MF Dnes: Školy v kraji se vrhly na ekologii
25.5.2005 | HRADEC KRÁLOVÉ | MF Dnes | Magdalena Sodomková |
V šestnácti obcích východních Čech promění žáci základních škol anonymní školní prostranství v oázy klidu, zasadí desítky stromů, opraví zdevastované památky, vyčistí studánky nebo postaví alternativní zdroje energie.
Z padesáti šesti projektů uspělo jen z Hradeckého kraje deset škol. Nadace Partnerství, středisko ekologické výchovy Sever a Ekocentrum Paleta nyní školám zajistí 700 000 korun k tomu, aby se do konce listopadu náčrty a rysy staly skutečností. Cestu, po níž původně vedla hranice panství hraběte F. A. Šporka, budou zvelebovat žáci prvního stupně Základní školy Kocbeře v Podkrkonoší.
„Stezku lemuje asi dvacet hraničních kamenů. Některé působí docela jako obyčejné patníky, na jiných kvádrech ukončených půlkruhem je ještě znatelný rozšířený kříž Šporkova znaku,“ říká ředitelka školy Sofia Hladíková.
S nápadem přišlo několik milovníků historie z obce a okolí. „Děti se do práce pustily s chutí, bylo to pro ně dobrodružství. Přesto, že se historická stezka vine mezi Kocbeřemi a Kohoutovem kolem starého německého hřbitova a je z oken školy na dohled, žáci o ní mnohdy ani nevěděli. Nyní připravují naučné tabule a brzy budou největšími znalci v širokém okolí,“ míní ředitelka.
Podobně jako v Kocbeřích i v Machově na Broumovsku se nejen uklízí a čistí příroda, ale také pátrá po minulosti. Machovští patří mezi zkušené harcovníky v podobných soutěžích. „Už vloni jsme vyhráli s projektem Ať žije naše náměstí!, jímž jsme pomáhali obecnímu úřadu zazelenit prostranství před školou. Letos pokračujeme dál, chtěli bychom opravit prastarou chátrající studánku Pod Borem,“ říká Helena Martincová, ředitelka Základní školy v Machově. Studánka byla naposledy opravena na konci 70. let minulého století, její historie ale sahá hlouběji. „Žáci pátrali a podařilo se studánku doložit k roku 1870. Protože neznáme žádnou pověst, která by se k ní vázala, vyhlásili jsme sloh o nejlepší pohádku,“ říká Martincová.
Porota nejlépe finančně ohodnotila návrhy, které nejen splňovaly požadavek zušlechtění veřejného prostranství, ale hlavně, na kterých porotci viděli snahu o porozumění mezi žáky, učiteli i městem. „Chtěli jsme, aby přispěly k nápravě přístupu z éry socialismu, kdy o veřejné věci neměl nikdo zájem. Například Základní škola v Suchovršicích zapojila do projektu hasiče, obec i školu. Pořádali dokonce schůzku s domácím občerstvením,“ říká Hana Kulichová ze Střediska ekologické výchovy Sever, která zasedala v porotě. Některé projekty budily dojem, že si je vymyslel sám ředitel. „Suchá poznámka v jejich závěru, že s projektem jsou obeznámeny i děti, působila tak, jako by k nim hovořil minutu z rozhlasu. Jinde školy konaly ankety mezi lidmi, děti pořádaly výtvarné soutěže nebo psaly slohové práce,“ nechává nahlédnout do zákulisí soutěže porotkyně.
reklama
„Stezku lemuje asi dvacet hraničních kamenů. Některé působí docela jako obyčejné patníky, na jiných kvádrech ukončených půlkruhem je ještě znatelný rozšířený kříž Šporkova znaku,“ říká ředitelka školy Sofia Hladíková.
S nápadem přišlo několik milovníků historie z obce a okolí. „Děti se do práce pustily s chutí, bylo to pro ně dobrodružství. Přesto, že se historická stezka vine mezi Kocbeřemi a Kohoutovem kolem starého německého hřbitova a je z oken školy na dohled, žáci o ní mnohdy ani nevěděli. Nyní připravují naučné tabule a brzy budou největšími znalci v širokém okolí,“ míní ředitelka.
Podobně jako v Kocbeřích i v Machově na Broumovsku se nejen uklízí a čistí příroda, ale také pátrá po minulosti. Machovští patří mezi zkušené harcovníky v podobných soutěžích. „Už vloni jsme vyhráli s projektem Ať žije naše náměstí!, jímž jsme pomáhali obecnímu úřadu zazelenit prostranství před školou. Letos pokračujeme dál, chtěli bychom opravit prastarou chátrající studánku Pod Borem,“ říká Helena Martincová, ředitelka Základní školy v Machově. Studánka byla naposledy opravena na konci 70. let minulého století, její historie ale sahá hlouběji. „Žáci pátrali a podařilo se studánku doložit k roku 1870. Protože neznáme žádnou pověst, která by se k ní vázala, vyhlásili jsme sloh o nejlepší pohádku,“ říká Martincová.
Porota nejlépe finančně ohodnotila návrhy, které nejen splňovaly požadavek zušlechtění veřejného prostranství, ale hlavně, na kterých porotci viděli snahu o porozumění mezi žáky, učiteli i městem. „Chtěli jsme, aby přispěly k nápravě přístupu z éry socialismu, kdy o veřejné věci neměl nikdo zájem. Například Základní škola v Suchovršicích zapojila do projektu hasiče, obec i školu. Pořádali dokonce schůzku s domácím občerstvením,“ říká Hana Kulichová ze Střediska ekologické výchovy Sever, která zasedala v porotě. Některé projekty budily dojem, že si je vymyslel sám ředitel. „Suchá poznámka v jejich závěru, že s projektem jsou obeznámeny i děti, působila tak, jako by k nim hovořil minutu z rozhlasu. Jinde školy konaly ankety mezi lidmi, děti pořádaly výtvarné soutěže nebo psaly slohové práce,“ nechává nahlédnout do zákulisí soutěže porotkyně.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
