Právo: Staré průmyslové areály stále leží ladem
20.3.2009 | OSTRAVA | Právo | Anna Bortlíčková |
Konference Průmyslová krajina v Ostravě: Národní strategie regenerace brownfieldů nesplnila očekávání.
Národní strategie regenerace brownfieldů, kterou minulý rok přijala vláda, zatím příliš nepomáhá s využitím postindustriálních lokalit k ekonomickému rozvoji regionů.
Vyplynulo to z vystoupení účastníků konference Průmyslová krajina, která se konala ve středu v Ostravě.
„Neustálé odkládání řešení problémů s brownfieldy, rozsáhlé stavby na zelené louce, mnohdy potenciální brownfieldy za několik let, laxní přístup centrálních orgánů, nedostatečné finanční prostředky, nejasná pravidla pro nakládání s nimi, dlouhodobě neřešené problémy v územních plánech, legislativě i majetkoprávních vztazích přinášejí problémy s brownfieldy,“ uvedl na konferenci pořádané Sdružením pro rozvoj Moravskoslezského kraje zástupce generálního ředitele sdružení Petr Czekaj.
Postindustriální lokality také v Moravskoslezském kraji představují značný rozvojový potenciál. Podle studie CzechInvestu, která mapovala bývalé průmyslové areály, je na severu Moravy a ve Slezsku přes 250 lokalit větších než dva hektary, studie však nezahrnuje všechny postindustriální plochy v regionu, těch jsou další stovky.
„Národní strategie regenerace brownfieldů ale není dostatečným systémovým nástrojem k efektivnímu využití potenciálu brownfieldů k ekonomickému rozvoji regionů,“ zdůraznil Czekaj. Podle něj veřejní i soukromí vlastníci těchto starých areálů předpokládali, že strategie stanoví jasná pravidla k řešení celé problematiky a využije pozitivní zkušenosti z jiných zemích.
„Bohužel se tak nestalo. Její obsah je příliš formální a centrální orgány nemají zájem tuto problematiku řešit systémově. Navíc dotační prostředí je velmi komplikované, zejména pro soukromé vlastníky, a komunikace s veřejným sektorem není optimální,“ doplnil Czekaj.
Podle Rut Bízkové, náměstkyně ministra životního prostředí, které se spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu podílelo na přípravě zmíněné strategie, je problém hlavně v komunikaci a domluvě mezi resorty, přičemž v některých otázkách nepanuje shoda.
„Úřady by se mezi sebou měly domluvit, a to na všech úrovních, jen tak dospějeme k nějakému řešení,“ řekla.
Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, jak sdělil jeho generální ředitel Miroslav Fabian, loni vytvořilo pracovní skupinu k řešení problematiky brownfieldů v regionu. Členy této pracovní skupiny jsou zástupci sdružení, kraje a ministerstva životního prostředí.
„Snahou skupiny je přispět k vytvoření kvalitního dokumentu, který bude respektovat principy partnerství veřejného a soukromého sektoru a bude obsahovat konkrétní kroky k řešení využití brownfieldů v našem kraji,“ uvedl Czekaj.
***
Národní strategie regenerace brownfieldů není dostatečným systémovým nástrojem k efektivnímu využití jejich potenciálu Petr Czekaj, Sdružení pro rozvoj MSK
reklama
Vyplynulo to z vystoupení účastníků konference Průmyslová krajina, která se konala ve středu v Ostravě.
„Neustálé odkládání řešení problémů s brownfieldy, rozsáhlé stavby na zelené louce, mnohdy potenciální brownfieldy za několik let, laxní přístup centrálních orgánů, nedostatečné finanční prostředky, nejasná pravidla pro nakládání s nimi, dlouhodobě neřešené problémy v územních plánech, legislativě i majetkoprávních vztazích přinášejí problémy s brownfieldy,“ uvedl na konferenci pořádané Sdružením pro rozvoj Moravskoslezského kraje zástupce generálního ředitele sdružení Petr Czekaj.
Postindustriální lokality také v Moravskoslezském kraji představují značný rozvojový potenciál. Podle studie CzechInvestu, která mapovala bývalé průmyslové areály, je na severu Moravy a ve Slezsku přes 250 lokalit větších než dva hektary, studie však nezahrnuje všechny postindustriální plochy v regionu, těch jsou další stovky.
„Národní strategie regenerace brownfieldů ale není dostatečným systémovým nástrojem k efektivnímu využití potenciálu brownfieldů k ekonomickému rozvoji regionů,“ zdůraznil Czekaj. Podle něj veřejní i soukromí vlastníci těchto starých areálů předpokládali, že strategie stanoví jasná pravidla k řešení celé problematiky a využije pozitivní zkušenosti z jiných zemích.
„Bohužel se tak nestalo. Její obsah je příliš formální a centrální orgány nemají zájem tuto problematiku řešit systémově. Navíc dotační prostředí je velmi komplikované, zejména pro soukromé vlastníky, a komunikace s veřejným sektorem není optimální,“ doplnil Czekaj.
Podle Rut Bízkové, náměstkyně ministra životního prostředí, které se spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu podílelo na přípravě zmíněné strategie, je problém hlavně v komunikaci a domluvě mezi resorty, přičemž v některých otázkách nepanuje shoda.
„Úřady by se mezi sebou měly domluvit, a to na všech úrovních, jen tak dospějeme k nějakému řešení,“ řekla.
Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, jak sdělil jeho generální ředitel Miroslav Fabian, loni vytvořilo pracovní skupinu k řešení problematiky brownfieldů v regionu. Členy této pracovní skupiny jsou zástupci sdružení, kraje a ministerstva životního prostředí.
„Snahou skupiny je přispět k vytvoření kvalitního dokumentu, který bude respektovat principy partnerství veřejného a soukromého sektoru a bude obsahovat konkrétní kroky k řešení využití brownfieldů v našem kraji,“ uvedl Czekaj.
***
Národní strategie regenerace brownfieldů není dostatečným systémovým nástrojem k efektivnímu využití jejich potenciálu Petr Czekaj, Sdružení pro rozvoj MSK
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
