MF Dnes: Spoutat sílu Slunce, moře i Země
3.4.2004 | MADRID | MF Dnes | Eva Bobůrková |
Obrovská zrcadla, kam se podíváš. Všechna namířená k Slunci. Mezi nimi vysoká věž, která lapá odražené teplo. Zde, na jihu Španělska, v poušti nedaleko města Almería, vyrostla sluneční elektrárna s 3000 zrcadly, největší svého druhu na světě.
Na výzkum obnovitelných zdrojů dá Evropská unie do roku 2006 částku 400 milionů eur. Z více důvodů. Globální oteplování planety, k němuž přispívají klasické elektrárny. Hledání zdrojů energie i pro časy, kdy nafta, plyn a uhlí dojdou. Snaha zmenšit závislost na dovozech surovin z politicky horkých míst planety. Závazek evropských států zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny na 22 procent (ČR se zavázala k 8 %) a snížit emise skleníkových plynů o 8 % - to vše do roku 2010.
„Nové zdroje energie musí být bezpečné, dostupné a obnovitelné,“ vyjmenoval cíleWictor Raldow z Evropské komise. Tři projekty na získávání čisté energie ze Slunce, moře a nitra Země představili experti novinářům nedávno právě na půdě sluneční elektrárny ve španělské Andalusii.
Slunce ve věži
Sluneční elektrárna Solar de Almería zatím funguje jen jako experimentální. Nepoužívá fotovoltaické články, které přímo přeměňují sluneční světlo na elektřinu (a jsou velice drahé), ale ověřuje princip spojení sluneční a tepelné elektrárny. Tři tisíce rovných, zakřivených a parabolických slunečních kolektorů odrážejí sluneční paprsky do věže, kde se jejich energie shromažďuje. Získané teplo ohřívá vodu a přeměňuje ji v páru a ta pohání turbínu s generátorem. „Tento typ elektrárny umožňuje střádat teplo v keramickém kotli,“ uvedl odborník Manuel Romero, „a voda se tedy ohřívá, až když je potřeba - čili i v době, kdy slunce nesvítí“.
Takto přijde elektřina sice asi třikrát levněji než z fotovoltaických článků, ale pořád je to příliš - 16 až 20 eurocentů za kilowatthodinu. (Cena elektřiny z plynu, uhlí či jádra je 4 centy za kWh.) Aby se zvýšila účinnost elektrárny, musí být dokonalejší výměník a zásobník tepla, keramické absorpční nádoby musí umožnit vyšší koncentraci slunečních paprsků, materiál musí vydržet déle a stabilní teplotu nad tisíc stupňů. Nové materiály a technologie už se testují - přímo zde a v Německu.
Zatím má elektrárna výkon jednoho megawattu, do roku 2006 by měla stát na dosud neurčeném místě podobná s výkonem 10 MW. Za deset let už má dodávat elektřinu do komerční sítě a za další desetiletí by se měla dostat na konkurenceschopnou cenu. Do té doby energetici, kteří se podílejí na jejím vzniku a provozu, budou požívat obdobného zvýhodnění jako výrobci energie z biomasy, větru či fotovoltaických článků.
Suchá horká skála
V západní Evropě je 125 tisíc kilometrů čtverečních půdy, pod níž v hloubce pěti tisíc metrů panuje horko nejméně 200 stupňů Celsia. Právě na využívání horka ze zemského nitra k ohřívání vody a po přeměně na páru pro pohon turbogenerátoru je založen projekt - Dry Hot Rock čili Suchá horká skála. Probíhá v Soultzu na francouzsko-německých hranicích. „Ochlazením kilometru krychlového horniny z 200 na 180 stupňů získáme tolik energie, že nahradí milion a čtvrt tuny ropy,“ připomněl v Almeríi německý zástupce mezinárodního týmu Jorg Baumgartner. První fáze projektu spočívala v roce 2001 ve vyvrtání tří příčných vrtů do hloubky až 5 km. Druhá fáze začala letos a má v roce 2007 skončit instalací elektrárny o výkonu šesti MW.
