MF Dnes: Smog. Omezte výrobu!
26.1.2009 | OSTRAVA | MF Dnes | Markéta Radová |
Chystaná novela vyhlášky nařídí podnikům za velkého smogu omezit provoz.
V ulicích smog takový, že člověk nedohlédne na protější chodník. Vzduch doslova napěchovaný prachem.
Takové dny lidé na Ostravsku dobře znají. Dosud nebylo možné v opravdu silných smogových situacích přikázat průmyslovým podnikům, které ovzduší znečišťují, omezení výroby. Nyní to možné bude.
Ministerstvo životního prostředí připravuje novelu vyhlášky stanovující takzvané smogové regulační systémy. Ta bude nově obsahovat i jemný polétavý prach. Co to přinese?
„Při překročení průměrné denní koncentrace polétavého prachu v ovzduší nad 100 mikrogramů na metr krychlový, by následovalo upozornění, při překročení 150 mikrogramů na metr krychlový by došlo k omezení provozu. Je to další krok, který by měl pomoci zmírnit nejhorší smogové situace,“ uváděl ministr životního prostředí Martin Bursík, který včera přijel do Ostravy.
Setkal se s hejtmanem Jaroslavem Palasem i s primátorem Ostravy Petrem Kajnarem. Jedním z hlavních témat rozhovorů, hlavně na krajském úřadu, byla novela zákona o ochraně ovzduší, která začne platit 1. února. Lidem v kraji by mohla přinést lepší ovzduší.
Jak? Zatímco dosud krajský úřad ze zákona mohl průmyslovým znečišťovatelům snižovat maximální množství ročně vypouštěných emisí, takzvaný emisní strop, ale příliš to nevyužíval. Podle novely tato množství snižovat bude muset. „S provozovateli zdrojů, které vypouštějí do ovzduší více než 30 tun polétavého prachu ročně, bude muset krajský úřad zahájit správní řízení a zdroji snížit emisní strop nejvýše sedmdesát procent průměrné roční emise prachu,“ popisoval Bursík.
Průmysloví znečišťovatelé budou mít na sníženích emisního stropu devět let včetně dvouletého odkladu. V kraji tak podle Bursíka dojde ke snížení celkové emise jemného polétavého prachu v ovzduší o 9 procent za rok. To je nejvíc v Česku.
Na krajském úřadě novelu vítají. Podle vedoucího oddělení ochrany ovzduší a integrované prevence Marka Bruštíka by ale bylo účinnější, kdyby mohl kraj omezovat emisní stropy celému provozu, například koksovně, který čítá často řadu zdrojů znečištění. Ministr ale probíral i jiná témata než je kvalita ovzduší.
Ostře se ohradil vůči projektu Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů. To má vzniknout v bývalém důlním areálu v Karviné. „Je to jen spalovna s vyvedením tepla do sítě,“ kritizoval Bursík.
O zřízení Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů se uvažuje už léta.
Na jeho přípravě teď pracuje nově založená akciová společnost. Zpracovává se dokumentace pro územní rozhodnutí a hodnocení vlivu na životní prostředí.
Stále ale není jasné, jak dát dohromady pět miliard korun na stavbu centra.
Z Operačního fondu životního prostředí, který kraj žádá o příspěvek, to možné nebude. Stát na energetické zařízení typu spalovny, která má být součástí centra, nepřispívá.
Vedení Karviné nemá nic proti vzniku integrovaného centra v areálu bývalého dolu Barbora, tedy na pozemcích OKD. „Nebude to totiž spalovna, to je špatný název. Bude to ekologický provoz pro likvidaci odpadu, který by měl vyrábět i energii, takže by měl zatížit životní prostředí minimálně,“ uvedl náměstek karvinského primátor Dalibor Závacký. Proti jeho názoru ale ostře vystupují například členové karvinského občanského sdružení Frygato -EKO, upozorňují na to, že třídění a recyklace má mít před pálením odpadů přednost. S hejtmanem Jaroslavem Palasem včera ministr Bursík jednal také o přehradě v Nových Heřminovech.
„Stále je v platnosti usnesení krajského zastupitelstva o stavbě velké nádrže,“ sděloval mluvčí krajské organizace Strany zelených Ladislav Vrchovský s tím, že panovaly obavy, aby se záměr stavby velké nádrže opět nestal aktuálním. „Hejtman nám dnes dal závazný slib k tomu, že krajské zastupitelstvo přijme usnesení, kterým podpoří vládní záměr stavby střední nádrže a terénních úprav,“ dodával Vrchovský.
„Je to pro nás velmi důležité,“ sděloval starosta Nových Heřminov Radovan Jílka. „V rámci přípravy zásad územního rozvoje nás stálá potenciální možnost vzniku velké přehrady svazovala. Nemohli jsme žádat o územní plán,“ uváděl starosta. Absence územního plánu obci velmi komplikuje život. Lidé, kteří se budou kvůli přehradě muset vystěhovat z dnešního domova, nemají stanoveno, kde budou moct postavit své domy. V současnosti se jedná nejméně o třiadvacet domů.
Se schálením územního plánu se přitom počítá nejdřív za tři a půl roku.
