Ižurnál: Starostové šumavských obcí představili další krok, jak skloubit ochranu tamní přírody s jejich zájmy
10.2.2009 | ČESKÉ BUDĚJOVICE | Ižurnál | Mirka Nezvalová |
Zachraňme Šumavu, tvrdí už delší dobu starostové šumavských obcí. Poukazují především na to, že způsob zvolený vedením Národního parku Šumava ponechat bezzásáhová území, není dobrý. I proto se rozhodli k dalšímu kroku. Právě dnes představili v Českých Budějovicích knihu s názvem Stav, vývoj a management lesních ekosystémů v průběhu existence Národního parku Šumava.
Starostka Stožce Zdeňka Lelková k tomu říká: "Hlavní důvod byl ten, že jsme potřebovali mít v ruce pramen informací, který by trošku laičtějším způsobem vysvětlil náš názor, jak by se mělo v lesních ekosystémech Národního parku Šumava zasahovat. Druhým důvodem bylo to, že jsme chtěl, aby i náš názor byl slyšet. A třetí důvod byl ten, že jsme chtěli dokázat, že i my, přestože nám tvrdili, že jsme laici a nemáme do toho co povídat, máme za sebou kvalifikované odborníky, kteří mají stejný názor a také ho podporují."
Knihu podpořil i jihočeský hejtman Jiří Zimola: "Jihočeský kraj se hrdě hlásí k Šumavě jako k dědictví, které nám tu zanechali naši předci. Vyvolaný problém, který se tváří jako problém opravdu důležitý a možná i vědecký, tak je spíše pseudovědecký, protože se z něj dávno stalo politické kolbiště mezi ministerstvem životního prostředí, samosprávami a místními lidmi. Tomu chceme zabránit a chceme, aby problém Šumavy byl skutečně diskutován seriózně a pokud k tomu přispěje tato kniha, tak jedině dobře."
Stanislav Vacek, jeden ze dvou autorů této knižní novinky, Českému rozhlasu řekl, v čem on sám vidí její smysl a co ho vedlo k práci na této publikaci: "Potřeba sbližování extrémně odlišných názorů na tuto problematiku managementu v Národním parku Šumava. Když to srovnám s Krkonošemi, tak tam vědecká fronta není vůbec rozdělená a je víceméně jednotná. Tady je příliš polarizována, tak jsem si říkal, že by bylo dobré přesvědčit starosty a široké veřejnosti vysvětlit řadu problémů, protože narozdíl od lesníků přírodovědci tuto problematiku chápou z úzkých pohledů a nemají takový komplexní pohled na ucelenou problematiku managementu lesního ekosystému a ochrany přírody na Šumavě."
Jan Stráský, předseda Rady Národního parku Šumava, potvrdil, že Šumava nutně potřebuje koncepčnost: "Stav a vývoj na Šumavě je vážný ze dvou důvodů. Za prvé jsme po velkých kalamitách, se kterými bojujeme rozporuplným způsobem, a za druhé jsme v okamžiku, kdy musí pro park vzniknou nový plán péče a nový systém ochrany přírody, protože zákon to ukládá na každých 10 let a stávající příští rok vyprší. Tudíž jsme na křižovatce, která ze všech těchto akcí zaznívá a všechny strany si jí uvědomují. Park by rád udělal další krok k bezzásahovým územím a my zase abychom mu v tom nějakým rozumným způsobem zabránili."
Pavel Hubený, šéf Chráněné krajinné oblasti Šumava říká, že současný způsob bezzásadových zón na Šumavě je jediný možný pro budoucnost celého parku: "Je to jednoduché, jde o národní park a to je kategorie ochrany přírody a divočiny. Šumava by se měla po 250 letech stát zase z velké části divokou přírodou, ne přesně na celé ploše, ale tam, kde divočinou ještě před 200 lety byla."
reklama
Knihu podpořil i jihočeský hejtman Jiří Zimola: "Jihočeský kraj se hrdě hlásí k Šumavě jako k dědictví, které nám tu zanechali naši předci. Vyvolaný problém, který se tváří jako problém opravdu důležitý a možná i vědecký, tak je spíše pseudovědecký, protože se z něj dávno stalo politické kolbiště mezi ministerstvem životního prostředí, samosprávami a místními lidmi. Tomu chceme zabránit a chceme, aby problém Šumavy byl skutečně diskutován seriózně a pokud k tomu přispěje tato kniha, tak jedině dobře."
Stanislav Vacek, jeden ze dvou autorů této knižní novinky, Českému rozhlasu řekl, v čem on sám vidí její smysl a co ho vedlo k práci na této publikaci: "Potřeba sbližování extrémně odlišných názorů na tuto problematiku managementu v Národním parku Šumava. Když to srovnám s Krkonošemi, tak tam vědecká fronta není vůbec rozdělená a je víceméně jednotná. Tady je příliš polarizována, tak jsem si říkal, že by bylo dobré přesvědčit starosty a široké veřejnosti vysvětlit řadu problémů, protože narozdíl od lesníků přírodovědci tuto problematiku chápou z úzkých pohledů a nemají takový komplexní pohled na ucelenou problematiku managementu lesního ekosystému a ochrany přírody na Šumavě."
Jan Stráský, předseda Rady Národního parku Šumava, potvrdil, že Šumava nutně potřebuje koncepčnost: "Stav a vývoj na Šumavě je vážný ze dvou důvodů. Za prvé jsme po velkých kalamitách, se kterými bojujeme rozporuplným způsobem, a za druhé jsme v okamžiku, kdy musí pro park vzniknou nový plán péče a nový systém ochrany přírody, protože zákon to ukládá na každých 10 let a stávající příští rok vyprší. Tudíž jsme na křižovatce, která ze všech těchto akcí zaznívá a všechny strany si jí uvědomují. Park by rád udělal další krok k bezzásahovým územím a my zase abychom mu v tom nějakým rozumným způsobem zabránili."
Pavel Hubený, šéf Chráněné krajinné oblasti Šumava říká, že současný způsob bezzásadových zón na Šumavě je jediný možný pro budoucnost celého parku: "Je to jednoduché, jde o národní park a to je kategorie ochrany přírody a divočiny. Šumava by se měla po 250 letech stát zase z velké části divokou přírodou, ne přesně na celé ploše, ale tam, kde divočinou ještě před 200 lety byla."
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
