Právo: Stát dá miliardy na ochranu proti vodě
19.2.2007 | JIŽNÍ MORAVA | Právo | Milan Vojtek |
Obcím na jihu Moravy se otevírá cesta k finančním prostředkům na ochranu proti povodním. S využitím půjčky z Evropské banky bude moci ministerstvo zemědělství poskytnout do roku 2012 celkem 15,2 miliardy korun.
Z iniciativy senátora Jana Hajdy (ČSSD) se v pátek setkali starostové a zástupci dalších institucí se zástupci ministerstva zemědělství, aby debatovali nad podmínkami pro poskytování prostředků. Největší část z peněz má být určena na nová opatření, malá na opravu stávajících hrází.
Zásadní novinkou je skutečnost, že nově mohou být navrhovateli úprav obce, města a jejich sdružení. Tím se podle vedoucí odboru protipovodňových opatření ministerstva zemědělství Naděždy Kozlové otevírá cesta k projektům, iniciovaným právě těmi, kdo potřeby regionu nejlépe znají.
Návrhy, které musí obsahovat studii proveditelnosti, vyjádření správce toku a další náležitosti, posoudí komise odborníků. První uzávěrka projektů je poslední březnový den. Mnohé obce to prý ale z důvodu nedostatku času na přípravu nestihnou.
„My jsme ale na tuto možnost upozorňovali již na konci listopadu, s tím, že obce musí zajistit studii proveditelnosti. Dokonce jsme do některých přivezli projektanta, ale bez odezvy,“ posteskl si vedoucí dolnověstonického střediska Povodí Moravy Jan Ovesný.
Naopak, do příprav podkladů se prakticky okamžitě pustili především v Podhradí nad Dyjí a ve Vranově nad Dyjí na Znojemsku a Jevišovce na Břeclavsku. „My jsme vytipovali místa, která je třeba ochránit a nejproblémovější úseky hrází. S financováním dokumentace nám pomohl kraj a budování by již brzy mělo začít. V tomto směru nám Povodí Moravy vycházelo maximálně vstříc,“ řekl starosta Jevišovky Michal Vago (nezávislý).
Aktivita ministerstva má ale slabiny. Mimo jiné v ustanovení, podle kterého by měly obce po vybudování převzít do svého majetku nová protipovodňová zařízení a také v neujasněném stanovisku, kdo zafinancuje a zajistí výkupy pozemků pro nové hráze.
Ne všechny radnice budou ochotny zajistit následnou údržbu zařízení, nejen z důvodu nedostatku vodohospodářských odborníků, ale také pro finanční náročnost. Finance také omezí i možnosti výkupů půdy ze strany samosprávy. „Je možné i na výkupy čerpat prostředky z našeho programu,“ upozornila Dana Havelková z ministerstva zemědělství. Podle Havelkové se program protipovodňových opatření rozjel po ničivé povodni z roku 2002. Částka 4,15 miliardy korun měla být vyčerpána ve čtyřech letech, a program měl skončit. Opakované povodně v loňském roce postavily původní předpoklad na hlavu a stát bude ochranu proti velké vodě podporovat ještě výrazněji.
reklama
Zásadní novinkou je skutečnost, že nově mohou být navrhovateli úprav obce, města a jejich sdružení. Tím se podle vedoucí odboru protipovodňových opatření ministerstva zemědělství Naděždy Kozlové otevírá cesta k projektům, iniciovaným právě těmi, kdo potřeby regionu nejlépe znají.
Návrhy, které musí obsahovat studii proveditelnosti, vyjádření správce toku a další náležitosti, posoudí komise odborníků. První uzávěrka projektů je poslední březnový den. Mnohé obce to prý ale z důvodu nedostatku času na přípravu nestihnou.
„My jsme ale na tuto možnost upozorňovali již na konci listopadu, s tím, že obce musí zajistit studii proveditelnosti. Dokonce jsme do některých přivezli projektanta, ale bez odezvy,“ posteskl si vedoucí dolnověstonického střediska Povodí Moravy Jan Ovesný.
Naopak, do příprav podkladů se prakticky okamžitě pustili především v Podhradí nad Dyjí a ve Vranově nad Dyjí na Znojemsku a Jevišovce na Břeclavsku. „My jsme vytipovali místa, která je třeba ochránit a nejproblémovější úseky hrází. S financováním dokumentace nám pomohl kraj a budování by již brzy mělo začít. V tomto směru nám Povodí Moravy vycházelo maximálně vstříc,“ řekl starosta Jevišovky Michal Vago (nezávislý).
Aktivita ministerstva má ale slabiny. Mimo jiné v ustanovení, podle kterého by měly obce po vybudování převzít do svého majetku nová protipovodňová zařízení a také v neujasněném stanovisku, kdo zafinancuje a zajistí výkupy pozemků pro nové hráze.
Ne všechny radnice budou ochotny zajistit následnou údržbu zařízení, nejen z důvodu nedostatku vodohospodářských odborníků, ale také pro finanční náročnost. Finance také omezí i možnosti výkupů půdy ze strany samosprávy. „Je možné i na výkupy čerpat prostředky z našeho programu,“ upozornila Dana Havelková z ministerstva zemědělství. Podle Havelkové se program protipovodňových opatření rozjel po ničivé povodni z roku 2002. Částka 4,15 miliardy korun měla být vyčerpána ve čtyřech letech, a program měl skončit. Opakované povodně v loňském roce postavily původní předpoklad na hlavu a stát bude ochranu proti velké vodě podporovat ještě výrazněji.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
