Právo: Spalovna a Arnika ve studené válce
9.7.2003 | LIBEREC | Právo
Faktická studená válka v poslední době zuří mezi libereckou spalovnou komunálních odpadů, již od loňského podzimu většinově vlastní Česká pojišťovna (ČP), a ekologickým sdružením Arnika. Až dosud zůstávalo jen u hecování a slovního překřikování přes média, nyní však obě strany už navenek řinčí zbraněmi, především pak soudními žalobami.
Arnika spalovnu neustále vyzývá k dodržování ekologických zásad a zákonů, firma zase aktivisty viní z výmyslů a polopravd. Jádrem sporu jsou přitom dioxiny - okem neviditelná, ale člověku prý dlouhodobě nebezpečná chemická látka, která se uvolňuje při spalování některých materiálů. "Ano, zvažujeme žalobu, protože Arnika o nás vyloženě lže, a úmyslně. Zejména na svých internetových stránkách až do nedávna prohlašovali, že vypouštíme víc dioxinů, než sami uvádíme. Zapomněli ale na to, že ta jejich zpráva je dva roky stará. Po naší domluvě to stáhli a upravili, ale tak nejednoznačně, aby si nezadali. Žalobu proto máme stále v záloze, v jakési pohotovostní verzi. Vše mají právníci s přesnými pokyny, kdyby bylo potřeba," řekl Právu ředitel spalovny Milan Průcha.
Webové stránky ekologů zastaralé
Spalovna má nesporně pravdu v tom, že webové stránky Arniky, které o ní pojednávají, jsou poměrně zastaralé. Pomíjejí například nejnovější výsledky měření dioxinů, nevěnují pozornost faktu, že se výrazně změnila vlastnická struktura, nebo že lidé, kteří stáli u kolébky firmy, už sami veřejné dění neovlivňují. Na druhou stranu je také pravda, že spalovnu k tomu, že dnes staví účinný dioxinový filtr, přiměla mimo jiné právě neutuchající aktivita Arniky a hlavně Dětí Země a že právě ekologové byli jedni z mála z těch, kteří už v polovině devadesátých let přesně odhadli finanční problémy se stavbou a provozem zařízení. Spalovna totiž nakonec pro nesplácení úvěru přešla pod konsolidační agenturu, od níž ji pak odkoupila ČP a zachránila tak město Liberec přes dluhem 715 miliónů korun.
Ať nás klidně zažalují
"Kdyby nás zažalovali, to by bylo úplně nejlepší, protože by museli dokázat, že nemáme pravdu. I my jsme se bavili s právníky, ti nám řekli, že spalovna navíc nemůže ze šíření poplašné zprávy žalovat Arniku jako takovou, ale konkrétní fyzickou osobu. Internetové stránky? Ty právě teď předěláváme," míní šéf liberecké pobočky Arniky Petr Braun. Podle něj teď ekologům nejvíce vadí směs popílku a strusky, kterou spalovna údajně nechává používat ve volné přírodě ke stavebním účelům. "V podstatě obcházejí zákon, když z toho dělají stavební materiál. Všechny české spalovny prý teď směsí zavážejí staré doly, odkud se ale látky dostanou do spodních vod," upozornil Braun. Spalovna ale ústy Průchy už na sklonku května označila tvrzení Arniky za nesmysl s tím, že popílek, který je po chemických úpravách navíc neškodný, většinou končí jen na skládce.
reklama
Webové stránky ekologů zastaralé
Spalovna má nesporně pravdu v tom, že webové stránky Arniky, které o ní pojednávají, jsou poměrně zastaralé. Pomíjejí například nejnovější výsledky měření dioxinů, nevěnují pozornost faktu, že se výrazně změnila vlastnická struktura, nebo že lidé, kteří stáli u kolébky firmy, už sami veřejné dění neovlivňují. Na druhou stranu je také pravda, že spalovnu k tomu, že dnes staví účinný dioxinový filtr, přiměla mimo jiné právě neutuchající aktivita Arniky a hlavně Dětí Země a že právě ekologové byli jedni z mála z těch, kteří už v polovině devadesátých let přesně odhadli finanční problémy se stavbou a provozem zařízení. Spalovna totiž nakonec pro nesplácení úvěru přešla pod konsolidační agenturu, od níž ji pak odkoupila ČP a zachránila tak město Liberec přes dluhem 715 miliónů korun.
Ať nás klidně zažalují
"Kdyby nás zažalovali, to by bylo úplně nejlepší, protože by museli dokázat, že nemáme pravdu. I my jsme se bavili s právníky, ti nám řekli, že spalovna navíc nemůže ze šíření poplašné zprávy žalovat Arniku jako takovou, ale konkrétní fyzickou osobu. Internetové stránky? Ty právě teď předěláváme," míní šéf liberecké pobočky Arniky Petr Braun. Podle něj teď ekologům nejvíce vadí směs popílku a strusky, kterou spalovna údajně nechává používat ve volné přírodě ke stavebním účelům. "V podstatě obcházejí zákon, když z toho dělají stavební materiál. Všechny české spalovny prý teď směsí zavážejí staré doly, odkud se ale látky dostanou do spodních vod," upozornil Braun. Spalovna ale ústy Průchy už na sklonku května označila tvrzení Arniky za nesmysl s tím, že popílek, který je po chemických úpravách navíc neškodný, většinou končí jen na skládce.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
