MF Dnes: Špindlerovu Mlýnu prý chybí desítky hektarů sjezdovek
3.1.2006 | ŠPINDLERŮV MLÝN | MF Dnes | Ivan Truhlička |
I nejlepší lyžařské středisko v republice má rezervy. Radní ve Špindlerově Mlýně si od kanadské firmy Ecosign nechali zpracovat studii dalšího rozvoje tohoto krkonošského střediska, která odhalila, že město má na současný počet lůžek málo sjezdových tratí a lanovek.
Další slabinou Špindlerova Mlýna jsou podle odborníků přetížené komunikace v centru především v době víkendových dopravních špiček.
„Na jednom hektaru špindlerovských sjezdovek se v zimě v průměru pohybuje jedenadevadesát lyžařů. Ve srovnání s podobně velkými středisky v Rakousku je to skoro dvojnásobek. A s tím je třeba něco dělat,“ uvedl Michal Hošek, který pro zpracovatele studie zajišťoval potřebné podklady.
Podle expertů ze společnosti Ecosign, kteří podobným způsobem optimalizovali řadu špičkových lyžařských středisek po celém světě včetně rakouského St. Antonu, švýcarského Zermattu nebo španělské Sierry Nevady, současná nabídka rekreačních lůžek a parkovacích ploch ve Špindlerově Mlýně odpovídá jeho charakteru. Nevyhovující je však kapacita tamních dopravních zařízení a sjezdových tratí.
„Sjezdovek je teď ve Špindlerově Mlýně asi devadesát hektarů a to je pro současnou ubytovací kapacitu nedostačující. Studie proto doporučuje rozšíření o dalších čtyřiačtyřicet hektarů,“ sdělil Hošek.
V současné době se může ve Špindlerově Mlýně najednou ubytovat asi dvanáct tisíc hostů, kteří mohou využívat deset vleků a pět lanovek. Přepravní kapacita střediska se po letošním spuštění nových lanových drah Hromovka a Labská blíží k dvaceti tisícům lidí za hodinu. Každou zimu si přijede do Špindlerova Mlýna zalyžovat okolo sedmi set tisíc lidí, pro něž místní vlekaři denně upravují šestadvacet kilometrů sjezdových tratí.
Nové sjezdovky by mohly být na Mechovinci
„Kromě rozšíření a propojení již existujících sjezdovek navrhuje studie dvě hlavní lokality vhodné pro vznik nových sjezdovek - nevyužité plochy na Hromovce a protější vrch Mechovinec. Především Mechovinec je pro vznik nových sjezdovek ideální. Má dobrý sklon i polohu,“ míní Hošek.
Nástupním místem ke všem tratím ve středisku by se mělo stát současné parkoviště P1 u čistírny odpadních vod, kde by vyrostly dolní stanice dvou nových páteřních lanovek na Hromovku a Mechovinec. Nová lanovka na Hromovku by zajišťovala propojení do Svatého Petru, lanovka na Mechovinec by usnadnila přístup do areálů Labská, Horní Mísečky a Medvědín.
Na Hromovce by měly vzniknout tři nové propojené sjezdovky a s pěti novými sjezdovými tratěmi se počítá na Mechovinci. Nová sjezdovka by propojila i dvě stávající sjezdovky na Medvědíně a další by vznikla mezi Medvědínem a Horními Mísečkami.
Nové lanovky by vyřešily i jiný vážný nedostatek současného Špindlerova Mlýna - dopravní problémy především při sobotních výměnách návštěvníků. Dnes, kdy nejsou místní areály vzájemně propojeny a ve středisku není na odpovídající úrovni městská doprava, hosté často využívají k přepravě od hotelů ke sjezdovkám soukromá auta, kterými blokují parkoviště jednodenním návštěvníkům a zbytečně zatěžují komunikace v centru.
„Navržené řešení má současně zabránit tomu, aby jednodenní návštěvníci projížděli celým střediskem třeba až na parkoviště pod Medvědínem a komplikovali dopravu. Po spuštění nových lanovek by auta odstavili na kraji střediska a ke všem sjezdovkám by se dostali s lyžemi na nohou,“ vysvětlil Hošek.
Studii za 1,6 milionu korun si špindlerovská radnice nechala zpracovat proto, aby získala strategický dokument pro rozvoj služeb a dalších podnikatelských aktivit ve středisku a aby měla podklad pro zpracování nového územního plánu.
„Teprve po jeho dokončení přijdou na řadu jednání se všemi dotčenými orgány včetně správy Krkonošského národního parku a případné hledání vhodných investorů,“ uvedl špindlerovský starosta Oldřich Šimek.
Správci národního parku: Studie nemyslí na přírodu
První reakce správců Krkonošského národního parku však naznačují, že získat jejich souhlas k budování nových tratí nebude snadné.
„Studie je zpracována kvalitně, ale ne pro území národního parku a jeho ochranného pásma. Je v ní řada prvků, jež realizovat lze, ale jako celek je pro nás nepřijatelná. Při zpracování studie se mělo vycházet z toho, že jde o zvlášť chráněné území, v němž platí řada omezení. S tím dokument vůbec nepočítá,“ upozornil ředitel Krkonošského národního parku Jiří Novák.