Studená voda se vžene pod tlakem do hlavního vrtu, voda pak cirkuluje ve zlomu, kde se ohřeje v kontaktu s horkou horninou. Dvěma vedlejšími vrty se ohřátá voda vyčerpá z podloží zpět na povrch a zde primárním okruhem putuje do výměníku, v sekundárním okruhu již v podobě páry pohání turbínu, která vyrábí elektřinu.
Projekt Dračí vlny
„Mnoho skupin na světě vyvíjí technologie, které by dostaly ničivou energii mořských vln pod kontrolu,“ připomněl vedoucí třetího mezinárodního projektu Dragon Wave Dán Hans Christian Sorensen. Projekt zatím představuje plošina o rozměrech 58 x 33 metrů, ukotvená v jednom z fjordů Severního moře u pobřeží Dánska. Budoucí realitu představuje v měřítku 1:4,5. Základna musí mít pod sebou relativně hlubokou vodu (25 metrů), aby využila energii vln dřív, než se vytratí na mořském břehu (na rozdíl od přílivových elektráren). Voda se přelévá přes plošinu a skladuje se dočasně ve velké nádrži (nyní 55 metrů krychlových, u skutečných elektráren pojme 8000 kubíků vody), která převyšuje úroveň vodní hladiny. Tato voda se pak nechá protékat výpustí, kde roztáčí turbínu, která pohání generátor - tak vyrábí elektřinu podobně jako ve vodních elektrárnách. Nyní pracuje na dánském pobřeží sedm turbín s výkonem 20 kW, připojených do pobřežní sítě. Do roku 2006 se má dosáhnout ve zkušebním provozu výkonu 4-7 MW, později 80 až 100MW.
První opravdová elektrárna bude postavena v letech 2009-10, patrně ve Walesu. Na cenu 4 eurocentů za kilowatthodinu se má dostat energie z vln v roce 2016, kdy by měl instalovaný výkon dosáhnout 2400MW. Pro srovnání - Temelín má výkon 2000 MW.
A která cesta je vhodná do budoucna pro nás? Slunce zde svítí málo, moře žádné... „Vaše možnosti vidím zejména v biomase,“ odpověděl MF DNES expert Evropské komise Wictor Raldow. Za nejperspektivnější typ obnovitelného zdroje ji označuje i vedoucí oddělení strategie České energetické agentury Miroslav Dostál.
Jaké zdroje energie využívají země EU :
ropa 41 %
plyn 23 %
uhlí 15 %
jádro 15 %
ostatní* 6 %
* (z toho 63 % činí biomasa, 31 % vodní energie a jen 6 % dohromady sluneční, větrná a geotermální energie)
reklama
„Nové zdroje energie musí být bezpečné, dostupné a obnovitelné,“ vyjmenoval cíleWictor Raldow z Evropské komise. Tři projekty na získávání čisté energie ze Slunce, moře a nitra Země představili experti novinářům nedávno právě na půdě sluneční elektrárny ve španělské Andalusii.
Slunce ve věži
Sluneční elektrárna Solar de Almería zatím funguje jen jako experimentální. Nepoužívá fotovoltaické články, které přímo přeměňují sluneční světlo na elektřinu (a jsou velice drahé), ale ověřuje princip spojení sluneční a tepelné elektrárny. Tři tisíce rovných, zakřivených a parabolických slunečních kolektorů odrážejí sluneční paprsky do věže, kde se jejich energie shromažďuje. Získané teplo ohřívá vodu a přeměňuje ji v páru a ta pohání turbínu s generátorem. „Tento typ elektrárny umožňuje střádat teplo v keramickém kotli,“ uvedl odborník Manuel Romero, „a voda se tedy ohřívá, až když je potřeba - čili i v době, kdy slunce nesvítí“.
Takto přijde elektřina sice asi třikrát levněji než z fotovoltaických článků, ale pořád je to příliš - 16 až 20 eurocentů za kilowatthodinu. (Cena elektřiny z plynu, uhlí či jádra je 4 centy za kWh.) Aby se zvýšila účinnost elektrárny, musí být dokonalejší výměník a zásobník tepla, keramické absorpční nádoby musí umožnit vyšší koncentraci slunečních paprsků, materiál musí vydržet déle a stabilní teplotu nad tisíc stupňů. Nové materiály a technologie už se testují - přímo zde a v Německu.
