MF Dnes: Šperkaři chtějí těžit granáty
3.4.2006 | HORNÍ OLEŠNICE | MF Dnes | Ivan Truhlička |
Občanská a ekologická sdružení tvrdí, že geologický průzkum v Podkrkonoší je nelegální, volají po pokutách.
Úsilí šperkařských firem o otevření nových ložisek českých granátů v Podkrkonoší nepolevuje. I když ministerstvo životního prostředí vloni po protestech obyvatel geologický průzkumu v Dolní Kalné nepovolilo, v Horní a Dolní Olešnici jsou už zkušební vrty hotové a těžaři se souhlasem tamních radnic nezadržitelně postupují k získání povolení k těžbě.
To se nelíbí občanskému sdružení Pod Rovněmi a ekologickému sdružení Arnika, jejichž zástupci tvrdí, že podnikatel Jan Štýbr při průzkumu v Horní Olešnici na Trutnovsku nedodržel podmínky zákona, a proto by měl místo povolení k těžbě dostat spíš pokutu.
Obě sdružení již požádala Českou inspekci životního prostředí a ministerstvo životního prostředí o důkladné přezkoumání provedených průzkumných prací.
Odpůrci těžby požadují vysoké pokuty
„Horní zákon ukládá pro provádění průzkumné těžby jasné povinnosti. Ty však podnikatel Štýbr nesplnil a hrozí mu za to od ministerstva životního prostředí milionová pokuta. Jsme přesvědčeni, že vznikl závažný důvod pro nepovolení vlastní těžby,“ zdůrazňuje Lukáš Matějka z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika.
Těžař měl podle něj informovat o výsledku průzkumné těžby radnici v Horní Olešnici, na jejímž katastru ložisko leží. To se však nestalo. Před prováděním průzkumů si prý podnikatel rovněž neopatřil udělení nezbytných výjimek ze zákona o ochraně přírody a krajiny, přestože práce měly probíhat v nivách potoků, které jsou významnými krajinnými prvky s výskytem zvláště chráněných rostlin a živočichů. „Jelikož už byla ministerstvu životního prostředí předána závěrečná zpráva s konkrétním výpočtem zásob nerostu, je s podivem, jak a kde pan Štýbr k jejím výsledkům došel. Chráněné přírodní lokality totiž tvoří podstatnou část zkoumaného území. V této souvislosti jsme se obrátili na Českou inspekci životního prostředí, aby věc prošetřila a za nedovolené zasahování do přírody udělila pokuty,“ vysvětluje Matějka.
Sdružení se obává nenahraditelných škod
Podle občanského sdružení Pod Rovněmi aktivitu podnikatele Jana Štýbra od samého počátku provázejí nesrovnalosti.
„Když před třemi roky přišel do Horní Olešnice, pokusil se obejít zákony, vedení obce i místní občany. V jeho původním návrhu k průzkumné těžbě totiž byly stanoveny tak vysoké objemy zkušební zeminy, že by se při průzkumu prakticky vydrancovalo celé ložisko - a to bez jakéhokoliv schvalovacího řízení. Není divu, že z takových podnikatelských aktivit máme strach,“ uvádí mluvčí občanského sdružení Pod Rovněmi Jaroslav Fingr. Na podnět sdružení ministerstvo životního prostředí výrazně omezilo objem zkušebních vzorků granátonosných zemin a tím zabránilo poškození životního prostředí v podkrkonošské obci.
„Ani vlastní průzkum neprobíhal podle zákona. Jestliže podnikatel nesplnil podmínky dané v rozhodnutí ministerstva životního prostředí o stanovení průzkumného území ani příslušná ustanovení dotčených zákonů při vlastním průzkumu, neměl by již získat žádné další povolení. Pokud bude jeho aktivita v naší obci pokračovat, může dojít k nenahraditelným škodám na přírodě,“ upozorňuje Fingr.