„Kdyby se už při zpracování studie měly respektovat podmínky každého, kdo o to projeví zájem, tak by nikdy žádný návrh nevznikl. My jsme chtěli nezávislé řešení bez ohledu na ochranu přírody či vlastnictví pozemků. Je to optimální varianta z hlediska lyžování a rozvoje turistického ruchu ve Špindlerově Mlýně. Jednání se všemi, kdo k tomu mají co říci, budou následovat,“ namítl Šimek.
reklama
„Na jednom hektaru špindlerovských sjezdovek se v zimě v průměru pohybuje jedenadevadesát lyžařů. Ve srovnání s podobně velkými středisky v Rakousku je to skoro dvojnásobek. A s tím je třeba něco dělat,“ uvedl Michal Hošek, který pro zpracovatele studie zajišťoval potřebné podklady.
Podle expertů ze společnosti Ecosign, kteří podobným způsobem optimalizovali řadu špičkových lyžařských středisek po celém světě včetně rakouského St. Antonu, švýcarského Zermattu nebo španělské Sierry Nevady, současná nabídka rekreačních lůžek a parkovacích ploch ve Špindlerově Mlýně odpovídá jeho charakteru. Nevyhovující je však kapacita tamních dopravních zařízení a sjezdových tratí.
„Sjezdovek je teď ve Špindlerově Mlýně asi devadesát hektarů a to je pro současnou ubytovací kapacitu nedostačující. Studie proto doporučuje rozšíření o dalších čtyřiačtyřicet hektarů,“ sdělil Hošek.
V současné době se může ve Špindlerově Mlýně najednou ubytovat asi dvanáct tisíc hostů, kteří mohou využívat deset vleků a pět lanovek. Přepravní kapacita střediska se po letošním spuštění nových lanových drah Hromovka a Labská blíží k dvaceti tisícům lidí za hodinu. Každou zimu si přijede do Špindlerova Mlýna zalyžovat okolo sedmi set tisíc lidí, pro něž místní vlekaři denně upravují šestadvacet kilometrů sjezdových tratí.
Nové sjezdovky by mohly být na Mechovinci
„Kromě rozšíření a propojení již existujících sjezdovek navrhuje studie dvě hlavní lokality vhodné pro vznik nových sjezdovek - nevyužité plochy na Hromovce a protější vrch Mechovinec. Především Mechovinec je pro vznik nových sjezdovek ideální. Má dobrý sklon i polohu,“ míní Hošek.
Nástupním místem ke všem tratím ve středisku by se mělo stát současné parkoviště P1 u čistírny odpadních vod, kde by vyrostly dolní stanice dvou nových páteřních lanovek na Hromovku a Mechovinec. Nová lanovka na Hromovku by zajišťovala propojení do Svatého Petru, lanovka na Mechovinec by usnadnila přístup do areálů Labská, Horní Mísečky a Medvědín.
Na Hromovce by měly vzniknout tři nové propojené sjezdovky a s pěti novými sjezdovými tratěmi se počítá na Mechovinci. Nová sjezdovka by propojila i dvě stávající sjezdovky na Medvědíně a další by vznikla mezi Medvědínem a Horními Mísečkami.
Nové lanovky by vyřešily i jiný vážný nedostatek současného Špindlerova Mlýna - dopravní problémy především při sobotních výměnách návštěvníků. Dnes, kdy nejsou místní areály vzájemně propojeny a ve středisku není na odpovídající úrovni městská doprava, hosté často využívají k přepravě od hotelů ke sjezdovkám soukromá auta, kterými blokují parkoviště jednodenním návštěvníkům a zbytečně zatěžují komunikace v centru.
„Navržené řešení má současně zabránit tomu, aby jednodenní návštěvníci projížděli celým střediskem třeba až na parkoviště pod Medvědínem a komplikovali dopravu. Po spuštění nových lanovek by auta odstavili na kraji střediska a ke všem sjezdovkám by se dostali s lyžemi na nohou,“ vysvětlil Hošek.
Studii za 1,6 milionu korun si špindlerovská radnice nechala zpracovat proto, aby získala strategický dokument pro rozvoj služeb a dalších podnikatelských aktivit ve středisku a aby měla podklad pro zpracování nového územního plánu.
„Teprve po jeho dokončení přijdou na řadu jednání se všemi dotčenými orgány včetně správy Krkonošského národního parku a případné hledání vhodných investorů,“ uvedl špindlerovský starosta Oldřich Šimek.
Správci národního parku: Studie nemyslí na přírodu
První reakce správců Krkonošského národního parku však naznačují, že získat jejich souhlas k budování nových tratí nebude snadné.
„Studie je zpracována kvalitně, ale ne pro území národního parku a jeho ochranného pásma. Je v ní řada prvků, jež realizovat lze, ale jako celek je pro nás nepřijatelná. Při zpracování studie se mělo vycházet z toho, že jde o zvlášť chráněné území, v němž platí řada omezení. S tím dokument vůbec nepočítá,“ upozornil ředitel Krkonošského národního parku Jiří Novák.
„Kdyby se už při zpracování studie měly respektovat podmínky každého, kdo o to projeví zájem, tak by nikdy žádný návrh nevznikl. My jsme chtěli nezávislé řešení bez ohledu na ochranu přírody či vlastnictví pozemků. Je to optimální varianta z hlediska lyžování a rozvoje turistického ruchu ve Špindlerově Mlýně. Jednání se všemi, kdo k tomu mají co říci, budou následovat,“ namítl Šimek.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