Zatím má elektrárna výkon jednoho megawattu, do roku 2006 by měla stát na dosud neurčeném místě podobná s výkonem 10 MW. Za deset let už má dodávat elektřinu do komerční sítě a za další desetiletí by se měla dostat na konkurenceschopnou cenu. Do té doby energetici, kteří se podílejí na jejím vzniku a provozu, budou požívat obdobného zvýhodnění jako výrobci energie z biomasy, větru či fotovoltaických článků.
Suchá horká skála
V západní Evropě je 125 tisíc kilometrů čtverečních půdy, pod níž v hloubce pěti tisíc metrů panuje horko nejméně 200 stupňů Celsia. Právě na využívání horka ze zemského nitra k ohřívání vody a po přeměně na páru pro pohon turbogenerátoru je založen projekt - Dry Hot Rock čili Suchá horká skála. Probíhá v Soultzu na francouzsko-německých hranicích. „Ochlazením kilometru krychlového horniny z 200 na 180 stupňů získáme tolik energie, že nahradí milion a čtvrt tuny ropy,“ připomněl v Almeríi německý zástupce mezinárodního týmu Jorg Baumgartner. První fáze projektu spočívala v roce 2001 ve vyvrtání tří příčných vrtů do hloubky až 5 km. Druhá fáze začala letos a má v roce 2007 skončit instalací elektrárny o výkonu šesti MW.
Studená voda se vžene pod tlakem do hlavního vrtu, voda pak cirkuluje ve zlomu, kde se ohřeje v kontaktu s horkou horninou. Dvěma vedlejšími vrty se ohřátá voda vyčerpá z podloží zpět na povrch a zde primárním okruhem putuje do výměníku, v sekundárním okruhu již v podobě páry pohání turbínu, která vyrábí elektřinu.
Projekt Dračí vlny
„Mnoho skupin na světě vyvíjí technologie, které by dostaly ničivou energii mořských vln pod kontrolu,“ připomněl vedoucí třetího mezinárodního projektu Dragon Wave Dán Hans Christian Sorensen. Projekt zatím představuje plošina o rozměrech 58 x 33 metrů, ukotvená v jednom z fjordů Severního moře u pobřeží Dánska. Budoucí realitu představuje v měřítku 1:4,5. Základna musí mít pod sebou relativně hlubokou vodu (25 metrů), aby využila energii vln dřív, než se vytratí na mořském břehu (na rozdíl od přílivových elektráren). Voda se přelévá přes plošinu a skladuje se dočasně ve velké nádrži (nyní 55 metrů krychlových, u skutečných elektráren pojme 8000 kubíků vody), která převyšuje úroveň vodní hladiny. Tato voda se pak nechá protékat výpustí, kde roztáčí turbínu, která pohání generátor - tak vyrábí elektřinu podobně jako ve vodních elektrárnách. Nyní pracuje na dánském pobřeží sedm turbín s výkonem 20 kW, připojených do pobřežní sítě. Do roku 2006 se má dosáhnout ve zkušebním provozu výkonu 4-7 MW, později 80 až 100MW.
První opravdová elektrárna bude postavena v letech 2009-10, patrně ve Walesu. Na cenu 4 eurocentů za kilowatthodinu se má dostat energie z vln v roce 2016, kdy by měl instalovaný výkon dosáhnout 2400MW. Pro srovnání - Temelín má výkon 2000 MW.
A která cesta je vhodná do budoucna pro nás? Slunce zde svítí málo, moře žádné... „Vaše možnosti vidím zejména v biomase,“ odpověděl MF DNES expert Evropské komise Wictor Raldow. Za nejperspektivnější typ obnovitelného zdroje ji označuje i vedoucí oddělení strategie České energetické agentury Miroslav Dostál.
Jaké zdroje energie využívají země EU :
ropa 41 %
plyn 23 %
uhlí 15 %
jádro 15 %
ostatní* 6 %
* (z toho 63 % činí biomasa, 31 % vodní energie a jen 6 % dohromady sluneční, větrná a geotermální energie)
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