Těžba v Horní Olešnici by mohla začít za tři roky
Podnikatel Štýbr tvrdí, že všechny stanovené podmínky při průzkumu dodržel a žádné výjimky nepotřebuje.
„Pokud dostanu povolení k provádění geologického průzkumu, tak v něm mám dané určité podmínky, o jejichž plnění se potom bavím pouze s ministerstvem životního prostředí. Kdybych potřeboval nějakou další výjimku, tak by to muselo být v povolení uvedeno. Nic takového tam ale nebylo,“ oponuje podnikatel.
Průzkum granátonosných ložisek v Horní Olešnici v rozsahu asi třiceti mělkých vrtů prý uskutečnil už v roce 2003 během pouhých tří dnů. Průzkum prováděl na vlastních pozemcích a za své peníze.
„V takovém případě je zpráva o výsledcích průzkumu s výpočtem zásob tajná a po dobu sedmi let ji nemusím nikomu ukazovat. Ani vedení obce ne. A to odpůrce těžby hrozně mrzí. Rádi by ji totiž viděli, ale nemohou se k ní dostat,“ říká podnikatel.
Ministerstvo životního prostředí mu už vydalo osvědčení o tom, že v Horní Olešnici ložiska českých granátů opravdu existují.
„Nyní připravuji žádost o vyhlášení chráněného ložiskového území, což je další krok na dlouhé cestě k povolení těžby. Pokud všechno půjde hladce, mohlo by se v Horní Olešnici začít těžit tak za tři roky,“ odhaduje šance Štýbr. Sám o těžbu zájem nemá. Počítá spíš s tím, že ložisko přenechá některé z těžařských firem a on bude na dobývání českých granátů pouze odborně dohlížet. Nové ložisko by se mohlo hodit třeba šperkařskému družstvu Granát z Turnova, které už delší dobu těží drahé kameny v sousední Dolní Olešnici. Současné ložisko však bude brzy prázdné a firma si buď bude muset najít jiné vhodné naleziště, nebo Podkrkonoší opustit.
Proto i turnovští šperkaři pátrají po dalších nalezištích polodrahokamů v jiných částech Dolní Olešnice.
„Průzkum v naší obci je už hotov. Prováděl se vloni. Výsledky zatím neznáme. Vše postupuje podle dohody s družstvem Granát, které se o všechno stará,“ říká starostka Dolní Olešnice Radoslava Cermanová.
reklama
To se nelíbí občanskému sdružení Pod Rovněmi a ekologickému sdružení Arnika, jejichž zástupci tvrdí, že podnikatel Jan Štýbr při průzkumu v Horní Olešnici na Trutnovsku nedodržel podmínky zákona, a proto by měl místo povolení k těžbě dostat spíš pokutu.
Obě sdružení již požádala Českou inspekci životního prostředí a ministerstvo životního prostředí o důkladné přezkoumání provedených průzkumných prací.
Odpůrci těžby požadují vysoké pokuty
„Horní zákon ukládá pro provádění průzkumné těžby jasné povinnosti. Ty však podnikatel Štýbr nesplnil a hrozí mu za to od ministerstva životního prostředí milionová pokuta. Jsme přesvědčeni, že vznikl závažný důvod pro nepovolení vlastní těžby,“ zdůrazňuje Lukáš Matějka z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika.
Těžař měl podle něj informovat o výsledku průzkumné těžby radnici v Horní Olešnici, na jejímž katastru ložisko leží. To se však nestalo. Před prováděním průzkumů si prý podnikatel rovněž neopatřil udělení nezbytných výjimek ze zákona o ochraně přírody a krajiny, přestože práce měly probíhat v nivách potoků, které jsou významnými krajinnými prvky s výskytem zvláště chráněných rostlin a živočichů. „Jelikož už byla ministerstvu životního prostředí předána závěrečná zpráva s konkrétním výpočtem zásob nerostu, je s podivem, jak a kde pan Štýbr k jejím výsledkům došel. Chráněné přírodní lokality totiž tvoří podstatnou část zkoumaného území. V této souvislosti jsme se obrátili na Českou inspekci životního prostředí, aby věc prošetřila a za nedovolené zasahování do přírody udělila pokuty,“ vysvětluje Matějka.
