MF Dnes: Stát chce urychlit odprodej půdy

Stát se rozhodl zrychlit prodej státní půdy, kterou spravuje Pozemkový fond. Letos chce prodat téměř dvakrát tolik pozemků, než se mu podařilo za poslední tři roky dohromady. "Tlačí nás k tomu nejen zákon, ale i úkoly prezidia fondu," vysvětluje mluvčí Pozemkového fondu Světla Prokešová. Pokud se podaří fondu udržet minimálně stejné ceny mohl by utržit za prodej 62,5 tisíce hektarů okolo tří miliard korun. Loni totiž prodal přes 38 tisíc hektarů pozemků za 1,9 miliardy korun. Problémem fondu je však to, že nedostane peníze hotově, ale v dlouhodobých splátkách. "Úhrady za dosud prodanou půdu jsou rozloženy až do roku 2032," říká Prokešová. Fond sice od roku 1999 vydělal na prodeji státní půdy necelé dvě a půl miliardy korun, ale noví majitelé mají velmi příznivý splátkový kalendář. Důvod k těmto dlouhodobým splátkám je jednoduchý. Zemědělci na obdělávanou půdu nemají peníze. Často se vysoce zadlužili při privatizaci státních statků a banky jim na koupi půdy nechtějí půjčovat. Neberou totiž půdu do zástavy. "Chystá se určitá změna, kdy by i komerční banky jako zástavu braly zemědělskou půdu, stejně jako například domy při hypotékách," říká zástupce jedné z velkých českých komerčních bank. "Počítáme však s tím, že část záruk za poskytnuté úvěry na sebe vezme významnější státní instituce, než je například zemědělský garanční fond," dodává s tím, že garančnímu fondu zatím moc nedůvěřují. Tuto variantu podporuje i ministerstvo financí. Sobotkův úřad tak v rámci programu prodeje půdy do soukromého vlastnictví navrhuje částečné garance za půjčky od soukromých bank. Navíc zvažuje dotace pro zemědělce na tyto bankovní úvěry. Ministerstvo financí je proti návrhu na vznik speciální zemědělské hypoteční banky, kterou chce vytvořit ministr zemědělství Jaroslav Palas. Ten navrhuje, aby hypoteční banka vznikla transformací zemědělského garančního fondu. "Z hlediska možných rozpočtových rizik nelze podpořit transformaci tohoto fondu na banku," tvrdí ministerstvo financí v materiálu o reformě transformačních institucí. Nezanedbatelným důvodem pro urychlení prodeje půdy je také blížící se vstup do Evropské unie, která při tvorbě nového způsobu dotování zemědělců koketuje s podporou majitelů půdy namísto výrobců. "V Česku zemědělci pracují na 92 procentech pronajaté půdy, zatímco v unii je průměr něco přes padesát procent," říká místopředseda Pozemkového fondu Karel Machovec. Pomoci prodeji zemědělské půdy má novela zákona o prodeji státní půdy, která zatím prošla ve sněmovně prvním čtením.
Prodej státní půdy Pozemkovým fondem
Od roku 1999 do 2002
Fond převedl* 49 439 hektarů
z toho prodal 48 406 hektarů
za cenu 2,454 mld. Kč

Za rok 2002
Fond převedl* 39 694 hektarů
z toho prodal 38 274 hektarů
za cenu 1,888 mld. Kč

V roce 2003
Plán převodu* 75 tis. hektarů
z toho prodej 62,5 tis. ha
* Pozn.: bezúplatný převod půdy (např. při restitucích) Pramen: Pozemkový fond

---

reklama

---