***
Krajský úřad bude moci snížit emisní strop nejvýše o sedmdesát procent průměrné roční emise. ministr Martin Bursík
reklama
Takové dny lidé na Ostravsku dobře znají. Dosud nebylo možné v opravdu silných smogových situacích přikázat průmyslovým podnikům, které ovzduší znečišťují, omezení výroby. Nyní to možné bude.
Ministerstvo životního prostředí připravuje novelu vyhlášky stanovující takzvané smogové regulační systémy. Ta bude nově obsahovat i jemný polétavý prach. Co to přinese?
„Při překročení průměrné denní koncentrace polétavého prachu v ovzduší nad 100 mikrogramů na metr krychlový, by následovalo upozornění, při překročení 150 mikrogramů na metr krychlový by došlo k omezení provozu. Je to další krok, který by měl pomoci zmírnit nejhorší smogové situace,“ uváděl ministr životního prostředí Martin Bursík, který včera přijel do Ostravy.
Setkal se s hejtmanem Jaroslavem Palasem i s primátorem Ostravy Petrem Kajnarem. Jedním z hlavních témat rozhovorů, hlavně na krajském úřadu, byla novela zákona o ochraně ovzduší, která začne platit 1. února. Lidem v kraji by mohla přinést lepší ovzduší.
Jak? Zatímco dosud krajský úřad ze zákona mohl průmyslovým znečišťovatelům snižovat maximální množství ročně vypouštěných emisí, takzvaný emisní strop, ale příliš to nevyužíval. Podle novely tato množství snižovat bude muset. „S provozovateli zdrojů, které vypouštějí do ovzduší více než 30 tun polétavého prachu ročně, bude muset krajský úřad zahájit správní řízení a zdroji snížit emisní strop nejvýše sedmdesát procent průměrné roční emise prachu,“ popisoval Bursík.
Průmysloví znečišťovatelé budou mít na sníženích emisního stropu devět let včetně dvouletého odkladu. V kraji tak podle Bursíka dojde ke snížení celkové emise jemného polétavého prachu v ovzduší o 9 procent za rok. To je nejvíc v Česku.
Na krajském úřadě novelu vítají. Podle vedoucího oddělení ochrany ovzduší a integrované prevence Marka Bruštíka by ale bylo účinnější, kdyby mohl kraj omezovat emisní stropy celému provozu, například koksovně, který čítá často řadu zdrojů znečištění. Ministr ale probíral i jiná témata než je kvalita ovzduší.
Ostře se ohradil vůči projektu Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů. To má vzniknout v bývalém důlním areálu v Karviné. „Je to jen spalovna s vyvedením tepla do sítě,“ kritizoval Bursík.
O zřízení Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů se uvažuje už léta.
Na jeho přípravě teď pracuje nově založená akciová společnost. Zpracovává se dokumentace pro územní rozhodnutí a hodnocení vlivu na životní prostředí.
Stále ale není jasné, jak dát dohromady pět miliard korun na stavbu centra.
Z Operačního fondu životního prostředí, který kraj žádá o příspěvek, to možné nebude. Stát na energetické zařízení typu spalovny, která má být součástí centra, nepřispívá.
Vedení Karviné nemá nic proti vzniku integrovaného centra v areálu bývalého dolu Barbora, tedy na pozemcích OKD. „Nebude to totiž spalovna, to je špatný název. Bude to ekologický provoz pro likvidaci odpadu, který by měl vyrábět i energii, takže by měl zatížit životní prostředí minimálně,“ uvedl náměstek karvinského primátor Dalibor Závacký. Proti jeho názoru ale ostře vystupují například členové karvinského občanského sdružení Frygato -EKO, upozorňují na to, že třídění a recyklace má mít před pálením odpadů přednost. S hejtmanem Jaroslavem Palasem včera ministr Bursík jednal také o přehradě v Nových Heřminovech.
„Stále je v platnosti usnesení krajského zastupitelstva o stavbě velké nádrže,“ sděloval mluvčí krajské organizace Strany zelených Ladislav Vrchovský s tím, že panovaly obavy, aby se záměr stavby velké nádrže opět nestal aktuálním. „Hejtman nám dnes dal závazný slib k tomu, že krajské zastupitelstvo přijme usnesení, kterým podpoří vládní záměr stavby střední nádrže a terénních úprav,“ dodával Vrchovský.
„Je to pro nás velmi důležité,“ sděloval starosta Nových Heřminov Radovan Jílka. „V rámci přípravy zásad územního rozvoje nás stálá potenciální možnost vzniku velké přehrady svazovala. Nemohli jsme žádat o územní plán,“ uváděl starosta. Absence územního plánu obci velmi komplikuje život. Lidé, kteří se budou kvůli přehradě muset vystěhovat z dnešního domova, nemají stanoveno, kde budou moct postavit své domy. V současnosti se jedná nejméně o třiadvacet domů.
Se schálením územního plánu se přitom počítá nejdřív za tři a půl roku.
***
Krajský úřad bude moci snížit emisní strop nejvýše o sedmdesát procent průměrné roční emise. ministr Martin Bursík
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