Sdružení se obává nenahraditelných škod
Podle občanského sdružení Pod Rovněmi aktivitu podnikatele Jana Štýbra od samého počátku provázejí nesrovnalosti.
„Když před třemi roky přišel do Horní Olešnice, pokusil se obejít zákony, vedení obce i místní občany. V jeho původním návrhu k průzkumné těžbě totiž byly stanoveny tak vysoké objemy zkušební zeminy, že by se při průzkumu prakticky vydrancovalo celé ložisko - a to bez jakéhokoliv schvalovacího řízení. Není divu, že z takových podnikatelských aktivit máme strach,“ uvádí mluvčí občanského sdružení Pod Rovněmi Jaroslav Fingr. Na podnět sdružení ministerstvo životního prostředí výrazně omezilo objem zkušebních vzorků granátonosných zemin a tím zabránilo poškození životního prostředí v podkrkonošské obci.
„Ani vlastní průzkum neprobíhal podle zákona. Jestliže podnikatel nesplnil podmínky dané v rozhodnutí ministerstva životního prostředí o stanovení průzkumného území ani příslušná ustanovení dotčených zákonů při vlastním průzkumu, neměl by již získat žádné další povolení. Pokud bude jeho aktivita v naší obci pokračovat, může dojít k nenahraditelným škodám na přírodě,“ upozorňuje Fingr.
Těžba v Horní Olešnici by mohla začít za tři roky
Podnikatel Štýbr tvrdí, že všechny stanovené podmínky při průzkumu dodržel a žádné výjimky nepotřebuje.
„Pokud dostanu povolení k provádění geologického průzkumu, tak v něm mám dané určité podmínky, o jejichž plnění se potom bavím pouze s ministerstvem životního prostředí. Kdybych potřeboval nějakou další výjimku, tak by to muselo být v povolení uvedeno. Nic takového tam ale nebylo,“ oponuje podnikatel.
Průzkum granátonosných ložisek v Horní Olešnici v rozsahu asi třiceti mělkých vrtů prý uskutečnil už v roce 2003 během pouhých tří dnů. Průzkum prováděl na vlastních pozemcích a za své peníze.
„V takovém případě je zpráva o výsledcích průzkumu s výpočtem zásob tajná a po dobu sedmi let ji nemusím nikomu ukazovat. Ani vedení obce ne. A to odpůrce těžby hrozně mrzí. Rádi by ji totiž viděli, ale nemohou se k ní dostat,“ říká podnikatel.
Ministerstvo životního prostředí mu už vydalo osvědčení o tom, že v Horní Olešnici ložiska českých granátů opravdu existují.
„Nyní připravuji žádost o vyhlášení chráněného ložiskového území, což je další krok na dlouhé cestě k povolení těžby. Pokud všechno půjde hladce, mohlo by se v Horní Olešnici začít těžit tak za tři roky,“ odhaduje šance Štýbr. Sám o těžbu zájem nemá. Počítá spíš s tím, že ložisko přenechá některé z těžařských firem a on bude na dobývání českých granátů pouze odborně dohlížet. Nové ložisko by se mohlo hodit třeba šperkařskému družstvu Granát z Turnova, které už delší dobu těží drahé kameny v sousední Dolní Olešnici. Současné ložisko však bude brzy prázdné a firma si buď bude muset najít jiné vhodné naleziště, nebo Podkrkonoší opustit.
Proto i turnovští šperkaři pátrají po dalších nalezištích polodrahokamů v jiných částech Dolní Olešnice.
„Průzkum v naší obci je už hotov. Prováděl se vloni. Výsledky zatím neznáme. Vše postupuje podle dohody s družstvem Granát, které se o všechno stará,“ říká starostka Dolní Olešnice Radoslava Cermanová.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
