstatovala náměstkyně ministra životního prostředí Ivana Jirásková. Malá obec u Veselí nad Lužnicí má v tomto případě smůlu. Žíšov mezi vytipovanými devíti tisíci lokalitami není. Týkají se jen pozůstatků po průmyslu a míst, která využívala Sovětská armáda.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
